Jak může důkladné mytí rukou zpomalit epidemii

Aby se předešlo virovým infekcím, lékaři v první řadě důrazně doporučují dodržovat správnou hygienu rukou. S ohledem na současné šíření koronaviru je to zvlášť důležité. A proč zrovna tohle opatření může zpomalit šíření epidemie? Pokud jde o prevenci virových infekcí - zejména těch, které se šíří kapičkami z kašle a kýchání - mytí rukou je vždy tou nejzákladnější metodou. Světová zdravotnická organizace (WHO) ve svých směrnicích o tom, jak zabránit infekci novým koronavirem, který momentálně děsí celý svět, uvádí, že lidé by měli „ruce drhnout mýdlem a vodou“, což však někteří zpochybňují. Že něco tak primitivního zabralo? Smutná realita stojící v pozadí Nedávný výzkum z Massachusettského technologického institutu sídlícího v Cambridge veškeré posměšky ignoruje. Výsledky studie, kterou tamní vědci uveřejnili v časopise Risk Analysis, jasně dokazují, že mýdlo a voda zpomaluje šíření infekčních chorob. Jenže tím se dostáváme ke kameni úrazu. Podle profesora Christose Nicolaidese, spoluautora výzkumu, si až 70 % lidí po použití toalety ruce neopláchne ani vodou, natož umyje mýdlem. A ti, kdo to dělají, nemusí volit správný způsob. Za ten se považuje takový, kdy se vydrhnou dlaně, zadní část rukou, prostory mezi prsty a pod nehty. Epidemiologové se navíc shodují, že je v současné době je nezbytností horní končetiny drhnout nejméně 20 sekund. Čistota půl zdraví Pokud by lidé tato pravidla dodržovali, mohlo by to podle vědců zpomalit šíření infekcí o téměř 70 %. A prý i zvýšení počtu lidí s čistýma rukama, a to o pouhých 10 %, může zpomalit rychlost rozpuku nemoci až o 24 %. To zrovna není málo, co myslíte? „Naše studie poukazují na to, že zapojení obyvatelstva do správné hygieny rukou by mohlo být jednoduchým a účinným řešením pro prevenci přenosu infekcí a snížení rizika masivních globálních pandemií. Leckdy by stačilo na hlavní letiště umístit více umyvadel mimo toalety. To by v tom nejlepším případě mohlo jedince povzbudit k častějšímu mytí rukou,“ nechávají se slyšet výzkumníci. Foto. Shutterstock Autorka: Šárka Mikulová