Co tedy dělat pro posílení obranyschopnosti organismu v létě?

Většina lidí má pocit, že jakmile odezněla zima a do podzimu zbývá ještě nějaký ten měsíc, nemusí nijak zvlášť pečovat o imunitu, kterou si v chladných měsících tak hýčkáme. Ale to je omyl, který se nám může vymstít. Co tedy dělat pro posílení obranyschopnosti organismu v létě? Dramatické změny počasí a výkyvy teplot v letošním roce ovlivňují fungování našeho těla. Počasí působí na náš organismus různě, může vyvolávat změny krevního tlaku, bolest kloubů, migrény či zhoršovat stav pokožky. Náhlé střídání tepla a zimy též oslabuje náš imunitní systém a nahrává tak virům a bakteriím. Vlivu počasí a klimatu na lidský organismus se dokonce věnuje samostatný vědní obor jménem biometeorologie. Co můžeme udělat pro to, abychom neonemocněli? Dejte si pozor na teploty V jakých ohledech tedy počasí naše tělo ovlivňuje? Kupříkladu změny atmosférického tlaku před bouřkou či při příchodu dešťové fronty snižují náš krevní tlak, což má za následek únavu, malátnost a případně i mdloby. Studie čínských vědců publikovaná v odborném časopise European Heart Journal zase ukázala, že při chladném počasí krevní tlak stoupá, a to kvůli zúžení cév působením chladu. To může mít za následek srdeční infarkt. Nízké teploty a měnící se atmosférický tlak mohou kromě změn v tlaku krve vyvolávat i bolesti kloubů a hlavy. Chladné počasí rovněž působí na stav naší pokožky, která snáze vysychá, a také nehtů a vlasů. V létě pak suchý teplý vzduch vysušuje sliznice v nose, jež jsou pak náchylnější k průniku patogenů. Náhlé změny a výkyvy teplot rovněž celkově oslabují náš imunitní systém. Abychom tedy neulehli s nemocí pokaždé, kdy sluníčko náhle vystřídá chlad a déšť, je důležité dlouhodobě podporovat právě naši imunitu. Co si dát na talíř Silný imunitní systém vyžaduje dlouhodobý, vyvážený a pestrý stravovací režim. Důležitý je adekvátní příjem proteinů, které najdeme například ve vejcích, luštěninách či různých ořeších a semenech. Dále také vitamíny A, E, a C, jež získáme z různých druhů ovoce a zeleniny, rostlinných olejů nebo ořechů. Imunitu podporuje též zinek, selen, kyselina listová či komplex vitamínů B6. Na obranyschopnosti organismu se rovněž výrazně podílí náš trávicí systém. V něm hraje hlavní roli střevní mikroflóra, kterou můžeme posílit konzumací potravin bohatých na takzvaná probiotika. Mezi největší přírodní zdroje těchto přátelských střevních bakterií patří kupříkladu jogurty, kefír či kysané zelí. Funkci trávicího systému podporuje i dostatečný příjem vlákniny – denně byste jí měli svému tělu dodat 25 až 30 gramů, což odpovídá asi 600 gramům ovoce a zeleniny. Imunitní systém můžeme rovněž podpořit užíváním doplňků stravy. Vyběhněte raději ven Zvláště v letních měsících je snadné imunitní systém posilovat i díky dostatku pohybu v přírodě. Pravidelná tepová frekvence posiluje naše srdce, čímž zvyšuje i celkovou obranyschopnost organismu. Při pohybu se tělo též lépe okysličí a zlepší se cirkulace krve, takže se bílé krvinky – vojáci imunitního systému – snáze dostanou na potřebné místo. Při pohybu se dále uvolňují hormony jako serotonin a dopamin, které podporují dobrou náladu a zároveň odbourávají stres, jenž naši imunitu oslabuje. Pozor však na intenzitu pohybu – i tady totiž platí pravidlo vyhýbání se extrémům. Pro posílení obranyschopnosti je nejvhodnější pravidelná a umírněná fyzická aktivita, zatímco nárazový náročný trénink i dle řady studií našemu tělu nijak neprospívá, spíš naopak. Mezi vhodné aktivity patří například chůze či nordic walking, aerobik, plavání nebo běh. Pohybovou aktivitu je však nutné přizpůsobit aktuálním tepelným podmínkám. I sport by totiž měl reflektovat rychlé střídání počasí v letošním roce. Při vysokých teplotách byste se měli vyhýbat vytrvalostním běhům či dlouhým a náročným trasám na kole, které vedou k přehřátí organismu. Naopak v chladnějším počasí dobře prohřejí tělo a aktivují imunitní systém.