Březen v zajetí stresu a displejů: Odborníci varují před „mozkovou mlhou“ a radí, jak restartovat mozek

Březen je tradičně spojován se zdravím mozku. Zatímco věda postupuje vpřed, naše každodenní realita – chronický stres a neustálé digitální přetížení – se stává tichým urychlovačem stárnutí našeho nejdůležitějšího orgánu. Lékaři a psychoterapeuti varují: mozek v režimu „přežít“ ztrácí schopnost logického úsudku. Jak těmto stavům předcházet a jak si nechat odborně změřit vliv stresu na vlastní organismus, ukáže Veletrh zdraví 16. května v pražské Pragovce.

Stav „přežít“, ne „přemýšlet“: Jak stres mění náš mozek

Chronicky zvýšený kortizol (stresový hormon) může v dlouhodobém horizontu způsobovat zapomínání, tzv. „mozkovou mlhu“, potíže s učením a soustředěním. „Nejcitlivější na dlouhodobý stres je hipokampus, část mozku zodpovědná za ukládání nových vzpomínek, orientaci a vyhodnocování situací. Zvýšený kortizol může dokonce negativně ovlivnit tvorbu nových neuronů,“ vysvětluje psychoterapeutka kliniky WE CARE Mgr. Michaela Kuba Mrštíková.

Stres oslabuje části mozku řídící plánování a regulaci emocí, zatímco vládu přebírá amygdala (poplachové centrum). „Nastupuje impulzivita, vnímáme svět černobíle a logický úsudek ustupuje. Jsme ve stavu ‚přežít‘, nikoliv ‚přemýšlet‘. V takové fázi už nepomůže říct si ‚to je nesmysl‘, protože mozek je v úplně jiném režimu,“ dodává Mrštíková.

Digitální závislost jako reálná diagnóza

Zdrojem chronického stresu je i fenomén dnešní doby – digitální přetížení. Nadměrné trávení času v online světě může vést až k závislosti, kterou odborně nazýváme netolismem. „Řadíme ho k nelátkovým závislostem. Mezi projevy patří například neustále se zvyšující doba strávená na sítích, úzkosti, podráždění či pocity prázdnoty v době, kdy dotyčný není online, nebo zanedbávání všech ostatních aspektů života,“ uvádí psychiatrička kliniky WE CARE MUDr. Olga De La Noche.

Podle lékařky má digitální zátěž i konkrétní fyzické a psychické dopady. „Lidé mohou začít pociťovat bolesti zad, krční páteře a hlavy, únavu a podrážděnost očí či poruchy spánku. Mezi psychické příznaky pak patří například poruchy soustředění, pocit přetížení a psychického vyčerpání,“ vypočítává MUDr. De La Noche.

Existuje přitom jasná hranice, kdy je čas od obrazovek odejít. Dospělý a dospívající člověk by ideálně neměl ve svém mimopracovním či mimostudijním čase trávit u displejů více než 2 hodiny denně. U dětí je tato doporučená míra ještě nižší – maximálně kolem 1 hodiny denně.

Cesta z bludného kruhu: Kvarteto zdraví a rituály

Základem kompenzace je podle odbornic tzv. „kvarteto“: spánek – strava – pohyb – odpočinek. Přetížení poznáme právě tak, že se tento kruh začne hroutit: špatně spíme, vyhledáváme rychlé cukry a tučná jídla a kortizol nám brání v odpočinku.

Tipy pro okamžitý restart mozku:

• Dýchání: Zklidnění podpoří dlouhé výdechy (delší než nádech) a zpomalení tempa řeči.

• Mikro pauzy bezpečí: Krátké okamžiky vědomého zklidnění během dne.

• Osobní rituály: Šálek čaje, teplá vana, psaní deníku či olejový zábal pro zklidnění nervové soustavy a navození pocitu bezpečí.

• Smyslová podpora: Využití zátěžových dek, chlad na obličej nebo relaxační hudba.

Veletrh zdraví 2026: Diagnostika, která nelže

Problematika stresu a digitální zátěže tvoří jádro programu Veletrhu zdraví (16. května v Pragovce). Akce nabízí možnost změřit vliv stresu na organismus pomocí dat.

• Stresový index a HRV: Měření variability srdečního tepu odhalí stav vašeho nervového systému.

• Biologický věk a stav cév: Zjistíte reálnou kondici svého těla.

• Neurostimulace: Technologie pro restart mozku pomocí světla a vibrací.

• Odborné přednášky: Vystoupení MUDr. Olgy De La Noche (11:30) a Mgr. Michaely Kuby Mrštíkové (11:40).

Mgr. Michaela Kuba Mrštíková „Čas máme všichni stejný, jen naše priority v něm jsou proměnlivé.“ Vystudovala andragogiku na FF UK a má státní zkoušku z psychologie. Absolvovala pětiletý psychoterapeutický výcvik na Skálově Institutu. Po 23 letech v automobilovém průmyslu zažila syndrom vyhoření na vlastní kůži. Od roku 2017 pracuje jako psychoterapeutka, koučka a mentorka. Je členkou České Asociace pro psychoterapii a učí klienty naslouchat tělu dříve, než jim vyšle stopku.

MUDr. Olga De La Noche „Naše tělo, mysl a emoce jsou rovnocenné spojené nádoby.“ Absolventka lékařské fakulty v Hradci Králové se specializací v psychiatrii a atestací z roku 2018. Vedle práce v Centru duševního zdraví se na klinice We Care věnuje psychoterapii. Vnímá člověka jako celek a psychické zdraví považuje za klíčový pilíř cesty k vitalitě a dlouhověkosti.