Když to nevzdáte, můžete mít cokoliv chcete

Ahoooooj :-) Tak jsem zpět po Covidu :-) Řeknu vám, že to bylo teda docela dlouhý, ale jsem ráda, že už jsme všichni v pohodě a jede se dál. Ta karta mě dostala. Nebo spíš dojala. Nejen tím, že je Covid za náma, ale i těma Vánocema. Prostě jedno s druhym, znáte to. Když se to sejde a tak nějak to do sebe zapadne. A tohle je přesně ten případ, a to ještě vůbec nevim, o čem vlastně budu psát :-) Ale ten pocit, ten tam je. A to je nejvíc :-)

Tenhle týden bude o hojnosti. O těch malých vítězstvích, zejména sám nad sebou. O tom, že když něco chceš, a dovolíš si to, tak to můžeš mít. O tom, že když se nevzdáš, tak to dáš. O tom, že všechno, co se děje, je v pořádku, má to nějakej smysl. Taky o tom, že ty ten smysl teď vůbec nemusíš chápat a rozumět mu. O tom, že je prostě strašně důležitý věřit. Je asi úplně jedno v co, hlavně v něco. Samozřejmě že nejlíp v sebe, ale když to někdy nejde, tak prostě v něco. V neposlední řadě je to všechno hlavně a především o tom, přátelé, neřešit píčoviny a bejt rádi, že jste! Teď a tady. S těma, který kolem sebe máte. Protože nic z toho, co ve vašem životě máte, není samozřejmost. Nemusí to tak bejt. Každej z nás tady řeší svoje problémy, nad kterejma když se zamyslí, tak by mu mělo dojít, že to vlastně ani problémy nejsou, to jen my to tak vnímáme. Jenže tohle neustálý řešení čehosi je něco, co nás od sebe nejvíc odvádí. Něco, co nám brání bejt svobodný a šťastný. Přitom když se podíváte na tu kartu, tak to všechno vypadá úplně jednoduše. Prostě to proudí a hotovo. Jakoby ani nebyla jiná možnost. A teď si představte, že to tak doopravdy je. Že je to fakt takhle zatraceně jednoduchý. Že to proudí a že záleží jen na nás, jestli se toho chytnem nebo ne. Jestli si to dovolíme nebo jestli se před tím zavřem, ať už k tomu máme jakejkoliv, většinou úplně nesmyslnej důvod. Zkuste se teď na všechno vykašlat. Zapomeňte na to, že máte nějakej problém. Přestaňte cokoliv řešit. A udělejte si hezkej den. Vědomě! Jsou svátky, všechno máte hotový, takže vymlouvat se na to, že nemáte čas, NELZE! Jídla máte taky plnej barák, takže nemusíte ani vařit. Vidíte? Nezbejvá vám nic jinýho, než si dělat to, co chcete, na co máte zrovna chuť. Jestli ještě pořád máváte nějakym ultra silnym argumentem, že to nejde, tak si aspoň už konečně uvědomte, že si lžete sami do vlastní kapsy. Že jste vlastně už zvyklí na sebe takhle z vysoka srát, a že vlastně trávíte svůj život tím, že doufáte, že “se to změní”. Ale ono se to samo neudělá. A vy teď máte na vybranou. Buď s tím už konečně něco sami uděláte nebo prostě a jednoduše seďte na tom zadku a čekejte si dál. Dál se vymlouvejte, dál sami sobě lžete, dál buďte marný, jako už marný jste. Zní to drsně, co? A takhle o Vánocích? To se dělá, Terezo? To si jako myslíš, že tohle chtěj číst? No asi nechtěj. Ale ty, co se jich to týká, to krutě potřebujou! Jestliže lžou sami sobě, tak to přece neznamená, že jim budu mazat med kolem huby i já. Naopak! Nebudu! Z mý strany by to byla jen další marnost, a tý už oni ve svym životě maj až až. Další fakt nepotřebujou. Tak co, už je vám to trochu jasný? Už jste to pochopili? Taky jste si všimli, že lidi, který maj nějakej opravdovej problém, o něm moc nemluví, ale ti, kteří maj rádoby problémů na každym prstě deset, o tom melou pokaždý, když je vidíte? A teď ruku na srdce - baví vás to? Baví vás furt poslouchat nářky někoho, o kom víte, že tu prdel stejně nezvedne a bude dál jenom fňukat nad rozlitým mlíkem? No nebaví! Možná je na čase si přiznat, že už vás to taky pěkně sere a dotyčné osobě to dát patřičně najevo. Protože tím, že přestanete hrát jejich hru, osvobodíte nejen sebe, ale dáte šanci i jim s tim přestat. Jestli ji využijou nebo ne, to už je na nich. To není vaše starost. Tak, a teď znovu pohled na kartu. Zase si ji hezky navnímejte. Nechte ji působit. Teď všichni vidíte a hlavně cítíte, že to jde. Jenom to prostě nikdy nepůjde bez vás! To si uvědomte. Jestli něco chcete, přestaňte hledat výmluvy a jděte do toho! Jestli něco nechcete, je nejvyšší čas s tím skončit! Ať je to jak chce, musíte s tím ale začít vy. Vy máte svůj život ve svých rukách. A jestli máte pocit, že to tak není, měli byste si ho okamžitě vzít zpátky. Váš život nepatří do rukou někoho jinýho. Ale jen a jen do těch vašich. Buďte vy tím, kdo ve vašem životě rozhoduje a nečekejte, až to udělá někdo jinej. Máte život, tak ho žijte. Podle sebe, podle svých představ. Od teď už každej další den. Pořád. Bez všech těch keců kolem. Protože prostě můžete. Můžete! Dovolte si to. Vždyť jsou přece Vánoce ;-) Konzultace budou až v lednu jo. A to konkrétně od 10.1. Protože jsou svátky a my pak jedem na hory. Děkuju za pochopení. No a máme to :-) Je sice už po Štědrém dnu, ale jsou tu svátky! Přeju vám, ať jsou přesně takový, jaký je chcete mít. Taky vám přeju strašně moc zdraví! A blízkosti vašich blízkých. A vůbec všechno krásný vám přeju. Buďte sví, sami pro sebe. A buďte vědomí, sami za sebe. A víte co? Hlavně buďte ;-) Krásné svátky všem Tereza

Foto: Shutterstock, Terezie Schliková