Tak teď vážně. Přijde mi to jako propojování dvou světů. Na tom zase neni nic až tak neobvyklýho, to se děje pořád. Tohle je ale nějak jiný. Možná to jenom budeme víc vnímat. Protože zase půjde o naše nitro. I když se mi nechce, musim tady zmínit tíhu nastalé situace. Toho, co se teď děje. Pomalu nás to všechny svírá a začínáme si to uvědomovat čím dál víc. I když třeba máme to štěstí a nám se zase nic tak závratnýho neděje, vůbec nežijeme v lehké době. Ano, bylo i hůř. Ale taky bylo i líp. Je to pro nás nová situace, která se navíc neustále mění, i když nám připadá, že se třeba nic moc neděje. Pokud si tohle můžete říct, okamžitě a rovnou tam nahoru poděkujte, protože ne všichni si tohle říct můžou. Ať už je u vás situace jakákoli, stojí za hovno. Protože má psychickej dopad. Chceme z toho ven. Jen nevíme kudy a jak. A tak se čím dál víc obracíme k sobě. Nalézáme to ztracené spojení. Komunikujeme se sebou a odpovědi hledáme taky v sobě, protože jsem pochopili, že venku je fakt nenajdem, obzvlášť, když tady jedna ruka neví, co dělá druhá. Díky za tu situaci. Díky za tu naši vládu, která si každym dalšim rozhodnutím a krokem jen sama pod sebou podřezává větev a tím nás právě nutí obrátit naši pozornost tam, kde má být. U sebe. My jsme naše jediná úniková cesta. Nikam jinam než dovnitř nemůžeme. Kdo se tam dosud nedostal, teď je tam zahnán, protože ven se skoro nesmí. Paradoxně čím víc se dostáváme k sobě, tím víc nám začíná bejt jedno, co se děje venku. Protože víme, že to neni podstatný. Proč? Protože jsme našli poklad. Objevili jsme ho. Hurá! Znovu se našel. Tahle zkušenost, tenhle objev, ten nás natolik zaměstná, že si najednou všimnem, že už nás to okolní dění vlastně ani moc nezajímá. My jsme totiž fascinováni svým vnitřním světem. Jsme fascinováni sami sebou. Je to pro nás tak nový, že nemáme čas ani chuť zabývat se něčím jiným. Troufám si říct, že tohle platí i pro ty, kteří se sebou byli spojení i předtím. Víte proč? Protože tahle situace je natolik nová a tak silná, že i vy jste zjistili, že to pouto, ten vztah, může být daleko silnější, než jste si mysleli, a i vy objevujete vaše nové možnosti a schopnosti.
Tohle téma není náhoda. Řeknu vám, že se objevuje v každym osobnim horoskopu, kterej dělám. Každej se má starat sám o sebe, spojit se sebou a žít ten život podle sebe. Konečně ho žít. Opravdově. A přiznejme si, že opravdově žít jde teď líp než kdy jindy. Právě proto, že se nikam nesmí, že je všechno zavřený. Jste doma, pracujete doma, děti jsou doma, všichni jste doma. Nemůžete jít na večeři, na pivo, na kafe s kámoškou, ke kadeřnici na vlasy, do kina, cvičit, jít jen tak čumět po krámech a něco si koupit, když už tam jste, nic. Nic. Jen slunce a měsíc, stromy, voda, vzduch, rodina, domov, vy. To jsou opravdový hodnoty. To je život. A ten teď můžeme vnímat víc než kdykoli předtím, protože nás nic nerozptyluje. Tak se pomalu přesouváme k sobě, do svýho vnitřního světa a tam objevujeme nová místa, různá zákoutí, staré i nové věci a díky tomu opouštíme vnější svět, kterej nám v tomhle úžasnym spojení strašně bránil. Tak. A teď ruku na srdce. Přiznejme si, že tahle doba má i svý určitý kouzlo. Není zlá ani špatná. Je jaká je. Je taková, jak ji kdo vnímá. Když se teď podíváte na tu kartu pořádně a necháte ji na sebe působit, co z ní cítíte? Upřímnost, porozumění, vědomí a klid. Jestli tohle všechno ještě pořád hledáte venku, chápu, že si připadáte ztracený. To, co ta karta vyzařuje, to máte v sobě. Všichni do jednoho. Jste to vy. Teď jde jen o to, jestli to tam budete chtít najít. Hlavně se nevymlouvejte. Už na nic. Jak řiká moje máma, kecy nemaj cenu. Ten poklad tam je! Čeká na vás a chce bejt objevenej. Nenechte ho čekat. Sami kvůli sobě. Opatrujte se.
Co se týče konzultací, jedou po telefonu, tak se na ty karty můžete klidně objednat ;-) No a znovu zmíním roční osobní horoskopy, protože to je teď fakt trhák :-D A kdyby nic, tak mám ještě tu knížku Andělských pohádek, který nejsou jen pro děti, ale možná víc pro ty dospělý. A vlastně s tím, co tady píšu, hodně souvisej.
Ahoj :-) Tak jak se máte? :-) Já skvěle! Je pátek večer, celej den sněžilo, tak než šla Tamarka spát, šla jsem ven bobovat. Jako pecka! Jelo to brutálně :-D No a pak jsem uspala malou a teď tady sedim, piju čaj, ve kterym mám sušený třešně naložený v rumu, což je taky brutální, a jdu zase psát. Já teď vlastně skoro nic jinýho než horoskopy nedělám. Divim se, že se mi o nich ještě nezdá. Začalo to těma novoročníma, kdy jsem psala dva i víc denně, a teď jedou ty osobní. Díky bohu a vám, samozřejmě ;-) Ale k věci. Na tý kartě jsou takový vánoční světýlka, to je tak hezký. Vlastně je celá taková hezká. Jen vůbec nevim, co o ní napíšu :-D Klasika :-D Dám si pár třešní a to by bylo, aby nebylo :-D
Tak teď vážně. Přijde mi to jako propojování dvou světů. Na tom zase neni nic až tak neobvyklýho, to se děje pořád. Tohle je ale nějak jiný. Možná to jenom budeme víc vnímat. Protože zase půjde o naše nitro. I když se mi nechce, musim tady zmínit tíhu nastalé situace. Toho, co se teď děje. Pomalu nás to všechny svírá a začínáme si to uvědomovat čím dál víc. I když třeba máme to štěstí a nám se zase nic tak závratnýho neděje, vůbec nežijeme v lehké době. Ano, bylo i hůř. Ale taky bylo i líp. Je to pro nás nová situace, která se navíc neustále mění, i když nám připadá, že se třeba nic moc neděje. Pokud si tohle můžete říct, okamžitě a rovnou tam nahoru poděkujte, protože ne všichni si tohle říct můžou. Ať už je u vás situace jakákoli, stojí za hovno. Protože má psychickej dopad. Chceme z toho ven. Jen nevíme kudy a jak. A tak se čím dál víc obracíme k sobě. Nalézáme to ztracené spojení. Komunikujeme se sebou a odpovědi hledáme taky v sobě, protože jsem pochopili, že venku je fakt nenajdem, obzvlášť, když tady jedna ruka neví, co dělá druhá. Díky za tu situaci. Díky za tu naši vládu, která si každym dalšim rozhodnutím a krokem jen sama pod sebou podřezává větev a tím nás právě nutí obrátit naši pozornost tam, kde má být. U sebe. My jsme naše jediná úniková cesta. Nikam jinam než dovnitř nemůžeme. Kdo se tam dosud nedostal, teď je tam zahnán, protože ven se skoro nesmí. Paradoxně čím víc se dostáváme k sobě, tím víc nám začíná bejt jedno, co se děje venku. Protože víme, že to neni podstatný. Proč? Protože jsme našli poklad. Objevili jsme ho. Hurá! Znovu se našel. Tahle zkušenost, tenhle objev, ten nás natolik zaměstná, že si najednou všimnem, že už nás to okolní dění vlastně ani moc nezajímá. My jsme totiž fascinováni svým vnitřním světem. Jsme fascinováni sami sebou. Je to pro nás tak nový, že nemáme čas ani chuť zabývat se něčím jiným. Troufám si říct, že tohle platí i pro ty, kteří se sebou byli spojení i předtím. Víte proč? Protože tahle situace je natolik nová a tak silná, že i vy jste zjistili, že to pouto, ten vztah, může být daleko silnější, než jste si mysleli, a i vy objevujete vaše nové možnosti a schopnosti.
Tohle téma není náhoda. Řeknu vám, že se objevuje v každym osobnim horoskopu, kterej dělám. Každej se má starat sám o sebe, spojit se sebou a žít ten život podle sebe. Konečně ho žít. Opravdově. A přiznejme si, že opravdově žít jde teď líp než kdy jindy. Právě proto, že se nikam nesmí, že je všechno zavřený. Jste doma, pracujete doma, děti jsou doma, všichni jste doma. Nemůžete jít na večeři, na pivo, na kafe s kámoškou, ke kadeřnici na vlasy, do kina, cvičit, jít jen tak čumět po krámech a něco si koupit, když už tam jste, nic. Nic. Jen slunce a měsíc, stromy, voda, vzduch, rodina, domov, vy. To jsou opravdový hodnoty. To je život. A ten teď můžeme vnímat víc než kdykoli předtím, protože nás nic nerozptyluje. Tak se pomalu přesouváme k sobě, do svýho vnitřního světa a tam objevujeme nová místa, různá zákoutí, staré i nové věci a díky tomu opouštíme vnější svět, kterej nám v tomhle úžasnym spojení strašně bránil. Tak. A teď ruku na srdce. Přiznejme si, že tahle doba má i svý určitý kouzlo. Není zlá ani špatná. Je jaká je. Je taková, jak ji kdo vnímá. Když se teď podíváte na tu kartu pořádně a necháte ji na sebe působit, co z ní cítíte? Upřímnost, porozumění, vědomí a klid. Jestli tohle všechno ještě pořád hledáte venku, chápu, že si připadáte ztracený. To, co ta karta vyzařuje, to máte v sobě. Všichni do jednoho. Jste to vy. Teď jde jen o to, jestli to tam budete chtít najít. Hlavně se nevymlouvejte. Už na nic. Jak řiká moje máma, kecy nemaj cenu. Ten poklad tam je! Čeká na vás a chce bejt objevenej. Nenechte ho čekat. Sami kvůli sobě. Opatrujte se.
Co se týče konzultací, jedou po telefonu, tak se na ty karty můžete klidně objednat ;-) No a znovu zmíním roční osobní horoskopy, protože to je teď fakt trhák :-D A kdyby nic, tak mám ještě tu knížku Andělských pohádek, který nejsou jen pro děti, ale možná víc pro ty dospělý. A vlastně s tím, co tady píšu, hodně souvisej.
Tak teď vážně. Přijde mi to jako propojování dvou světů. Na tom zase neni nic až tak neobvyklýho, to se děje pořád. Tohle je ale nějak jiný. Možná to jenom budeme víc vnímat. Protože zase půjde o naše nitro. I když se mi nechce, musim tady zmínit tíhu nastalé situace. Toho, co se teď děje. Pomalu nás to všechny svírá a začínáme si to uvědomovat čím dál víc. I když třeba máme to štěstí a nám se zase nic tak závratnýho neděje, vůbec nežijeme v lehké době. Ano, bylo i hůř. Ale taky bylo i líp. Je to pro nás nová situace, která se navíc neustále mění, i když nám připadá, že se třeba nic moc neděje. Pokud si tohle můžete říct, okamžitě a rovnou tam nahoru poděkujte, protože ne všichni si tohle říct můžou. Ať už je u vás situace jakákoli, stojí za hovno. Protože má psychickej dopad. Chceme z toho ven. Jen nevíme kudy a jak. A tak se čím dál víc obracíme k sobě. Nalézáme to ztracené spojení. Komunikujeme se sebou a odpovědi hledáme taky v sobě, protože jsem pochopili, že venku je fakt nenajdem, obzvlášť, když tady jedna ruka neví, co dělá druhá. Díky za tu situaci. Díky za tu naši vládu, která si každym dalšim rozhodnutím a krokem jen sama pod sebou podřezává větev a tím nás právě nutí obrátit naši pozornost tam, kde má být. U sebe. My jsme naše jediná úniková cesta. Nikam jinam než dovnitř nemůžeme. Kdo se tam dosud nedostal, teď je tam zahnán, protože ven se skoro nesmí. Paradoxně čím víc se dostáváme k sobě, tím víc nám začíná bejt jedno, co se děje venku. Protože víme, že to neni podstatný. Proč? Protože jsme našli poklad. Objevili jsme ho. Hurá! Znovu se našel. Tahle zkušenost, tenhle objev, ten nás natolik zaměstná, že si najednou všimnem, že už nás to okolní dění vlastně ani moc nezajímá. My jsme totiž fascinováni svým vnitřním světem. Jsme fascinováni sami sebou. Je to pro nás tak nový, že nemáme čas ani chuť zabývat se něčím jiným. Troufám si říct, že tohle platí i pro ty, kteří se sebou byli spojení i předtím. Víte proč? Protože tahle situace je natolik nová a tak silná, že i vy jste zjistili, že to pouto, ten vztah, může být daleko silnější, než jste si mysleli, a i vy objevujete vaše nové možnosti a schopnosti.
Tohle téma není náhoda. Řeknu vám, že se objevuje v každym osobnim horoskopu, kterej dělám. Každej se má starat sám o sebe, spojit se sebou a žít ten život podle sebe. Konečně ho žít. Opravdově. A přiznejme si, že opravdově žít jde teď líp než kdy jindy. Právě proto, že se nikam nesmí, že je všechno zavřený. Jste doma, pracujete doma, děti jsou doma, všichni jste doma. Nemůžete jít na večeři, na pivo, na kafe s kámoškou, ke kadeřnici na vlasy, do kina, cvičit, jít jen tak čumět po krámech a něco si koupit, když už tam jste, nic. Nic. Jen slunce a měsíc, stromy, voda, vzduch, rodina, domov, vy. To jsou opravdový hodnoty. To je život. A ten teď můžeme vnímat víc než kdykoli předtím, protože nás nic nerozptyluje. Tak se pomalu přesouváme k sobě, do svýho vnitřního světa a tam objevujeme nová místa, různá zákoutí, staré i nové věci a díky tomu opouštíme vnější svět, kterej nám v tomhle úžasnym spojení strašně bránil. Tak. A teď ruku na srdce. Přiznejme si, že tahle doba má i svý určitý kouzlo. Není zlá ani špatná. Je jaká je. Je taková, jak ji kdo vnímá. Když se teď podíváte na tu kartu pořádně a necháte ji na sebe působit, co z ní cítíte? Upřímnost, porozumění, vědomí a klid. Jestli tohle všechno ještě pořád hledáte venku, chápu, že si připadáte ztracený. To, co ta karta vyzařuje, to máte v sobě. Všichni do jednoho. Jste to vy. Teď jde jen o to, jestli to tam budete chtít najít. Hlavně se nevymlouvejte. Už na nic. Jak řiká moje máma, kecy nemaj cenu. Ten poklad tam je! Čeká na vás a chce bejt objevenej. Nenechte ho čekat. Sami kvůli sobě. Opatrujte se.
Co se týče konzultací, jedou po telefonu, tak se na ty karty můžete klidně objednat ;-) No a znovu zmíním roční osobní horoskopy, protože to je teď fakt trhák :-D A kdyby nic, tak mám ještě tu knížku Andělských pohádek, který nejsou jen pro děti, ale možná víc pro ty dospělý. A vlastně s tím, co tady píšu, hodně souvisej.
Komentáře
Pro přidání komentáře se musíte .
Načítání komentářů...