Hledejte v životě vždy rovnováhu a žijte především sebou

Ahoj :-) Tak, dneska zase příběh ze života, jo? Byla u mě jedna paní a sezení s ní pro mě bylo moc zajímavý. Neskutečně šikovná ženská! Podnikatelka. Ale jako tvl klobouček, fakt. (To je jako poklona, kdyby to náhodou někdo neznal :-) ) Taková činorodá, řekla bych. V byznysu se vyzná a to já obdivuju u každý ženský. Jako umět to s prachama, tvl to mi fakt nikdy nešlo :-D :-D :-D Takže. Řešily jsme nějaký osobní věci, ale mně tam furt něco nesedělo, tak jsem ty karty sbalila a začaly jsme prací. No a mě strašně dostalo, jak ta její práce s náma komunikovala. Jak si tak jako postěžovala. Jak bylo vidět, jak se cítí a co potřebuje. Tady to nebyla práce z hlediska energie, tady byla práce bytost. Něco snad i živýho. Dokonce se jedna pobočka kvůli druhý cítila tak trochu odstrčeně. Mám potřebu napsat, že jestli si teď někdo myslí, že jsem magor, tak ať už ani dál nečte, což mě zase samotnou překvapuje, protože teď ještě vůbec nevim, co budu psát dál :-D Ta paní o té práci jen tak mezi řečí řekla jednu důležitou větu. “Je to moje dítě.” A tak ji zahrnula veškerou svou péčí a pozorností. Jenže to bylo moc a práci se to nelíbilo. Práce nechtěla být dítětem. Nemohla se rozvíjet, nemohla růst, protože kontrola, všechno musí být podle “matky”. A je to logický, protože ona ví přece nejlíp, co se může a co ne, veškerá ta nařízení, zákony, účetnictví, mzdy, realizace toho všeho, organizace a já nevim, co všechno. O to se musí postarat ona. A ona to dělá a dělá to velmi svědomitě. No a paradoxně čím víc se stará, tím víc se práce cítí utlačovaná a nesvobodná. Vám to možná přijde normální, ale mně se tohle ještě nestalo. Ještě se mi nestalo, aby se práce takhle vyjadřovala, aby o sobě dávala skrze ty karty takhle vědět, a to je na každý konzultaci hned druhý téma po vztazích. Prostě se řeší práce. Ale tady to bylo jiný. Nechala jsem ji, aby zavřela oči a představila si sebe i tu práci, a pak jí řekla “nejsi moje dítě”. Ulevilo se jim oběma. Práci se ulevilo, protože konečně dostala prostor tvořit taky něco sama, mohla konečně naplno začít plnit svoji pravou roli. A paní došlo, že když nechá práci její zodpovědnost za sebe samu, bude mít víc času pro sebe. Obě mohou růst a rozkvést. Není to krásný? Mně to přišlo dokonalý. Proč píšu zrovna o ní? Protože mi ji ta žena na kartě připomíná. Tou jistotou a pevností. Tou vnitřní silou. Jenže čeho je moc, toho je příliš. Někdy to chce v něčem ubrat, abyste jinde mohli přidat. Rovnováha. Vždycky, když o ní mluvim tak zdůrazňuju, že rovnováha není neměnnej bod. Rovnováha se mění podle situace a podle toho, jak tu danou věc zrovna v tu chvíli cítíte. Zachováš se prostě tak, jak to zrovna v tu chvíli cejtíš a tak, abys s tím byl nebo byla v pohodě. Pokud seš s tím v pohodě, pak je to v rovnováze. To, co je pro tebe právě teď rovnováha, může bejt za dva dny úplně jinak. Je důležitý nelpět! Na nikom a na ničem. Ani na názorech, ani na postojích, ani na lidech, ani na práci. Pak dochází ke “zmocňování”, jak je napsáno na kartě. Pamatujte si, že jakmile se něčeho zmocníte vy, tak se zase na oplátku něco zmocní vás. Nejčastější zmocnění je asi strach. To znáte ne? Řiká se to, “zmocňuje se mě strach”. No jasně že jo. Strach z toho, co bude. Tak třeba z pohledu té paní - o to víc se budu starat, abych udělala maximum pro to, aby bylo všechno v pohodě. Zmocním se toho, (hele to je dokonalý, ona jako jednatelka všech těch firem má na všechno “plnou moc”) obsáhnu to, postarám se. Jenže čím víc se zmocňuju, starám se a obsahuju, tím víc mi dochází, že nemám páky na všechno, že jsou věci, který neovlivnim, třeba Covid, že nevim, co bude, a to mě trochu děsí. A může to jít ještě dál - když nebude práce, co bude se mnou? Co budu dělat? No? Žít přece. Konečně. O to celou dobu jde. Dát tomu tu volnost. Žít sebou a ne prací. Je fajn mít práci, která tě baví, naplňuje, vydělává ti. Ale je to práce, tak ji tak ber, abys ty nežil tou prací, protože ji to ubíjí a tebe pak taky. Zmocňujte se jen sami sebe, protože máte tu moc … ;-) Konzultace budou tenhle týden v Jičíně, po telefonu a mám termíny i na terapii koněm. Takže karty, odblokování, roční osobní horoskopy, všechno jede. 

Vodnář Hm, vy si ale doslova chrochtáte blahem :-) No v pořádku, jen tak dál. Jen taková malá maličkost, úplně malinkatá. Buďte trochu ve střehu. Opatrnosti není na škodu. Znáte se, jakmile jste v tomhle stavu, důvěřujete a věříte tak slepě, až je to do očí bijící :-) 

Ryby Bude to chtít změnu. To jste rádi, co? :-) A asi i akci to bude chtít. Jo, tu taky. Takže postup je následující: ujasněte si sami v sobě, co vlastně chcete a pak, pak to začněte dělat. Hele, jednodušší už to fakt bejt nemůže :-) 

Beran Beran je na vrcholu čehosi. Blaha, ale třeba i zoufalství. Ať už je ten váš vrchol jakejkoliv, je váš. Zrovna teď ho máte. Mám jednu fakt jednoduchou radu - neposírejte se z toho. Nikdy se z ničeho neposírejte. Protože to, co je teď, může bejt zejtra úplně jinak. Jen důvěřujte. Toť vše ;-)

Býk Hodně z tý karty vnímám ženskou energii, tak začnu holkama. Vnímejte se. Vnímejte všechno, co se ve vás děje, nalaďte se na svoje vnitřní procesy, buďte u sebe co nejvíc. Kdykoliv během dne, aspoň na pár vteřin si uvědomte samu sebe a nechte vaše tělo, ať vám řekne, co je potřeba. No a kluci, vy buďte tolerantní. Nevim proč, ale mám pocit, že teď nějak půjdete stranou. Tak to neberte osobně a dejte tomu ten prostor. Ve finále budete za hvězdy ;-)

Blíženci Ponořte se do svého vnitřního světa. Jakkoliv. Meditací, pohybem, rozjímáním, jak vám to vyhovuje. Potřebujete se vyklidnit, jste trochu rozhození. Zpomalte a snižte si frekvenci. Ta vaše rozkmitanost je fakt nepříjemná. Tak se vylaďte, ať je vám se sebou zase dobře ;-)

Rak Ono to sice vypadá dobře, ale možná se trochu zamíchaj karty. Celou dobu mě napadá věta - někdo vstoupí do hry. Hm, a teď babo raď :-) Poradim, no :-) Nechte to proběhnout a uvidíte, co z toho bude :-) Dobrá rada nad zlato, co :-D Dobře, tak ještě něco přidám :-) Ta karta je pozitivní, tak k tomu tak přistupujte ;-)

Lev Držte se trochu zpátky a spíš pozorujte, co se vlastně děje. Udělejte si svůj vlastní názor a zareagujte ve chvíli, kdy to bude opravdu třeba. Ne dřív, ne dýl. A zareagujte stručně a jasně. Tak, jak se na lva sluší a patří :-)

Panna Působíte vyrovnaně a rozvážně. Co se děje? :-) Držte se svého záměru a nenechte se vykolejit. Prostě si stůjte za svým, děj se co děj. Máte pravdu a máte svatý právo se zachovat tak, jak chcete. Udělejte to. Naprosto bez zábran. 

Váhy Váhy snad konečně něco doopravdy zvážily a co víc, odhodlaly se i k činům :-) Prostě se vám daří, a jestli ne ještě teď, tak co nevidět bude. Teď už ale radši nic nedělejte a jen buďte a ještě ke všemu otevření. Prosté, že :-) Každopádně si pamatujte, že už máte zváženo a tím pádem už neváhejte!!! :-D

Štír Ne, nehledejte problém tam, kde neni. Pamatujte si, že všechno, o čem teď pochybujete nebo váháte, je čistě a jen vaše domněnka a realita, ta může bejt fakt úplně diametrálně jiná. Takže se nenechte rozhodit sami sebou a jděte do toho tak trochu po hlavě. Prostě na první dobrou. To vám docela jde, ne? :-)

Střelec Střelec má zase střelce, je to možné? No asi je, když jsem ho vytáhla :-) Takže, milí střelci, co to vlastně znamená? Znamená to akci, a to okamžitou. Prostě a jednoduše, namíříš a střelíš. Tak, jak je vám dobře známo, ale pouze v případě, že si dovolíte jet podle intuice a bejt trochu svobodomyslní. Tak si to zase po nějaký době dovolte. Protože kdo střílí šípy? No přece Amor :-)

Kozoroh Hloupej kdo dává, hloupější kdo nebere. Vy jste zatim ve skupině těch hloupých a tak nějak vás to nabádá k tomu, abyste s tím dáváním pomalu přestali. No možná to ani tak pomalu bejt nemusí. Teď je zase čas na brát. Tak berte, dokud je vám dáváno :-) No, zase je půl jedný v noci :-) Dneska jsem začala psát trochu dýl, tak taky dýl končim. To je úvaha, co? Kdo by to řek :-D No nic, je vidět, že mám asi dost. Navíc jsem šla v tom pařáku túru, mám dneska skoro 21000 kroků. Jo vlastně nic, dneska nemám nic, už je sobota a jede se znova. Pomoooc, mě ty nohy už docela bolej :-) Jo ale chtěla jsem tím vlastně říct, že se mnou šel ten můj malej psí cestovatel. A dal to! Statečně to dal! Ty jeho malý nožičky za mnou kmitaly, až jsem se o něj chvíli bála, když jsme šli a pralo do nás to sluníčko. Teď si tady tak spokojeně spinká. Jestlipak ho ty nohy bolej taky tak, jako mě? Kdo ví :-) Ale jedno je jistý - jsou to parťáci. Šli by s náma až na kraj světa, kdyby na to přišlo *heart**heart**heart* Mějte se krásně.  Tereza Foto: Shutterstock; Terezie Schliková