Bublina. Všichni v ní nějak žijem. Každej máme tu svou a odehrává se v ní celej náš svět. Je zajímavý, že je neviditelná a přesto nás tak odděluje od okolního světa. Navíc si ji všichni vytváříme právě proto, že v ní chceme něco schovat, ale paradoxně právě ta bublina nás činí mnohem zranitelnějšími, než ve skutečnosti jsme. Proč? Protože je tak křehká. To víte. Jen si ji teď představte. Když ji nafouknete moc, praskne. Když málo, tak taky, ale o chvíli dýl. A i když ji nafouknete tak akorát, jakmile se něčeho dotkne, stejně prdne. Takže co? Celá ta záležitost s bublinou je vlastně úplně zbytečná. Je k ničemu. Nic do ní neschováte, a když už něco jo, máte jen mnohem větší nervy s tim, kdy to vlastně praskne. Ať už ta vaše bublina ukrývá cokoliv, pamatujte na to, že v prvý řadě ukrývá vás. Jinými slovy vás vaše bublina odděluje od celku a kdokoliv pak může přijít, ťuknout do ní a je hotovo. Vždycky je lepší, když něco uděláte vy, než když se to pak nějak stane a něco vás k tý akci donutí. Takže, sečteno podtrženo, je lepší žádnou bublinu nemít. Nemusíte se pak starat o to, aby co nejdýl vydržela, ale můžete se místo toho starat rovnou o sebe. Nebudete oddělení, budete součástí toho všeho, co je kolem vás, a tím pádem se budete cítit bezpečněji, protože nebude čeho se bát. Všechno bude jasnější, jak praví nápis na kartě. Do bubliny spadaj i nevyřčený věci. To, co v sobě nosíte, trápí vás to a vy to nechcete říct, protože se to nedělá, nebo nechcete konflikt, nebo je to příliš drsný na to, aby se to někomu řeklo. Tak to v sobě máte a každou chvíli, kdy vás to sere a vy děláte, že ne, se bublina zvětšuje. A zvětšuje se tak dlouho, až praskne. No a pak to lítá, ale jak. Mnohem víc a hůř, než kdybyste to řekli rovnou. Takže, přátelé, mějte jasno. Zbytečně nic nenafukujte, s ničim se moc neserte, řešte věci hned v tu chvíli, kdy se dějou. Ušetříte si tím spoustu nervů a blbejch nálad. Ušetříte i svoje blízký, protože na kom máme tendence si vybíjet naše nevyřešené věci? No ano, právě na nich. A jsme zase u tý jasnosti. Když řešíte věci teď a hned, nenafukujou se, nebobtnaj a vy jste mnohem víc v klidu, protože víte, že nemá co prasknout. Vyjádříte se, uděláte, co je v tu chvíli možný a hotovo. Všechny strany vědí, co se děje a na čem jsou. Zkrátka a dobře, je jasno :-) Vykašlete se na to, že se bojíte to říct. Nikdy nevíte, jestli druhá strana právě na tuhle vaši reakci už dávno nečeká, jestli to není zrovna to, co potřebuje nejvíc slyšet nebo jestli zrovna tahle informace od vás jí nejvíc pomůže. Hele, asi takhle, kdyby vám na někom záleželo a vy byste asi jako tušili, že toho někoho serete, vy byste nechtěli, aby vám to řekl? Samozřejmě že chtěli, protože dokud to ten člověk neřekne, děláte to, co ho vytáčí vesele dál. Navíc byste možná tak trochu i spoléhali na to, že by vám to přece řekl. Takže tak. Zbavte se svých bublin. Bude mezi námi jasno a bude se nám tu žít mnohem líp. Teď akorát přemejšlim, jestli ta moje bublina už včera praskla nebo ji dneska stíhám bouchnout sama :-) To je co? Kdysi jsem bouchala šáňo, teď budu bouchat bubliny. I když, ono je to vlastně skoro totéž. A třeba to šáňo bouchnu hned po tý bublině :-) A co vy? Co budete bouchat vy? :-)
Konzultační okénko jsem teď moc nepsala, ale jestli chcete, tak se klidně objednávejte. Na osobní konzultace, na karty, na karty po telefonu, na terapii koněm i roční horoskopy můžete. Jo a odblokování. Víc toho asi nedělám :-)
Ahoj :-) Tak je za náma půlka prázdnin. To je mazec, co? Jak to zase letí. Laura mi minule řiká: “Mami, ode dneška za pět měsíců budou Vánoce.” A je to tak, ani se nenaděješ a budeš dělat bramborovej salát. Hm, ten bych si teda teď dala :-) Tak! Jdem na to!
Bublina. Všichni v ní nějak žijem. Každej máme tu svou a odehrává se v ní celej náš svět. Je zajímavý, že je neviditelná a přesto nás tak odděluje od okolního světa. Navíc si ji všichni vytváříme právě proto, že v ní chceme něco schovat, ale paradoxně právě ta bublina nás činí mnohem zranitelnějšími, než ve skutečnosti jsme. Proč? Protože je tak křehká. To víte. Jen si ji teď představte. Když ji nafouknete moc, praskne. Když málo, tak taky, ale o chvíli dýl. A i když ji nafouknete tak akorát, jakmile se něčeho dotkne, stejně prdne. Takže co? Celá ta záležitost s bublinou je vlastně úplně zbytečná. Je k ničemu. Nic do ní neschováte, a když už něco jo, máte jen mnohem větší nervy s tim, kdy to vlastně praskne. Ať už ta vaše bublina ukrývá cokoliv, pamatujte na to, že v prvý řadě ukrývá vás. Jinými slovy vás vaše bublina odděluje od celku a kdokoliv pak může přijít, ťuknout do ní a je hotovo. Vždycky je lepší, když něco uděláte vy, než když se to pak nějak stane a něco vás k tý akci donutí. Takže, sečteno podtrženo, je lepší žádnou bublinu nemít. Nemusíte se pak starat o to, aby co nejdýl vydržela, ale můžete se místo toho starat rovnou o sebe. Nebudete oddělení, budete součástí toho všeho, co je kolem vás, a tím pádem se budete cítit bezpečněji, protože nebude čeho se bát. Všechno bude jasnější, jak praví nápis na kartě. Do bubliny spadaj i nevyřčený věci. To, co v sobě nosíte, trápí vás to a vy to nechcete říct, protože se to nedělá, nebo nechcete konflikt, nebo je to příliš drsný na to, aby se to někomu řeklo. Tak to v sobě máte a každou chvíli, kdy vás to sere a vy děláte, že ne, se bublina zvětšuje. A zvětšuje se tak dlouho, až praskne. No a pak to lítá, ale jak. Mnohem víc a hůř, než kdybyste to řekli rovnou. Takže, přátelé, mějte jasno. Zbytečně nic nenafukujte, s ničim se moc neserte, řešte věci hned v tu chvíli, kdy se dějou. Ušetříte si tím spoustu nervů a blbejch nálad. Ušetříte i svoje blízký, protože na kom máme tendence si vybíjet naše nevyřešené věci? No ano, právě na nich. A jsme zase u tý jasnosti. Když řešíte věci teď a hned, nenafukujou se, nebobtnaj a vy jste mnohem víc v klidu, protože víte, že nemá co prasknout. Vyjádříte se, uděláte, co je v tu chvíli možný a hotovo. Všechny strany vědí, co se děje a na čem jsou. Zkrátka a dobře, je jasno :-) Vykašlete se na to, že se bojíte to říct. Nikdy nevíte, jestli druhá strana právě na tuhle vaši reakci už dávno nečeká, jestli to není zrovna to, co potřebuje nejvíc slyšet nebo jestli zrovna tahle informace od vás jí nejvíc pomůže. Hele, asi takhle, kdyby vám na někom záleželo a vy byste asi jako tušili, že toho někoho serete, vy byste nechtěli, aby vám to řekl? Samozřejmě že chtěli, protože dokud to ten člověk neřekne, děláte to, co ho vytáčí vesele dál. Navíc byste možná tak trochu i spoléhali na to, že by vám to přece řekl. Takže tak. Zbavte se svých bublin. Bude mezi námi jasno a bude se nám tu žít mnohem líp. Teď akorát přemejšlim, jestli ta moje bublina už včera praskla nebo ji dneska stíhám bouchnout sama :-) To je co? Kdysi jsem bouchala šáňo, teď budu bouchat bubliny. I když, ono je to vlastně skoro totéž. A třeba to šáňo bouchnu hned po tý bublině :-) A co vy? Co budete bouchat vy? :-)
Konzultační okénko jsem teď moc nepsala, ale jestli chcete, tak se klidně objednávejte. Na osobní konzultace, na karty, na karty po telefonu, na terapii koněm i roční horoskopy můžete. Jo a odblokování. Víc toho asi nedělám :-)
Bublina. Všichni v ní nějak žijem. Každej máme tu svou a odehrává se v ní celej náš svět. Je zajímavý, že je neviditelná a přesto nás tak odděluje od okolního světa. Navíc si ji všichni vytváříme právě proto, že v ní chceme něco schovat, ale paradoxně právě ta bublina nás činí mnohem zranitelnějšími, než ve skutečnosti jsme. Proč? Protože je tak křehká. To víte. Jen si ji teď představte. Když ji nafouknete moc, praskne. Když málo, tak taky, ale o chvíli dýl. A i když ji nafouknete tak akorát, jakmile se něčeho dotkne, stejně prdne. Takže co? Celá ta záležitost s bublinou je vlastně úplně zbytečná. Je k ničemu. Nic do ní neschováte, a když už něco jo, máte jen mnohem větší nervy s tim, kdy to vlastně praskne. Ať už ta vaše bublina ukrývá cokoliv, pamatujte na to, že v prvý řadě ukrývá vás. Jinými slovy vás vaše bublina odděluje od celku a kdokoliv pak může přijít, ťuknout do ní a je hotovo. Vždycky je lepší, když něco uděláte vy, než když se to pak nějak stane a něco vás k tý akci donutí. Takže, sečteno podtrženo, je lepší žádnou bublinu nemít. Nemusíte se pak starat o to, aby co nejdýl vydržela, ale můžete se místo toho starat rovnou o sebe. Nebudete oddělení, budete součástí toho všeho, co je kolem vás, a tím pádem se budete cítit bezpečněji, protože nebude čeho se bát. Všechno bude jasnější, jak praví nápis na kartě. Do bubliny spadaj i nevyřčený věci. To, co v sobě nosíte, trápí vás to a vy to nechcete říct, protože se to nedělá, nebo nechcete konflikt, nebo je to příliš drsný na to, aby se to někomu řeklo. Tak to v sobě máte a každou chvíli, kdy vás to sere a vy děláte, že ne, se bublina zvětšuje. A zvětšuje se tak dlouho, až praskne. No a pak to lítá, ale jak. Mnohem víc a hůř, než kdybyste to řekli rovnou. Takže, přátelé, mějte jasno. Zbytečně nic nenafukujte, s ničim se moc neserte, řešte věci hned v tu chvíli, kdy se dějou. Ušetříte si tím spoustu nervů a blbejch nálad. Ušetříte i svoje blízký, protože na kom máme tendence si vybíjet naše nevyřešené věci? No ano, právě na nich. A jsme zase u tý jasnosti. Když řešíte věci teď a hned, nenafukujou se, nebobtnaj a vy jste mnohem víc v klidu, protože víte, že nemá co prasknout. Vyjádříte se, uděláte, co je v tu chvíli možný a hotovo. Všechny strany vědí, co se děje a na čem jsou. Zkrátka a dobře, je jasno :-) Vykašlete se na to, že se bojíte to říct. Nikdy nevíte, jestli druhá strana právě na tuhle vaši reakci už dávno nečeká, jestli to není zrovna to, co potřebuje nejvíc slyšet nebo jestli zrovna tahle informace od vás jí nejvíc pomůže. Hele, asi takhle, kdyby vám na někom záleželo a vy byste asi jako tušili, že toho někoho serete, vy byste nechtěli, aby vám to řekl? Samozřejmě že chtěli, protože dokud to ten člověk neřekne, děláte to, co ho vytáčí vesele dál. Navíc byste možná tak trochu i spoléhali na to, že by vám to přece řekl. Takže tak. Zbavte se svých bublin. Bude mezi námi jasno a bude se nám tu žít mnohem líp. Teď akorát přemejšlim, jestli ta moje bublina už včera praskla nebo ji dneska stíhám bouchnout sama :-) To je co? Kdysi jsem bouchala šáňo, teď budu bouchat bubliny. I když, ono je to vlastně skoro totéž. A třeba to šáňo bouchnu hned po tý bublině :-) A co vy? Co budete bouchat vy? :-)
Konzultační okénko jsem teď moc nepsala, ale jestli chcete, tak se klidně objednávejte. Na osobní konzultace, na karty, na karty po telefonu, na terapii koněm i roční horoskopy můžete. Jo a odblokování. Víc toho asi nedělám :-)

Komentáře
Pro přidání komentáře se musíte .
Načítání komentářů...