My jsme tou hybnou silou. Použijte ji správným směrem a zkrotíte nejen netopýra

Ahoj :-) Tak je zase pátek a jdu psát. Tenhle tejden se mi toho hlavou honí fakt hodně. Mám myšlenku, o který bych chtěla psát, nebo teda jinak, na kterou bych chtěla odpověď. Jedna z vás se na to taky ptala. Téma pro příští týden zní: JAK K TOMU, CO SE TADY DĚJE, NADÁLE PŘISTUPOVAT? Doplňující otázka té paní, nebo slečny, která se ptala, zněla, cituji: „Opravdu je správné klidné vyčkávání, nebo zraje čas aktivního společného odporu?” A karta? Tvl???? Jako ZKROCENEJ NETOPÝR??? Někteří z vás si tu kartu pamatujou, vytáhla jsem ji jako kartu na rok 2020. No, uplyne rok a je to tu znovu. Ale jinak. Nevim jak vás, ale mě ta karta neděsí. Naopak, uklidňuje mě. Pojďme se na to podívat, to bude nejlepší ;-) Celej tejden přemejšlim nad tim, co se to zase kurva děje. No a došla jsem k tomu, že to vlastně nechápu. Nechápu postupy vlády. Což vlastně ani nejde, protože ona žádnej postup nemá. Vaří z vody. Už rok, tvl, vaří z vody, cloumá tady s náma se všema, kšeftuje s našimi životy, ať už zdravotně nebo existenčně. Co za tim všim je, do jaký míry je to jen manipulace a politická hra? To nikdo neví. Teda kromě nich. Ale z nás to neví nikdo. Můžeme se domnívat, můžeme si něco myslet, můžeme co chceme, ale nevíme nic. Já už jsem taky vystresla, někdy v úterý, nebo ve středu, když vylezla zpráva, že nejsou lůžka v nemocnicích. To mě fakt dostalo. Začala jsem mít zase strach. Tohle je zpráva, která nemluví jen o pacientech s Covidem, tohle je zpráva, která mluví o každym z nás. O tom, že se někomu zdravýmu něco stane, třeba nějakej úraz, a v nemocnici pro něj nebude místo. Mě to fakt vyděsilo. Řikala jsem si, že tohle už fakt neni prdel. A pak jsem občas narazila na ty komentáře ne Facebooku. Jak se lidi ptaj, jestli v tom a v tom okrese kontrolujou, nebo jestli projedou. Četla jsem taky komentáře k videu jičínský nemocnice. Natočili tam ten Jerusalem song, nebo jak se to jmenuje. Tvl a ty lidi? Většina z komentářů byla o tom, že je vidět, že maj hovno co na práci a ještě berou nadstandardní plat. Víte, já vůbec nechápu, kde se to v těch lidech bere. Ta nenávist, to pohrdání. Je mi z toho smutno. Tohle bylo teda úterý, nebo středa. Včera, tedy ve čtvrtek jsem se dočetla, že ministr zdravotnictví řekl v souvislosti s pracovní povinností pro studenty, opět cituji: „Problémem není nedostatek lůžek, nedostatek prostoru nebo nedostatek ventilátorů a podobných zařízení, těch je dost, a toto bylo konzultováno i se státními rezervami. Problémem je opravdu personál.” Že by se během jednoho až dvou dnů vyřešil problém s lůžky? Nebo nedostatek lůžek byla zase fáma vypuštěná do prostoru pro zahnání lidí do kouta? Jakože do teď jsme se báli málo, bojme se teď ještě víc? Mimochodem, když to teď píšu, dochází mi, že ta pracovní povinnost pro studenty mi hodně připomíná povinnost brannou.

Probuďme v sobě hodnoty Ale zpět k tématu. Jak k tomu ke všemu máme teda přistupovat? Během toho necelýho týdne mi došlo, že je to o přístupu každýho z nás. Víte, my si furt myslíme, že ten stát je něco jinýho než my. Že stát je vláda, úředníci a možná teď jenom Babiš. A v tom je ten problém. Často to i řikáme: „Stát mi nic nedá.” To oddělení je tam zřejmý. V prvý řadě si musíme uvědomit, že stát jsme my. Ty, já, váš soused, jsme to prostě my lidi. Není to vláda, nejsou to úředníci, nejsou to zákony, není to Babiš. My to jsme. A nás je taky víc! Čeho se furt bojíme? Na co furt čekáme? Co si ještě necháme líbit? Tohle totiž není konec. Situace se neustále vyvíjí a půjde to až tam, kam to MY necháme zajít. V podstatě jsme ve válce. Malinko nás nechávaj dejchat, ale jen fakt malinko, jen tak, abysme se všichni neudusili, nepochcípali a měl na ně kdo makat. Tak. A teď to přijde :-) Já vás tady v žádnym případě nenabádám k revolucím, vzpourám a stávkám. To fakt ne. Všichni víme, že zlo plodí zlo, a toho je tady už asi víc než dost. Ani to neberte jako boj. Už jen to, že o tom takhle smýšlíme, neni dobrý. Tenhle proces by se měl odehrávat v každym z nás. Jsme tu každej sám za sebe a všichni dohromady tvoříme celek, jednotu i ten stát. Protože stát bez lidí by nebyl státem. My jsme ta hybná síla. My jsme ti, kteří mají určovat další vývoj. My nemáme sedět doma a čekat na povely shora. Sami jsme se během toho roku přesvědčili, že tudy cesta nevede. Nebo vede, ale do pekla. Jestli se má karta obrátit, jestli máme zkrotit netopýra, pardon, netopýre, musíme začít u sebe. Každej z nás se musí začít chovat podle svýho nejlepšího vědomí a svědomí. To je zatím jediná cesta, jak z toho ven. Nesmíme čekat na to, s čim přijdou oni. My určujeme pravidla! Tady je to furt celý obráceně! My je necháváme, aby ta pravidla určovali oni! Jenže oni jedou svou hru a tudíž pro nás jsou ty jejich pravidla dost nesrozumitelný a zmatený. Když oni budou nuceni hrát podle našich pravidel, bude se to muset změnit. Neni jiná možnost. Prostě teď jde o to, abychom v sobě probudili slušnost, obezřetnost, úctu, podporu, sounáležitost a všechny tyhle hodnoty. Neni to jednoduchý, společnost je v tomhle směru hodně nemocná. Hodně. Navíc nemá žádný morální vzory. Bohužel. Když každej teď přestane myslet sám na sebe, na svoje bebíčka, na to, jak ochcat přejezd z okresu do okresu, ale bude se soustředit na to, že tady není sám, že jsou lidi, který se toho bojej, že je doba, jaká je, ale že jsme v tom fakt všichni společně a jen všichni společně se z toho můžem dostat, zamyslí se nad tím, jak ulevit těm doktorům a vůbec celýmu zdravotnímu personálu, protože přece nikdo z nás neví, kdy bude zrovna on jejich pomoc potřebovat, máme šanci. O tom to totiž je. Na to pofidérní “hrdinství”, který se projevuje komentářema na sociálních sítích, nenošením roušek a respirátorů (a to neřikám, že s nima nějak extra souhlasim) a všema těma trapnejma výštěkama do tmy, na tohle všechno není čas. Není. Navíc jsem přesvědčená, že tohle je zejména skupina lidí, který se hovno děje. Jsou to ti, kterým se nic nestalo a o nikoho nepřišli. Víte, je težký se v tom všem zorientovat. Vlastně to ani nejde.

Jednejme v souladu se sebou samými Tohle všechno nás má vrátit k sobě. K naší čistý podstatě, k tomu základu. Nemáme se spoléhat na vládu a jejich řešení. Máme se všichni do jednoho spoléhat sami na sebe! Na svůj vlastní pocit. Na to, s čím jsme sem přišli, na ten náš čistej základ. Není to o tom, že teď všichni přestaneme respektovat ta debilní nařízení. Víte, ruku na srce, kdybysme se celou dobu chovali s tou úctou k sobě i k ostatním, nemuselo to takhle daleko zajít. Nemuselo. Ale nemá smysl plakat nad rozlitym mlíkem a čekat, jestli někdo přijde a uklidí to. Tak, jak to děláme teď. Ukliďme si každej to svoje rozlitý mlíko a chovejme se tak, abysme si nerozlili i to další. A jestli to pro někoho znamená, že přestane nosit respirátor a bude venku tancovat, tak ať. Zrovna tak to pro někoho dalšího může znamenat, že si naopak ten respirátor nasadí a bude opatrnější, než byl. Pokud budete jednat v souladu se sebou, nemůžete udělat chybu. A když jste v souladu se sebou, jste v souladu i se všim ostatním. My jsme teď všichni zavřený doma, ale paradoxně nás to místo k sobě furt tahá k tomu vnějšímu světu. Člověk aby se za chvíli doma bál jít na záchod, aby z něj nevylezlo nějaký číslo, Covid, nebo Babiš. Místo toho, abysme fakt byli u sebe, neustále nás zajímá dění kolem. A teď si vemte, že celej svět řeší Covid. Víte, jak jeho moc roste? Nevíte. Ale zkuste si to představit, tu sílu. A jsme zase u toho. Tohle prostě můžem zastavit jen my. Každej z nás. A stačí fakt málo. Základní lidský vlastnosti a dělat vše podle svýho nejlepšího vědomí a svědomí. Jen se podívejte na tu kartu, podívejte se, jakou má každej z nás moc. OBROVSKOU! Jen ji začít používat tim správnym směrem. A netopýr bude zkrocen. A nejen on ;-)   Pokud máte pocit, že jsem psala víc o svém chápání situace, není to tak. Všechno to v tý kartě je. Všechno. Když se na ni budete chvíli koukat, je tam i něco navíc ;-)   Co se týče konzultací, jedu furt přes telefon. Ale musim uznat, že to má i svý výhody. S každym dalšim hovorem zjišťuju, že i přes ten telefon jdou dělat věci tak, jako bysme seděli naproti sobě. I já u toho objevuju svoje dosud neobjevený možnosti :-) Osobní roční horoskopy dělám celej rok, prostě furt, to neni omezený ničim ;-)  

Vodnář Sedíte? Jestli ne, tak si okamžitě sedněte!!! Máte dobrou kartu!!! :-D Blýská se na lepší časy! Asi vám to zní až neuvěřitelně, ale je to tak. Když se přestanete omezovat dobou a přestanete čekat, až “vás zase povolej” a místo toho začnete s něčim novym, nečim, co vás bude taky bavit, budete koukat, co všechno se před váma začne objevovat ;-)  

Ryby Vám už to přijde dlouhý. Moc dlouhý. No není divu. Tak moc chcete, aby se to už dalo do pořádku, že vám uniká všechno to, co můžete teď dělat. Můžete se víc věnovat vnoučatům, víc času trávit s rodinou, dělat něco, co jste dělat chtěli, ale nebyl na to čas. Teď čas je, tak ho naplňte i něčím jiným, než jen tím čekáním. Zkuste třeba každej den procházku na čerstvym vzduchu. Je to naprostá pecka ;-)  

Beran Tady to vypadá, že vám ta situace vyhovuje :-) No proč ne, hodně lidí vám tenhle postoj může závidět :-) Potřebujete teď klid a samotu. Co největší izolaci od všeho a všech. Udržovat kontakty jen takový, který udržovat chcete. No to řikám, pro vás jsou ty opatření jak dělaný teď :-D Prostě si někam zalezte a odpočívejte. Teď se stejně nic moc jinýho dělat nedá. A jestli máte pocit, že vám něco uteče, tak se nebojte, neuteče. Nemá co, ani kam :-D  

Býk Koukejte se od všeho oprostit. Chce to zdravej nadhled a v žádnym případě nepropadat panice. A potřebujete společnost. Nějak to udělejte, vy si poradíte. Trochu vypnout, pokecat, přijít na jiný myšlenky a chvíli řešit něco jinýho než to, čeho je teď všude plno. Čeho je moc, toho je příliš. Zkrátka a dobře si udělejte mejdan. V rámci okresu, samozřejmě :-D  

Blíženci Ale ale, tady se zase někdo nemůže rozhoupat a váhá, jestli jo, nebo ne. No tak prosim vás, samozřejmě že JO! Nebo jste si snad mysleli, že se na to zase vyprdnete? Po kolikátý už? No, tak asi tak. Vykašlete se na všechny ty rozumy, který vám raděj, ať si to ještě pořádně rozmyslíte a běžte do akce. Rovnou! Hned! Na nic nečekat! Takhle byste se nerozhoupali nikdy k ničemu :-)  

Rak Tak co, byla romantika? :-D Ptám se záměrně, protože to vypadá, že pokračujem. Vo levl vejš, vole :-D Věci začínaj mít hloubku. Nebo si jí začínáme uvědomovat. Především tu svoji vlastní. Jsme nějak kompletnější, začínáme přicházet na to, že ta “druhá půlka”, kterou všichni tak hledaj, je další část našeho vlastního já. Do prdele, to má sílu, co? Mě to tady docela dost uzemnilo. V tom nejlepšim slova smyslu. No, přátelé, mám nějak chuť nám progratulovat, protože tohle mi přijde fakt hodně hluboký…   

Lev Není všechno zlato, co se třpytí. Ani vy nejste většinou takoví, za jaké se vydáváte. Je čas ukázat pravou tvář. Prostě jít s pravdou ven, nic nepředstírat, na nic si nehrát, bejt sami sebou a dělat i říkat jen to, co fakt chcete a tak, jak to doopravdy je. Strašně se vám uleví, protože to, jak to teď děláte, je dost vyčerpávající :-)  

Panna Jako kdybyste měli furt pocit, že něco ztrácíte. Přitom je toho kolem vás tolik, co se vám nabízí! Ale vy se furt soustředíte jen na to jedno a pak to takhle vypadá. Pak jste smutný a nešťastný a přitom úplně zbytečně, protože mnohdy lpíte, někteří už léta, na někom nebo něčem, o čem sami vlastě víte, že to nemá cenu. Koukejte se kolem sebe pořádně rozhlídnout a hlavně chtějte vidět!!! Budete hodně překvapení, co všechno jste neviděli ;-)  

Váhy Taky jste trochu sevření. Není divu. Ale víte co? Nedejte se! Fakt ne. Udržte si svoji osobní svobodu za každou cenu. Nenechte se tím vším zahnat do kouta. I když tam budete, můžete si to v tom koutě užít! Nedovolíte přece, aby vás to semlelo. Všechno je to jen o úhlu pohledu, na to nezapomínejte. A kdo jinej než vy může změnit ten váš? Tak se na to zkuste kouknout jinak ;-)  

Štír Tvl! Chtěla jsem napsat ano, bude líp, ale nejsem si jistá, jestli je to to, co by vás povzbudilo :-D Tak jinak - budou se dít věci. Nevim jaký, ale budou. Ta karta je hodně akční a celkově na mě působí pozitivně, takže se otevřete všem změnám a nechte to všechno jenom přijít. Může se jednat i o pracovní věci, a v těch zejména nebuďte zaprděný, ale přistupte na inovace. No budete trochu opouštět svou komfortní zónu, miláčkové, ale výsledek bude stát za to, tak se toho nebojte. Smajlíky nakonec :-) :-) :-) :-D :-D :-D :-* :-* :-* ;-)  

Střelec Vy si tak žijete v tom svym světě, že to skoro vypadá, že vás to všechno nějak míjí. Vy se máte! :-) Hele, ale zase to nepřehánějte. Je fajn, že si to nechcete připouštět, na druhou stranu věci maj bejt v rovnováze, tak si aspoň připusťte, jaká ta vaše situace opravdu je. Abyste pak nebyli překvapený, že vám něco uniklo. To by nebylo milé, Emile :-)   

Kozoroh No tak co s váma :-) Už je toho moc, já vim. Ale nesmíte se dát. Máte pocit, že už vám docházej síly, ale je to jeden obrovskej omyl. Teda takhle, docházej, ale! Je to proto, že všechnu tu energii soustředíte špatnym směrem. Jakmile se začnete soustředit na to, co vám dává smysl, baví vás to a jde to, začnete zjišťovat, že se vám ta energie a chuť do života zase vracej. Nenechte si to znechutit, kdo jinej by měl mít koule na to se s tim poprat, než vy ;-) No tak, rohy vzhůru ;-)   Tak jsem se zase trochu rozepsala koukám :-D Ale mně se tim psanim vždycky tak uleví, to si nedokážete představit. I pro mě jsou ty informace nový. Já nikdy dopředu nevim, o čem budu psát. I když tentokrát jsem to trochu tušila, ale stejně, dokud není vytažená karta, můžu si myslet, co chci, že jo :-D Tak se mějte krásně a držte se! Sebe ;-)   Pusu    Tereza   Foto: Shutterstock; Terezie Schliková