Víte, spousta lidí se zlobí. A já se nedivim, protože se někdy zlobim taky. Hlavně co se „fungování“ našeho státu týče. Někdy se zlobim na ty, co tu velej a někdy na lidi, že si to nechají líbit nebo, a to je asi horší, že jim to nedochází. Jenže co s tím? Nic! Jako jednotlivec toho asi moc nezmůžete. Tenhle postoj zaujme drtivá většina. Ale co vlastně udělá? Vzdá to! Takže, přátelé, nevzdávejte, ale odevzdávejte! Cítíte ten rozdíl?
Všechno je totiž odrazem našeho vnitřního nastavení. Někdy jsou věci silnější a větší než my, a je jich spousta. Ale to neznamená, že si z nich sedneme na zadek! Že se sbalíme, utečeme, schováme se za první roh a budeme nenápadně vykukovat, abychom teda věděli, co se tam děje a jestli jsme mimo nebezpečí. V tomhle případě totiž nejsme mimo nebezpečí nikdy. Jakmile chceme být mimo nebezpečí, stáváme se terčem. Proč? Protože nebezpečí je součástí života. Je všude, kde ho chcete vidět, i kde ho vidět nechcete. Nebezpečí prostě je a vy nikdy nemůžete vědět, kdy a kde se zjeví. A jak jistě víte, zákon schválnosti funguje velmi dobře, tzn., že čím více se nebezpečí vyhýbáte, tím víc vás může překvapit. Proto se před ničím a nikým neschovávejte, ale stavte se k věcem čelem a hlavně stůjte sami za sebou!
Mimochodem, tahle věta vůbec neznamená, že se třeba nemůžete bát, že nemůžete mít z něčeho blbej pocit, že se vám všechno musí líbit nebo že musíte dělat, že jste hrozně v pohodě a ničeho se nebojíte. To se totiž často dělá, tahle maska je dost používaná. Od malička do nás bylo hustěno to, že když před váma je nějakej cizí pes, tak vy nesmíte dát najevo, že se bojíte, protože jinak bude průser. Ten pes to vycítí a je zle. To je mazec, co? Jednak se člověk samozřejmě začne bát ještě víc, protože ví, že se bojí a navíc ví, že jestli to bude vědět i ten pes, tak kdo ví, co se stane. Co si budem povidat, pes to samozřejmě ví moc dobře, a tuto skutečnost víme moc dobře i my, takže další důvod propadnout ještě většímu strachu :-) To samé se říkalo i o koních. Ono je vlastně jedno, kdo před váma stojí, jestli kůň, pes, kráva nebo člověk. Jde o to, jaký z té situace a ze sebe máte v tu danou chvíli pocit. Ten si hezky uvědomíte a necháte ho projít. Nebudete ho schovávat, dělat, že není, přetvařovat se. To ne. Tím se stáváte mnohem zranitelnější. Prostě si ho přiznáte. Uvidíte, že postupně zjistíte, že když si přiznáte třeba strach, dává vám to větší sílu. No samozřejmě, protože proti němu nemusíte bojovat a vydávat tolik zbytečné energie na to, abyste ho neměli. Prostě ho máte. A co? Jestli vás to uklidní, má ho každej :-)
Nechte strach strachem, odevzdejte ho. Řekněte si: „Ano, mám strach, ale tohle stejně musím zvládnout.“ Hotovo. Nic víc. Chápete už, jaký je rozdíl mezi vzdáváním a odevzdáváním? Nebojte se přiznat si, jak vám je, co vás trápí, čeho se bojíte, co vás znepokojuje a odevzdejte to. Ono to s vámi bude pořád, ale už to bude mít úplně jinou energii. Schválně to zkuste. A takhle přistupujte ke všemu. Budou věci, který vás budou zlobit. Ale nemá smysl se před nimi schovávat. Naopak, jen se jim podívejte do očí, a vytvořte si svůj vlastní postoj, svůj vlastní názor. Tím uděláte úplně nejvíc. A především pro sebe *heart*
Kdo bude chtít konzultaci, tak tenhle týden je Praha, ale jen čtvrtek, pátek a max. sobota. Po telefonu platí totéž. Osobní horoskopy na příští rok nějak zmáknu, ty objednávat můžete ;-) Pak se uvidíme až v roce 2019 *wine*
Ahoj, ahoj *wine* Už se to blíží, co? Já se toho Štědrýho dne nemůžu dočkat *angel* Stromeček máme ozdobenej už od začátku prosince, nevim, co mě to letos popadlo *smile* Pojďme ale k věci. Věnujte chvíli pozornost té kartě. Prohlídněte si ji a všímejte si každého detailu, protože jich tam je opravdu spousta. Podívejte se na to sami, ať tady zase sáhodlouze po sté nemusím vypisovat, jak všechno souvisí se vším. Na té kartě je to totiž krásně vidět a já můžu psát o něčem jiném ;-)
Víte, spousta lidí se zlobí. A já se nedivim, protože se někdy zlobim taky. Hlavně co se „fungování“ našeho státu týče. Někdy se zlobim na ty, co tu velej a někdy na lidi, že si to nechají líbit nebo, a to je asi horší, že jim to nedochází. Jenže co s tím? Nic! Jako jednotlivec toho asi moc nezmůžete. Tenhle postoj zaujme drtivá většina. Ale co vlastně udělá? Vzdá to! Takže, přátelé, nevzdávejte, ale odevzdávejte! Cítíte ten rozdíl?
Všechno je totiž odrazem našeho vnitřního nastavení. Někdy jsou věci silnější a větší než my, a je jich spousta. Ale to neznamená, že si z nich sedneme na zadek! Že se sbalíme, utečeme, schováme se za první roh a budeme nenápadně vykukovat, abychom teda věděli, co se tam děje a jestli jsme mimo nebezpečí. V tomhle případě totiž nejsme mimo nebezpečí nikdy. Jakmile chceme být mimo nebezpečí, stáváme se terčem. Proč? Protože nebezpečí je součástí života. Je všude, kde ho chcete vidět, i kde ho vidět nechcete. Nebezpečí prostě je a vy nikdy nemůžete vědět, kdy a kde se zjeví. A jak jistě víte, zákon schválnosti funguje velmi dobře, tzn., že čím více se nebezpečí vyhýbáte, tím víc vás může překvapit. Proto se před ničím a nikým neschovávejte, ale stavte se k věcem čelem a hlavně stůjte sami za sebou!
Mimochodem, tahle věta vůbec neznamená, že se třeba nemůžete bát, že nemůžete mít z něčeho blbej pocit, že se vám všechno musí líbit nebo že musíte dělat, že jste hrozně v pohodě a ničeho se nebojíte. To se totiž často dělá, tahle maska je dost používaná. Od malička do nás bylo hustěno to, že když před váma je nějakej cizí pes, tak vy nesmíte dát najevo, že se bojíte, protože jinak bude průser. Ten pes to vycítí a je zle. To je mazec, co? Jednak se člověk samozřejmě začne bát ještě víc, protože ví, že se bojí a navíc ví, že jestli to bude vědět i ten pes, tak kdo ví, co se stane. Co si budem povidat, pes to samozřejmě ví moc dobře, a tuto skutečnost víme moc dobře i my, takže další důvod propadnout ještě většímu strachu :-) To samé se říkalo i o koních. Ono je vlastně jedno, kdo před váma stojí, jestli kůň, pes, kráva nebo člověk. Jde o to, jaký z té situace a ze sebe máte v tu danou chvíli pocit. Ten si hezky uvědomíte a necháte ho projít. Nebudete ho schovávat, dělat, že není, přetvařovat se. To ne. Tím se stáváte mnohem zranitelnější. Prostě si ho přiznáte. Uvidíte, že postupně zjistíte, že když si přiznáte třeba strach, dává vám to větší sílu. No samozřejmě, protože proti němu nemusíte bojovat a vydávat tolik zbytečné energie na to, abyste ho neměli. Prostě ho máte. A co? Jestli vás to uklidní, má ho každej :-)
Nechte strach strachem, odevzdejte ho. Řekněte si: „Ano, mám strach, ale tohle stejně musím zvládnout.“ Hotovo. Nic víc. Chápete už, jaký je rozdíl mezi vzdáváním a odevzdáváním? Nebojte se přiznat si, jak vám je, co vás trápí, čeho se bojíte, co vás znepokojuje a odevzdejte to. Ono to s vámi bude pořád, ale už to bude mít úplně jinou energii. Schválně to zkuste. A takhle přistupujte ke všemu. Budou věci, který vás budou zlobit. Ale nemá smysl se před nimi schovávat. Naopak, jen se jim podívejte do očí, a vytvořte si svůj vlastní postoj, svůj vlastní názor. Tím uděláte úplně nejvíc. A především pro sebe *heart*
Kdo bude chtít konzultaci, tak tenhle týden je Praha, ale jen čtvrtek, pátek a max. sobota. Po telefonu platí totéž. Osobní horoskopy na příští rok nějak zmáknu, ty objednávat můžete ;-) Pak se uvidíme až v roce 2019 *wine*
Víte, spousta lidí se zlobí. A já se nedivim, protože se někdy zlobim taky. Hlavně co se „fungování“ našeho státu týče. Někdy se zlobim na ty, co tu velej a někdy na lidi, že si to nechají líbit nebo, a to je asi horší, že jim to nedochází. Jenže co s tím? Nic! Jako jednotlivec toho asi moc nezmůžete. Tenhle postoj zaujme drtivá většina. Ale co vlastně udělá? Vzdá to! Takže, přátelé, nevzdávejte, ale odevzdávejte! Cítíte ten rozdíl?
Všechno je totiž odrazem našeho vnitřního nastavení. Někdy jsou věci silnější a větší než my, a je jich spousta. Ale to neznamená, že si z nich sedneme na zadek! Že se sbalíme, utečeme, schováme se za první roh a budeme nenápadně vykukovat, abychom teda věděli, co se tam děje a jestli jsme mimo nebezpečí. V tomhle případě totiž nejsme mimo nebezpečí nikdy. Jakmile chceme být mimo nebezpečí, stáváme se terčem. Proč? Protože nebezpečí je součástí života. Je všude, kde ho chcete vidět, i kde ho vidět nechcete. Nebezpečí prostě je a vy nikdy nemůžete vědět, kdy a kde se zjeví. A jak jistě víte, zákon schválnosti funguje velmi dobře, tzn., že čím více se nebezpečí vyhýbáte, tím víc vás může překvapit. Proto se před ničím a nikým neschovávejte, ale stavte se k věcem čelem a hlavně stůjte sami za sebou!
Mimochodem, tahle věta vůbec neznamená, že se třeba nemůžete bát, že nemůžete mít z něčeho blbej pocit, že se vám všechno musí líbit nebo že musíte dělat, že jste hrozně v pohodě a ničeho se nebojíte. To se totiž často dělá, tahle maska je dost používaná. Od malička do nás bylo hustěno to, že když před váma je nějakej cizí pes, tak vy nesmíte dát najevo, že se bojíte, protože jinak bude průser. Ten pes to vycítí a je zle. To je mazec, co? Jednak se člověk samozřejmě začne bát ještě víc, protože ví, že se bojí a navíc ví, že jestli to bude vědět i ten pes, tak kdo ví, co se stane. Co si budem povidat, pes to samozřejmě ví moc dobře, a tuto skutečnost víme moc dobře i my, takže další důvod propadnout ještě většímu strachu :-) To samé se říkalo i o koních. Ono je vlastně jedno, kdo před váma stojí, jestli kůň, pes, kráva nebo člověk. Jde o to, jaký z té situace a ze sebe máte v tu danou chvíli pocit. Ten si hezky uvědomíte a necháte ho projít. Nebudete ho schovávat, dělat, že není, přetvařovat se. To ne. Tím se stáváte mnohem zranitelnější. Prostě si ho přiznáte. Uvidíte, že postupně zjistíte, že když si přiznáte třeba strach, dává vám to větší sílu. No samozřejmě, protože proti němu nemusíte bojovat a vydávat tolik zbytečné energie na to, abyste ho neměli. Prostě ho máte. A co? Jestli vás to uklidní, má ho každej :-)
Nechte strach strachem, odevzdejte ho. Řekněte si: „Ano, mám strach, ale tohle stejně musím zvládnout.“ Hotovo. Nic víc. Chápete už, jaký je rozdíl mezi vzdáváním a odevzdáváním? Nebojte se přiznat si, jak vám je, co vás trápí, čeho se bojíte, co vás znepokojuje a odevzdejte to. Ono to s vámi bude pořád, ale už to bude mít úplně jinou energii. Schválně to zkuste. A takhle přistupujte ke všemu. Budou věci, který vás budou zlobit. Ale nemá smysl se před nimi schovávat. Naopak, jen se jim podívejte do očí, a vytvořte si svůj vlastní postoj, svůj vlastní názor. Tím uděláte úplně nejvíc. A především pro sebe *heart*
Kdo bude chtít konzultaci, tak tenhle týden je Praha, ale jen čtvrtek, pátek a max. sobota. Po telefonu platí totéž. Osobní horoskopy na příští rok nějak zmáknu, ty objednávat můžete ;-) Pak se uvidíme až v roce 2019 *wine*

Komentáře
Pro přidání komentáře se musíte .
Načítání komentářů...