Tato kniha znamená mé první setkání s touto mladou autorkou. Knížka se mi od první stránky velmi dobře četla, snad proto, že i já chodím ráda do lesa, na houby, hodně času jsem strávila na rodinné chatě položené hned u lesa.
Sára, pětadvacetiletá dívka žije sama na staré rodinné chatě na Šumavě. Má přiznaný nejnižší invalidní důchod a houbaření se stává jediným jejím přivýdělkem. Každé ráno si zavazuje o tři čísla větší, letité pohorky po otci a vyráží s košíkem do lesa. Její trasa má úctyhodných 25 kilometrů. Od jara do podzimu sbírá houby pro malou restauraci v Sušici, tímto si vždy přivydělá pár stokorun.
Jako dobrovolná poustevnice se s nikým nestýká, nepřátelí. Po smrti matky zpřetrhala vazbu i se svými dvěma bratry. Jen čas od času se vydává za svojí psychiatričkou do Plzně, přesvědčit jí o svém vyrovnaném stavu.
Zpráva o matčině smrti její život příliš nezmění, avšak co se zdá jako nepatrnost na povrchu, bouřlivě bují pod ním. Lze skutečně uniknout tomu, co se už jednou stalo?
.jpg)
Komentáře
Pro přidání komentáře se musíte .
Načítání komentářů...