O KVĚTINÁCH - ZRÁDNÁ A JEDOVATÁ KONVALINKA VONNÁ

Je jaro, všechno kvete a voní. Kvetou i jedny z nejkrásnějších a nejvoňavějších květin našich lesů - konvalinky.  Pocházím z vesnice, les jsme měli kousek za domem a konvalinek tam bylo najaře plno. Maminka vždycky přinesla kytičku, dala do vázičky a postavila na poličku někam vysoko, abych na ně nedosáhla. A kytičky krásně provoněly dům. Tady v Brně pro mě byly vždy symbolem jara babky (Promiňte mi prosím to slovo!!!) v šátku s kytičkami kočiček, fialek a později konvalinek nahoře na České u zastávky šaliny, které tam léta letoucí postávaly s košíky a prodávaly za pár korun svoje kytičky. Jsou to pro mě všechno hezké vzpomínky... Ale prosím POZOR!!! Nevěřte konvalinkám ani trochu, jsou jako krásné, ale zlé a nebezpečné ženy! Ano, konvalinky voní nádherně a jsou krásné. Ale znovu POZOR! CELÁ ROSTLINA JE JEDOVATÁ, tedy I TA VODA ve vázičce, do které jste kytičku strčili, je jedovatá!!! Plody mají navíc úžasnou červenou barvu, nevypadají nenezpečně, spíš trochu jako lesní jahody, a tak třeba děti lákají k jídlu. Pozor! Může je to zabít! Já vím, že je to hloupé přirovnání, nicméně moje maminka takhle jednou vyhodila zvadlé konvalinky na dvůr, posbíraly je husy a bylo po nich. Všech 10 bylo pryč! Konvalinky bych nikdy nebrala domů, zvlášť když jsou tam malé děti. U těch nevíte, co udělají. Ani bych je u malých dětí nikdy nevysadila do zahrádky! A když už si tedy kytičku domů přinesete, udělejte to jako moje maminka - dejte konvalinky někam hodně vysoko! Pro moji maminku těch deset hus bylo ponaučením.