Toto byla první knížka, která se mi od Kateřiny Petrusové dostala do rukou. Od té doby jsem přečetla takřka vše, co měla v nabídce naše knihovna.
Od knihy jsem nic neočekávala, zaujala mne v první řadě její obálka a možná právě proto, se mi tak líbila. Krátké, milé, velice vtipné a podané s takovou lehkostí, že člověk sotva začne a najednou si uvědomí, že už je u konce knihy a stále se usmívá. Samozřejmě, nic hlubokomyslného to není, ale to ani nebyl autorčin záměr.
Když se Markéta vybourá v autě v jakémsi „zapadákově“ a je nucena přečkat víkend ve společnosti velkého a děsivého vidláka Marvina, rozhodně nečeká, že se během dvou dnů do toho samého velkého a děsivého Marvina - vlastně Pavla - dokáže zamilovat. A když odjíždí, vůbec nečeká, že by Marvin mohl mít zájem o něco víc, než příjemný úlet. Ale po nějakém čase zjišťuje, že se jí ten člověk zapsal do života víc, než si vůbec dokázala představit…






.jpg)


Komentáře
Pro přidání komentáře se musíte .
Načítání komentářů...