Kdy naposledy jste ze skříně vyndali nějakou hračku, která aspoň na chvíli zaujala a zabavila nejen vaše dítě, ale i vás? Podle vědců byste něco takového měli dělat co možná nejčastěji. Odrazí se to na pohodě celé rodiny!
„Mamííí, tatííí, pojďte si se mnou zahrát!“ Pobízí vás vaše dítě ke společné činnosti a vyžaduje, abyste mu asistovali při budování velkoměsta z barevných kostiček? Rádi si s ním sednete a posíláte mu autíčko? Pak možná znáte ten pocit, že najednou zapomenete na starosti běžných dní. A tyhle chvíle dělají dobře jak vám, tam dětem, což je teď vědecky potvrzené!
Vzácné okamžiky, které spojují
Tým vědců z americké Princetonské univerzity, což je jedna z nejprestižnějších univerzit v USA, provedl první studii o tom, jak na sebe mozky dětí (konkrétně kojenců a batolat) a dospělých během přirozené hry navzájem reagují. (S pomocí čepice, která shromažďovala data z 57 kanálů mozku, o nichž je známo, že se podílejí na predikci, zpracování jazyka a porozumění chování ze strany ostatních lidí.)
Jinými slovy, aktivita mozku dětí a dospělých se různě zvyšovala a klesala, když si oba „subjekty“ mezi sebou půjčovaly hračky a zároveň udržovaly oční kontakt. V dětech i jejich rodičích pak takový stav navozoval spokojenost.
Na stejné vlnové délce
„Předchozí výzkumy ukázaly, že mozky dospělých se synchronizují, když sledují filmy a poslouchají příběhy, ale málo se ví o tom, jak se tato ‚nervová synchronizace‘ vyvíjí v prvních letech života,“ řekla pro odborný časopis Psychological Science neurovědkyně Elise Piazza z výše uvedené univerzity. V překladu to znamená, že když si s dětmi hrajete, jste s nimi na stejné vlnové délce, tedy dokážete hlouběji relaxovat. Jim zase tato synchronicita pomáhá pro sociální rozvoj a studium jazyků. Tedy aspoň tak to tvrdí výzkumníci, kteří si k uvedenému experimentu přizvali miminka ve věku od 9 do 15 měsíců.
Něco jako mimosmyslová komunikace
„Zdá se, že během komunikace dospělý i dítě tvoří zpětnou vazbu. To znamená, že mozek dospělého předpovídal, kdy se bude jeho dítko usmívat, mozky kojenců zase reagovaly na to, když se od nich dospělý odvrátil. V takové chvíli se kontakt vždy přerušil. Do té doby však empatie fungovala na výbornou. Dospělý a dítě se mezi sebou pohodlně domluví i beze slov,“ dodala Elise Piazza
Foto: Shutterstock
Autorka: Karolína Dostálová
