Začnu takto. Jsme obě rozdílné povahy. Ona nekonfliktní a já bojovnice za lidská práva. Ona tichá a usměvavá, já ve své podstatě výraznější v projevu a chování. Dvě ženy, které dělí od sebe desítky let. Jsme úplně jiné a přitom nás spojuje můj manžel, syn, dobrota a více krásných věcí a pocitů, které spolu navzájem sdílíme. Moc ráda ji říkám maminko a mluvím o ní jako o babičce z pohádky, protože tak vypadá.
Různé věci se stávají v našich životech a nejde je nějak ovlivnit nebo zarazit. Prostě přijdou a je jen na nás, jak se k nim postavíme. Když přišlo na rozhodnutí, co dál s maminkou od manžela, protože stáří si vybírá na lidech určitou daň, rozhodli jsme se spojit naše domácnosti v jednu velkou. Běží třetí rok našeho spolužití a známe se 22 let.
Jsem moc ráda, že jsme se rozhodli takto, i když nevím, co přinese zítřek
Spojit dvě rozdílné domácnosti do jedné byl fakt zážitek, ale vše je o kompromisu a trpělivosti. Z pohledu skoro osmdesátileté babičky to muselo být opravdu šílené, zbavit se všech věcí, ke kterým měla citovou vazbu a nechat si jen to nutné a ještě mít u toho mě.
Umíte si mě představit v situaci, kdy se vyklízela například komora plná hodně zajímavých věcí ve sklenicích. Do toho jsem lítala po bytě se sprejem proti molům a rozčilovala se, odkud se berou. Vysvětlit starému člověku, že vám nedělá radost všechno vyhazovat, je asi zbytečné, protože cokoli vyhodíte, tak je velká škoda. Mě tehdy nic jiného nenapadlo, než ji říct, že ji vše vyhozené klidně zaplatím.
Než se rozhodnete bydlet spolu, zvažte pečlivě tyto věci
-
Dobře zvažte do čeho jdete a zda zvládnete spolu žít. Znám příběhy žen, které to se svoji tchyni v bytě nezvládly a díky tomu se jim rozpadlo manželství. Lezla jim do ložnice, vymýšlela si, nárokovala si na svého syna a nerespektovala nic.
-
Vše dobře promyslete, protože tady jde o životy více lidí a připojit dalšího člena rodiny je velmi citlivá a choulostivá záležitost.
-
Vytvořte pro nového člena rodiny (maminku) zázemí, kde se bude cítit doma a plnohodnotně. Nesmí se cítit navíc a jako přítěž, pak by to nemohlo fungovat.
-
Důležité je, aby měl každý člen rodiny svůj prostor a pokoj, kde se může zavřít a odpočívat.
Je potřeba hledět na pocity, trávit společně čas, povídat si, vnímat potřeby, ptát se. Jsme lidé s pocity, občas nám není dobře, máme různé nálady. Je třeba starému člověku vysvětlit, že se nezlobíte, ale prostě máte svůj špatný den. Ona vás pochopí a nebude se už trápit tím, že jste ji ráno divně odpověděla na pozdrav nebo se tváříte jako kakabus. Prostě se na vás uměje a popřeje vám jen hezké věci. Na vše přijdete v průběhu společného života, nastane spousta situací, které je třeba dořešit a nesmí se nechat nedořešené.
Staří lidé jsou hodně vnímaví a citliví, neřeknou, když je něco trápí a užírají se vnitřně. Také hodně zapomínají, proto je dobré mít jakékoli důležité věci potvrzené písemně, pro případ připomenutí.
My jsme maminku od manžela zapojili do života aktivně
Dostala od nás ve věku 75 let tablet, na kterém se ji vysvětlilo, jak se komunikuje přes email, skype, jak se dá hledat informace nebo pouštět videa. Je pravda, že zůstala u klasických křížovek a nepustí tužku z ruky, ale to je správně. K poslechu hudby a televize má bezdrátové sluchátka, jelikož ji už neslouží sluch.
Také po vzájemné diskuzi přistoupila na stravování mimo dům, aby byla ve spojení se svými vrstevníky a chodila denně na procházky, které ji pomáhají udržet kondičku. Mít na výběr ze tří jídel, jako nabízejí v jídelně, tím jsem opravdu nemohla posloužit. A poslouchat připomínky, že ji vykrmuji mě nebavilo. Proto se našlo řešení, které vyhovuje všem a hlavně maminka je spokojená. O to více si pochutná na jídle nebo koláči, který od nás dostane jako pozornost, třeba na večeři nebo jen tak.
Vychutnáváme si trávení společného času v rodinném kruhu při oslavách, o svátcích a víkendech, chodíme na procházky. Mít maminku ve společné domácnosti mi přišlo přirozené a nenásilné, určitě za to může fakt, že jsme s ní trávili hodně času i předtím, když ještě bydlela sama. Jsme rodina a to je pro mě moc důležité, protože pro mě má slovo rodina hluboký význam.
Někdy si uvědomíme hodně věcí, až se stanou
A o tom to je. Dělejte si radosti. Dávejte lásku. Užívejte si společný čas. Je jedno, že se jedná o maminku od někoho jiného. Je to máma od vašeho partnera a ta si pozornost zaslouží! Život se tchyni se nemusí proměnit v peklo, pokud si vzájemně nastavíte nějaká pravidla a domluvíte se společně na chodu domácnosti.
Myslím, že jako nevěsty jsme hodně citlivé a bereme spoustu věci dost osobně. Ale tohle není boj. Tohle je spolužití, které si musí uvědomit všichni v domácnosti. Vyhýbejte se hádkám a sporům, hlavně nenechejte vstupovat nikoho cizího do vašeho pěkného vztahu, protože problémy většinou vzniknou ze strany druhých, kteří vám vaše štěstí a pohodu závidí. A povídejte si. Komunikace je základem pro fungující vztah.
Dodatek z roku 2021: Článek jsem napsala v roce 2018 a od té doby se hodně věcí změnilo. Bydlíme už sami, tchyně se rozhodla v roce 2020, že přijme nabídku Domova pro seniory (kde měla žádost od roku 2016, o které jsme nevědělii) a odstěhovala se mezi své vrstevníky, kde ji je hezky a užívá si to. Některá rozhodnutí nejdou ovlivnit, když starý člověk nechce být mladým na obtíž, nevysvětlíte mu, že může s vámi zůstat. Ale je pravda, že měla už časté závratě, padala nečekaně v pokoji a chození po schodech nebo venku nebylo pro ní bezpečné. Potřebovala už péči sester a lékařů a chodítko, v domově se o ní starají a jsou na ní hodní. Chápu, že u nás doma nás nechtěla zatěžovat a chtěla, ať žijeme svůj život. Je to od ní hezké a nesobecké. Tak chodíme aspoň na návštěvy a zahrnujeme ji dárky a láskou aspoň tam, i když jeden čas byly návštěvy kvůli covidovým nařízením zakázané.
Blogerka Michaella
(zdroj obrázků – pixabay)
