Možná si také lámete hlavu nad tím, co upéct na Vánoce, abyste do nového roku nevkročila s pěti kilo navíc. A možná jste si už také spočítala, kolik mouky a cukru obvykle na vánoční pečení spotřebujete. Každý rok jdu proto do předvánočního období s předsevzetím napéct méně cukroví a jen ze zdravých a dietních receptů. Je ale vůbec možné, aby vánoční cukroví bylo dietní? Na mou otázku odpověděla Hanka Zemanová:
„Cukroví a dietnost bych nedávala dohromady. Podstatné je, abychom nejedli spousty sladkostí po celý rok. Pak není problém si o svátcích dopřát cukroví v rozumném množství. Určitá “zdravost” nebo spíše lepší kvalita cukroví spočívá v tom, že ho upečete z pravých a poctivých surovin. Že se vyhnete polotovarům, hotovým polevám, kupovaným těstům, rostlinným margarínům nebo třeba vanilkovému cukru, ve kterém je místo pravé vanilky umělý etylvanilin. Všechny konzervanty, umělé chutě a vůně do vánočního pečení nepatří. Je důležité jíst základní zdravé potraviny celoživotně a ne jen určité období. Štíhlejší postava se pak dostaví dříve nebo později jako přirozený vedlejší efekt.“
Změna je tedy dobrá pro naše tělo zvnějšku i zevnitř. Jaké konkrétní kroky ale učinit, aby i vánoční cukroví a vůbec celé toto období přejídání bylo pro naše tělo lépe snesitelné?
Prvním krokem je omezení bílé pšeničné mouky. „Za posledních sto let se stala tak rozšířenou, že jsme jí téměř všichni “předávkovaní“. Navíc se pšenice dlouhodobě šlechtí pro dobré pekařské vlastnosti na úkor lidského zdraví. Bílá pšeničná mouka škodí střevní mikroflóře, která je základem fyzického i duševního zdraví,“ upozorňuje Hanka.
Jakékoli těsto můžeme obohatit minerálními látkami a vlákninou přidáním třetiny až poloviny bio špaldové mouky celozrnné jemně mleté nebo mouky dvouzrnkové. “Jedině Probio špaldová celozrnná jemně mletá je skutečně plnohodnotná, přitom světlá a není hořká. Některé celozrnné špaldové mouky ale nejsou bio, jsou špatně mleté, bývají staré, a proto hořké, tmavé či pískové, takže spoustu žen odradí.” Pokud chcete péct bez lepku, doporučuje Hanka kombinaci tří hladkých mouk – pohankové, kukuřičné a rýžové.
Ze špaldové mouky můžeme upéct například lahodné Špaldové linecké sušenky podle receptu Hanky Zemanové
Na asi 50 sušenek si připravíme těsto z 300 g špaldové mouky chlebové, 200 g másla pokojové teploty, 80 ml javorového sirupu a kůru z biocitronu. Toto těsto můžeme použít také na koláčový korpus. Suroviny zpracujeme na těsto, zabalíme do fólie a necháme vychladit v lednici alespoň hodinu. Z těsta vykrajujeme tvary s vánočními motivy a pečeme v troubě při teplotě 150 °C asi 12–15 minut, koláčový korpus o něco déle. Po upečení tvary spojujeme kvalitním džemem nebo oříškovým krémem. Pokud chceme, aby sušenky byly více celozrnné, použijeme na těsto 150 g špaldové mouky chlebové a 150 g celozrnné špaldové mouky jemně namleté.
Druhá Hančina rada zní: „Významně omezte množství cukru, většina receptů je hodně přeslazených. Bílý cukr je průmyslově vyráběná tzv. rafinovaná potravina, která odebírá našemu organizmu cenné vitaminy a minerální látky, oslabuje slinivku břišní a imunitní systém.“ Průmyslový cukr však můžeme nahradit obilnými slady a sirupy, které jsou méně sladké, ale mají více složitých cukrů a minerálních látek. Díky tomu nezatěžují tolik náš organizmus. Například rýžový sirup se Hance osvědčil zejména při oslazování krémů a na pečení lineckého používá javorový sirup nebo moučkový cukr v biokvalitě.
Další alternativou je sušená třtinová šťáva (neboli rapadura). Je sypká ale má tmavší zabarvení. Hodí se proto do ořechových nebo kakaových těst. „Obecně ale platí, že přemíra jakéhokoli cukru neprospívá našemu zdraví,“ dodává Hanka.
Tyto sladidla používá Hanka i v dalším receptu, který se hodí nejen na Vánoce – Lískooříškové minibábovičky
Na 9 minibábovek potřebujeme 100 g lískových nebo vlašských ořechů, 100 g špaldové mouky chlebové nebo celozrnné jemně mleté, 3 lžičky kypřicího prášku bez fosfátů, 100 g nerafinovaného cukru (kokosového či sušené třtinové šťávy, ale můžeme použít i třtinový cukr), špetku soli, 100 ml oleje nebo másla pokojové teploty (třeba ořechový olej), 100 ml biomléka nebo smetany, ale lze použít i rostlinný krém mandlový či ovesný, 2 vejce, nejlépe bio či domácí od slepic, pravou vanilku a lžíci dobrého rumu.
Nejdříve opražíme lískové ořechy, 7–10 minut v troubě na 160 °C. Když začnou vonět, necháme je vychladnout a promneme mezi prsty, aby se sloupala většina slupiček, a pak nameleme. Pokud použijeme vlašské ořechy, stačí je jen vyloupat a namlít. Smícháme nejprve suché suroviny, pak přidáme všechny ostatní, zamícháme a těsto je hotové. Malé formy na bábovičky vymažeme máslem a vysypeme špaldovou krupicí nebo hrubou moukou. Lžící pak rozdělíme těsto do formiček. Těsto hodně vyběhne, takže ho nedáme moc. Bábovičky pečeme pomalu v troubě vyhřáté na 160 °C, hotové budou asi za 20–25 minut. Na závěr je pocukrujeme rozmixovaným třtinovým cukrem.
A jak upéct zdravější variantu štrůdlu? I tam můžeme bílou moku nahradit špaldovou chlebovou a náplň místo bílého cukru osladit jen rozinkami, popřípadě přidat pár lžic javorového nebo obilného sirupu. V zimě se také velice hodí sušené ovoce. Sladké a zdravé je ale jen to, které jsme nasušili z vlastní zahrady nebo to z ekologického zemědělství. Běžné sušené ovoce je totiž ošetřené oxidem siřičitým (E220), který funguje jako konzervant a zabraňuje změnám v barvě.
Hanka vždy doporučuje dávat přednost sezónním potravinám. Co nám tedy doporučuje jíst v zimě?
„My jíme velmi prostá jídla, jednoduché kombinace toho, co nabízí sezóna. Přes léto díky ovoci a zelenině máme jídelníček pestrý a v zimě logicky méně. Ale není potřeba to dohánět. Já vařím několikrát týdně luštěniny, husté polévky a vydatné vývary z biomasa s kostí. Moc ráda dělám také pohanku s brynzou, nebo špaldové kroupy přidávám do polévek, pravidelně jíme kysané zelí a nejoblíbenější snídaní jsou pečená jablka s vlašskými ořechy, máslem a skořicí, která provoní celý dům. Kysané zelí a ořechy jsou klíčové české superpotraviny podzimu a zimy.“
Jeden takový Hančin recept velice ráda vařím i já právě v zimní období. 🙂
Hustá cizrnovo-bramborová polévka
Na 5 porcí potřebujeme 3 cibule nakrájené na měsíčky, 3 stroužky česneku na plátky, 5 lžic olivového oleje nebo přepuštěného másla, 2 lžičky červené papriky + 0,5 lžičky ostré papriky nebo chilli (vynecháme, pokud vaříme pro děti), 1 a půl litru horké vody nebo vývaru, 2 kostky zeleninového bujónu, 0,5 kg uvařené cizrny (asi 200 g v suchém stavu), 0,5 kg brambor na kostičky, mangold (popřípadě špenát či pórek), sůl a pepř dle chuti, dýňová semínka nebo vlašské ořechy.
Cizrnu namočíme přes noc do vody, druhý den ji slijeme, přidáme čerstvou a v tlakovém hrnci uvaříme do měkka. Osmažíme cibulku a česnek na oleji nebo másle, přidáme koření, necelou lžičku soli a chvíli orestujeme. Zalijeme horkou vodou nebo zeleninovým vývarem, přidáme kostky bujónu (v biokvalitě), uvařenou cizrnu a brambory. Vaříme 15 minut do změknutí brambor. Asi třetinu polévky odebereme, rozmixujeme do krémova a vrátíme (přes cedník) zpět. Tím se polévka zahustí, aniž bychom dělali jíšku. Na závěr přidáme kousky mangoldu nebo šikmá kolečka zelených listů pórku. Necháme přejít varem a hned vypneme. Dochutíme solí, pepřem nebo smetanou a na závěr posypeme opraženými dýňovými semínky nebo kousky vlašských ořechů a zelenou natí.
Dobrou chuť 🙂
Foto: Alena Hrbková, Martin Matěj
