Rakovina prsu je nejčastějším nádorovým onemocněním žen a její výskyt každým rokem vzrůstá. Ve věkové kategorii 20–55 let je nejčastější příčinou úmrtí žen. Nejúčinnější zbraní v boji s touto zákeřnou nemocí je prevence, neboť jen včas odhalený malý nádor může být úspěšně léčen. Říjen je celosvětovým měsícem boje proti rakovině prsu, nepodceňujte toto onemocnění, provádějte si samovyšetření a pravidelně si zajděte na screening či mamograf.
Rakovina prsu v (děsivých) číslech
Rakovina prsu je nejčastější ženské nádorové onemocnění. Podle Národního onkologického registru postihne karcinom prsu v ČR ročně přibližně 6 500 žen.
U mužů, i když jde o onemocnění vzácné, se objeví zhoubný nádor prsní žlázy v 60.-70. případech za rok.
V současné době žije s touto chronickou nemocí kolem 80 000 pacientek – jsou v remisi, tedy po léčbě a bez momentálních příznaků onemocnění, nebo v léčbě, případně se léčí s recidivou či pokročilou nemocí.
Každoročně zemře kolem 1 700-1 800 žen postižených rakovinou prsu.
Stejně jako jinde ve světě, i u nás se „své rakoviny prsu“ v průběhu svého života dočká každá 12. až 8. žena.
Cílená primární prevence
Pomineme-li zdravý životní styl a vše, co s tím souvisí a co se v praxi většinou jen těžko beze zbytku uplatňuje, zatím bohužel neexistuje. Poučené ženy ale mohou využít možností tzv. prevence sekundární, hlídat své zdraví, naučit se samovyšetření, pravidelně a pečlivě jej provádět a také čas od času navštívit mamodiagnostická centra, kde se o ně postarají odborníci.
Měly bychom vědět, že zhoubný nádor nalezený v časném stadiu, je ve většině případů snáze léčitelný, až v 90 procentech je prognóza velmi příznivá.
Samovyšetření prsu
Vyberte si schéma samovyšetřování, které vám nejvíce vyhovuje a tento postup dodržujte každý měsíc. Samovyšetření provádějte vestoje před zrcadlem. Poté celý postup zopakujte vleže, kdy dojte k oploštění prsu a změně rozložení prsní tkáně.
Používejte bříška tří prostředních prstů. Postupujte kousek po kousku a pomalu dělejte malé krouživé pohyby. Kroužky by se měly překrývat, abyste nevynechala žádné místo.
Střídejte lehký, střední a silný tlak, abyste mohla dobře vyšetřit všechny vrstvy prsní tkáně.
Celý návod jak na somovyšetření najdete zde na Mamma HELP
Mamografický screening, tedy cílené plošné vyšetření žen od věku 45 let věku, a to každé dva roky, který u nás existuje od roku 2002 a je plně hrazený pojišťovnami, využívá zatím necelých 62 % žen. Je to hodně, nebo stále málo?
Preventivní sonografie je doporučována jednou za dva roky
Slovo odborníků
MUDr. Miroslava Skovajsová, Ph.D., k dnešním možnostem diagnostiky zhoubných nádorů prsu říká:
„Jedinou ověřenou metodou, která je schopná objevit nádor v malé velikosti, a dokonce i v preinvazivním stádiu, je kvalitní screeningová mamografie. Ženy, které mají z rakoviny prsu panickou hrůzu a právě proto nepřijdou na prevenci, protože se bojí, že jim v prsech něco objevíme, velmi riskují.
Pokud přijdou až tehdy, kdy je nádor hmatný, nebo dokonce v lokálně pokročilém stavu, naplní se jejich nejhorší obavy. Jejich nádor bude špatně léčitelný nebo dokonce neléčitelný. Laickou, ale i odbornou veřejnost je zapotřebí neúnavně edukovat. Nádory prsu rostou ve více než 90 procentech pomalu, zejména v počátku a chovají se celkem předvídatelně. Na tom je postavena filozofie screeningové mamografie. Nádoru trvá podle různých studií několik let, než se s minimálního počátku stane mamograficky viditelnou lézí. To je ta chvíle, kdy je třeba využít zobrazovací schopnosti mamografu a nádor odhalit. Než nádor vyroste do hmatného stadia, uběhne ještě pár let, obvykle dva až tři roky.
Toto schéma samozřejmě narušují nádory, které jsou od počátku agresivní. Na ty screeningová pravidla neplatí. Těchto rychle rostoucích nádorů s horší prognózou od počátku je méně než 10 procent. Je tedy nezbytné stále opakovat, že včasný záchyt nehmatného ložiska rakoviny u více než 90 procent nově nemocných žen, znamená významné prodloužení života nebo dokonce úplné uzdravení. Za 15 let českého národního programu mamografického screeningu nádorů prsu již tisíce českých žen pocítilo profit z včasné diagnózy.“
A jak hodnotí přínos mamárního screeningu prof. MUDr. Jan Žaloudík, CSc., ředitel Masarykova onkologického ústavu v Brně?
„V ČR fungují tři screeningové programy, nejlépe a nejdéle funguje od roku 2003 pravidelně auditovaný mamární screening, kterým teď ročně prochází skoro 700 000 žen. Ročně odhaluje 3500 zhoubných nádorů prsu v nehmatném subklinickém stadiu, z 80 % jde o časná stadia T1 do 2 cm či dokonce přednádorová stadia Tis, tedy první stadia a prekancerózy. Účastní se jej asi 62 % žen. U zbylých 38 % žen z cílové populace žen nad 45 let, které se screeningu neúčastní, je záchyt těchto časných stadií až pohmatem jen do 30 % případů, převažují druhá a pokročilejší stadia. Z toho plynou rozdílné šance na vyléčení, rozdílná radikalita operací i nároky na další léčbu v obou skupinách.
Celkově incidence rakoviny prsu stále stoupá, nicméně mortalita klesá, což je především úspěchem tohoto již patnáctiletého screeningového snažení. Deklarovanou ambicí MZd, VZP a všech asi 70 mamodiagnostických screeningových center, sdružených v Asociaci mamodiagnostiků, je zvýšit účast žen aspoň na 80 %, a to i adresným zvaním, jako je tomu ve vzorových zemích.“
Doc. MUDr. Petra Tesařová, CS.c., která se zabývá převážně léčbou mladších pacientek, upozorňuje na rozdíly a dostupnost efektivní léčby:
Karcinom prsu je nejčastější nádorové onemocnění žen a zhruba třetina nově diagnostikovaných pacientek v budoucnosti zgeneralizuje. Metastatická fáze nemoci je v současnosti stále nevyléčitelná, ale spektrum účinných léků se stále rozšiřuje. V současné době lze na molekulárně biologické úrovni odlišit několik různých typů karcinomu prsu, které potřebují odlišné léčebné přístupy.
Co je pokročilá rakovina prsu? V Česku dnes žije s touto diagnózou asi 3 370 žen. V metastatické fázi se nádor z prsu šíří do dalších orgánů těla, nejčastěji jsou metastázami zasaženy játra, plíce, kosti a mozek. Takový postup nemoci tvrdě zasáhne do života pacientek, jejich rodin a přátel. Diagnóza má však i širší sociální a ekonomické dopady. Přestože pokročilá rakovina prsu je v současnosti stále nevyléčitelná, je tu řada změn, které je možné udělat v rámci evropských zdravotnických politik a posílit tím prevenci. Rakovinou prsu onemocní během života každá osmá žena. Ale pokud by každá byla léčena s využitím všech poznatků, které jsou k dispozici, mohlo by být úmrtí z pokročilé rakoviny prsu o 30 % méně.
Milé ženy, neváhejte se obrátit na organizaci Mamma HELP, kde Vám rádi pomohou, nasměrují či zodpoví jakékoliv dotazy týkající se tématu rakoviny prsu!
Informace laskavě poskytla: Jana Drexlerová, ředitelka Mamma HELP, z.s.
Foto: Mamma HELP, shutterstock.com
