„Obával jsem se, je tomu už řada let, kopaničářů a nevěděl nic o Kopaničářích. Stejně jako Hofer, když v zimě roku devatenáctistého desátého vysedl z vlaku na nádraží v Bojkovicích. Statný muž, ještě mu nebylo čtyřicet, s tehdy oblíbeným cvikrem na zářících očích vypadal hrdě a energicky. Poslali pro něho saně, a když naložili všechny jeho věci, vydal se do Starého Hrozenkova. Sebevědomý, přísný, až naháněl strach. Hrozenská fara, do té doby zanedbávaná, jako by obživla. S Hoferem přijely totiž jeho sestry, které se mu i na předcházejících štěcích staraly o domácnost. Hofer se pustil do opravy zanedbaného hospodářství. Postavil velký včelín, koupil dobytek, krávy a ovce. A taky koně. Ta velká statná a hrdá zvířata vášnivě miloval. To byl jeden důvod. Mnohem důležitější však byla praktická stránka věci. Na kopanice, domky roztroušené po stráních strmých kopců, to bylo daleko, někdy hodně daleko. V zimě by to bez koně nezvládal.“
Autor tvrdí, že obraz událostí, který v této knize předkládá, nemusí být skutečností, protože pro tu už nemáme svědky. A i kdybychom měli, i ti svědci budou věci vidět svýma očima. Ale přesto, že prosil čtenáře o shovívavost, musím smeknout, protože se na celé to mimořádně zajímavé téma žítkovských bohyní a života na úpatí Malých Karpat, podíval s obrovským nadhledem. A to i přesto, že tu rozebírá tři velmi kontraverzní témata, ve kterých je těžké zachovat odstup.
Tehdejší doba byla bouřlivá v tom, že se lid hodně bouřil proti církevním hodnostářům, kteří začínali zneužívat svoji moc. S tím se pojí i téma odpůrce velmi aktivního, faráře Josefa Hofera, který je ústřední postavou této knihy a je tu zveřejněna i jeho kniha o žítkovských bohyních- šeptuchách, a pak je tu do třetice i to samotné téma bohyní. Lidových léčitelek s mystickými vlohami – na které se musíme dívat s pokorou a zvědavostí, nepodléhat mystice, ale zároveň jim neupírat jejich neoddiskutovatelné výsledky. S tím měl právě Josef Hofer docela problém a netajil se tím, že mu jsou někdy trnem v oku.
Další zajímavou linií je vývoj postavy kopanického faráře Josefa Hofera, který si na konci svého života tento kraj, kam byl vyslán v podstatě za trest, zamiloval. A proměnil svůj život a pohled na místní prostý, leč složitý a hluboký lid způsobem, nad kterým možná spočine oko čtenáře s dojetím.
Mýtus, legendy a skutečnost
Podtitul knihy autor také dodržel. Najdete tu citace dopisů, denní tisk, dobové fotografie, ze kterých doslova dýchají ty silní zvláštní lidé, zvyky, pověry a rysy, které v lidech vydoluje jen denní chléb z kamene vykutaný. Dnešní zážitky autora v tamějším kraji a občas v citacích použité nářečí (ke kterému najdete na konci knihy i slovník) a hlavně kniha Josefa Hofera, u které už jen chybělo udělat zažloutlý papír… všechno ostatní, ty silné dojmy přijdou samy.
A proč se Žítkovské bohyně nedochovaly dodnes, nezdědily svá řemesla? I nad tím se autor zamýšlí. Možná to bylo pouze proto, že je jiná doba, jsou „přežité“,… v dnešním shonu a chvatu by nepřežily. Možná už by ani nechtěly, protože jejich oběť života ve prospěch druhým byla opravdu posláním. Ale kdoví, tyhle odpovědi pak můžete hledat i sami.
A to byl důvod, proč jsem tuhle knihu nedala z ruky a četla ji se zatajeným dechem. Ta vůně starých časů, fotografie a ta věčný povzdech, proč už dnes tuhle ženu na vlastní oči neuvidíte.
O autorovi:
Vlastimil Hela (1956) pochází z Bojkovic poblíž Moravských Kopanic, kde se na Žítkové narodil jeho pradědeček. Příběhy z moravsko-slovenského pomezí i tamní bohyně ho přitahovaly od mládí a jeho prvními nesmělými literárními díly byly povídky o kopaničářích. Je autorem řady regionálních historických monografií a také publikací Ty jsi moje vstupenka do Nirvány, Umírali i za naši svobodu, nezapomínáme a Hej Joe!
Působí jako mentální kouč a lektor, vede semináře o leadershipu, zvládání času a stresu a komunikaci se zákazníky. Využívá při tom nových poznatků z psychologie, výzkumů lidského mozku a dlouholetých osobních zkušeností.
Publikuje v časopise Regenerace a je hlavním koordinátorem Keltského telegrafu (www.keltskytelegraf.cz)
Vydalo nakladatelství Eminent, 2017, www.eminent.cz
Tajemství bohyní na Žítkové od Vlastimila Hely
-
Jak to dopadne, když má manžel na starost dítě.
KamilaKřivčíková||Astrologie a horoskopy
Poklidně jsem se začetla do článku. Až poslední věta mě dostala, co tím autor myslí? Ale když se svůj...
-
Aromaterapie – atraktant a repelent
Amanda||Astrologie a horoskopy
Aromaterapie … znamená „léčba pomocí vůní“ „aroma“ = vůně, „terapie“ = péče Zprávy o využívání vonných látek...
-
Přátelství, manželství, sex: Všechno, co potřebujete vědět o spojení Lva a Panny
Lucie Janotová||Astrologie a horoskopy, spiritualita, tipy, znamení zvěrokruhu
Lev a Panna jsou nedoceněné duo. Ptáte se proč? Lev může být známý svým grandiózním chováním, zatímco Panna má...
-
Když zemře ten, koho milujete
TheaOrlowski||Astrologie a horoskopy
Naše láska byla tak silná, že ani smrtí neskončila. Dnes je to přesně rok, kdy jsme s Honzou naposledy...
-
Proč tu jsem?
DanaVítův||Astrologie a horoskopy
Jak změnit životní situaci: Inspirace a odpovědi na hluboké otázky Zhruba před dvaceti lety jsem si tuto otázku kladla...
-
Bydlím (si), žiju (si)
LuciePortová||Astrologie a horoskopy
Prostorné, vzdušné, nablýskané bydlení. Na velkou kuchyň s oddělenou spíží navazuje prosvětlený obývák. Mezi ložnicí a dětským pokojem se...
-
Rozhovor so spisovateľkou Kvetkou Vanerkovou Veverkovou
VeronikaHoličková||Astrologie a horoskopy
Prinášame vám rozhovor so spisovateľkou a samovydavateľkou kníh pre ženy… Kvetka Vanerková, ktorú poznáte pod umeleckým menom Kvetka Veverková...
-
2. říjen – Světový den hospodářských zvířat. O co jde?
RadkaKřivánková||Astrologie a horoskopy
Víte, co je dnes za den? Hloupá otázka, že? Nadpis vše odhaluje, tedy ne tak docela… O co jde?...