Sny o zesnulých lidech

Význam smrti ve snech

Pokud ve snech vidíme něco nebo někoho mrtvého, téměř vždy se to týká nás samých – něco psychického v nás zemřelo. Buď je nějaká část nás samých mrtvá, nebo jsou naše pocity už delší dobu “mrtvé”, umrtvené, nevyjádřené. Zřejmě jsme zabili tuto část v sobě tím, že jsme ji popřeli, potlačili, nebo zmrazili/zastavili a oddělili od normálního života.

Náš elán či nadšení dosáhnout něco mohlo “zemřít”, což je ve snu ukázáno jako smrt. Nebo také nějaký aspekt vašeho vnějšího/vnitřního života slábne, ve snu to může být ukázáno jako umírání. Ztracené příležitosti nebo ztracený/nevyjádřený potenciál v sobě jsou často ukázány jako mrtvé tělo. Pokud jsou v nás nějaké postoje/přístupy/schopnosti nerozpoznané, nedoceněné nebo zneuznané, mohou být ukázány jako smrt nebo zesnulý člověk.

Když nás ve snech navštíví zesnulí

ZESNULÝ ČLOVĚK – obecně:

Zesnulá osoba je většinou částí nás samých, kterou chceme nechat zmizet, nechat ji za sebou či “zemřít”. Obvykle představuje nějakou oblast našeho života, která “zemřela”. Může jít například o pocity beznaděje ve spojitosti se vztahem, depresi (v důsledku ztráty milované osoby, ztráty zaměstnání, dětí, atp.), kdy se nemůžeme v životě posunout dál.

Může se také vztahovat k pocitům, které máme ohledně života obecně: pravděpodobně jde o ztrátu motivace, chybí nám pocit spokojenosti, možná máme pocit, že se v nějaké životní situaci nemůžeme pohnout dál. Mrtvá osoba ve snu může spojovat více těchto pocitů dohromady.

ZESNULÝ BLÍZKÝ ČLOVĚK (který v reálném životě žije):

Zesnulý člověk (který v reálném životě žije) může ve snu symbolizovat naše zkušenosti z minulosti a to, co jsme se naučili v rámci tohoto vztahu. Např. bývalý partner může zpodobovat všechny emoce a zápasy, s nimiž jsme se v tomto vztahu střetli; může symbolizovat to, co jsme se ve vztahu naučili, jaké poučení jsme si vzali, a co má stále vliv na současnost, na naše současné vztahy.

Často jde o přání být osvobozeni od této osoby, nebo jde o nevyjádřenou agresi k této osobě. Nebo chceme, aby nám někdo šel z cesty, abychom např. nemuseli soupeřit o pozornost a lásku. Zříkáme se vztahu k lidem, kteří pro nás (z určitých důvodů) “zemřeli”, a my s nimi nechceme mít nic společného (v reálném životě´).

Teenageři mohou mít sen o smrti rodičů, nebo že “zabíjejí” své rodiče, což znamená, že směřují k nezávislosti, že se začínají stávat nezávislými. Tato forma “zabíjení” závislých pocitů o rodičích je prostředkem jejich růstu.

Může to znamenat i to, že spojení s touto osobou nebo láska k této osobě v nás odumřely – a my jsme si to nestačili uvědomit. Když naše láska k někomu zemře, může to sen zobrazit jako smrt té osoby. Nebo když se chceme rozejít s nějakou osobou, sen to může prezentovat jako zabití, úmrtí oné osoby.

Příklad: Paní D. uvedla svůj stále se opakující sen, že je na pohřbu svého snoubence. Došlo jí, že sen jí sděluje, že se chce ve skutečnosti od svého snoubence osvobodit kvůli jinému muži. Rozešla se s ním, a tyto snu ustaly. T. Crisp: Dead.

Také se to může přímo vztahovat k “zániku” manželství či vztahu.

Příklad: Muž A. byl čerstvě rozvedený. Ve snu se mu zdálo, že jeho skutečný syn vejde do místnosti, je neumytý a duchem nepřítomný, jako kdyby se o sebe několik dnů nestaral. Na dotaz, co je špatně, odpověděl, že matka je mrtvá. Snící si uvědomil, že ví, že je mrtvá několik dnů, a že jeho synové to nikomu neřekli, a starší syn se s tím nevyrovnal. Synové ve snu představovali to, jak on sám se špatně vyrovnával se “smrtí” jejich matky/svého manželství. T. Crisp: Death.

Když zemře někdo, koho jsme znali, děje se s námi hodně věcí. Za prvé, vždy jsme vnímali, že ta osoba je mimo nás, vně nás. Potom náhle zemře, zmizí z vnějšího světa, a my si buď myslíme, že zemřeli navždy a nikdy je neuvidíme, nebo je najdeme uvnitř sebe (to často dělají sny). Ve snech tak můžeme objevit nový vztah s nimi – jednak s námi komunikují coby “mrtvá osoba”, nebo prezentují to, co v nás zanechali (pocity, vzpomínky, atd.).Zesnulý blízký člověk v nás zůstává dlouhé měsíce naživu. Ještě po dlouhé době se nám může zdát sen, že potkáváme zesnulého NA OKRAJI ZAHRADY, LESA, nebo v NEOBÝVANÉM POKOJI, jak leží ŽIVÝ NA LŮŽKU. Tzn. že zesnulý v nás dosud nezemřel. Procházíme si obdobím, kdy tento člověk zůstává stále živý v našich vzpomínkách. Vliv jejich existence je v nás (v našem vnitřním životě) stále velmi živý.

Může jít také o naši snahu vyrovnat se se svými pocity, žalem, vztekem, pocitem viny ve spojitosti s osobou, která zemřela.

Může to také znamenat vyrovnávání se s vlastními pocity ohledně smrti.

Zesnulý člověk může skutečně znamenat sám sebe. Duše zemřelých hovoří k našemu podvědomí, nikoli k vědomé části mozku, která by se vzpírala těmto informacím. Že se jedná o skutečnou duši našich zemřelých příbuzných, poznáme především podle toho, že jde o velmi živý sen, vše perfektně vnímáme (hmat, chůze, vzduch, teplota, atd.), věci kolem sebe vnímáme jakoby všemi smysly; při přiblížení se k duším zemřelých navíc můžeme pociťovat chlad (to je energie vyzařování duše). Při setkání s nimi vždy pociťujeme nesmírný pocit lásky a radosti, nikdy ne strach.

Příklad: “Zmaterializovala se tmavě šedá homolovitá forma. Tento sloup zesvětlal, jak jsem jej pozoroval. Začal jsem si myslet, že to je paní Moltenová, která zemřela v r. 1956. Moje pocity sílily a barva se stále zesvětlovala. Poté se celá forma předklonila a políbila moji hlavu. V tom okamžiku jsme věděl, že to JE moje matka. Zaplavila mě extatická radost a štěstí, jaké jsem nikdy v životě dosud nezažil. Tento silný pocit štěstí zůstal v mé mysli několik dalších dnů.” T. Crisp: Dreams about Dead People.

Příklad: Snící muž se procházel se svým kamarádem. Když přišli k řece, přítel přešel přes řeku, ale snící muž nemohl. Dokonce i ve snu snící muž věděl, že překročení řeky znamená, že jeho přítel zemřel. V reálu později zjistil, že jeho přítel skutečně zemřel zhruba v době, kdy měl sen. T. Crisp: Death.

Jak k nám promlouvají duše zemřelých

Skutečné duše zemřelých k nám promlouvají třemi způsoby:

• skrze sny
• nenápadná znamení přes den
• telepaticky – ne vždy slovy, ale spíše naplní naše srdce klidem a mírem

O životě po smrti píše např. Dr. Elisabeth Kubler Rossová, R. A. Moody, P. Perry; G. Anderson, E. Cayce, nebo dokumenty V. Poltikoviče zde.)