Poporodní rituál je dobré pro ženu udělat do skončení šestinedělí.
Bývá v době, kdy se na něj cítí fyzicky i psychicky připravena. Může svolat kruh žen, které se účastnily předporodního rituálu nebo pokud jej neměla, tak stejně tak jako u předporodního rituálu s kněžkou probere všechny podrobnosti a pozve blízké ženy, které již jsou matkami. Tento rituál je velmi důležitý pro ženy, aby mohly sdílet své porodní zážitky a nechaly je usadit samy v sobě. Mít možnost sdílet to bolestné, ale zároveň i to krásné. Aby pocítily podporu od blízkých žen a intimitu.
Stejně jako u předchozího rituálu vytvoříme s ženami kruh a vyjádříme záměr: Setkaly jsme se tu proto, abychom přivítali tuto ženu mezi matky. Posadíme maminku doprostřed kruhu i s dítětem. Přivoláme předkyně a poděkujeme jim za to, že ženě daly život a podpořily jí při porodu. Maminka může začít sdílet svůj příběh a následuje prostor pro sdílení pro ostatní ženy. Následuje prostor pro našeptání do svíčky přání maminky, jaký chce mít vztah s dítětem a co chce prožívat jako matka. Potom mohou ostatní ženy omýt její tělo, uctít jej, uctít to, že dokázalo porodit. Poté ho pečovat oleji, zaplést vlasy s vyslovením požehnání. Např. aby se rychle hojilo, mělo dostatek výživy pro dítě, … Následně jí mohou nechat projít tunelem, kde jí přivítá matka nebo žena, ke které má největší důvěru, která jí přivítá mezi matky a může předat dárek, symbol mateřství. Následuje hostina, otevřené sdílení. Tento rituál můžeme ale udělat i kdykoliv potom. Obzvláště, když žena cítí, že nemůže vykročit do života a stále se jí vrací příběh zranění z období porodu.
Tyto rituály jsou pro ženy velmi důležité. V současné době přicházíme o možnost sdílet a být podporovány. Zde je i možnost požádat nebo dostat podporu od blízkých žen i během každodenního fungování, což bylo dříve běžnou tradicí. Rituál může pomáhat zpracovávat i traumata, otvírat srdce a naučit se přijímat péči a podporu.
Jsem vždy vděčná, když mohu vést rituál a s obrovskou pokorou k životní cestě, láskou v srdci a Bohyni ve mě se propojit a podpořit druhé na jejich dalších krocích. Stejně tak jako provázet další ženy na druhém pokročilém ročníku výcviku kněžek zaměřeným na živly, které jsou mojí velikou vášní. Protože přinášejí do našich životů mnoho darů, když s nimi umíme pracovat. Pomáhají nám překonat naše omezení, jenž často bývají jen v naší mysli a zároveň nás mohou podpořit ve chvílích, kdy to právě potřebujeme.
Na každý z rituálů, které jsem vedla, velmi ráda vzpomínám s určitou silnou nostalgií. Bylo jich mnoho, ať už ryze soukromý předporodní rituál, tak svatební v kamenném labyrintu v Loučni nebo křest na nádherném zámku Zbiroh. Anebo transformační přechod po žhavých uhlících, skle, ohýbání tyčí nebo lámání šípů. Každý byl jiný, každý byl důležitý a je mi ctí být průvodkyní – kněžkou.
Být kněžkou pro mne znamená naslouchat svému srdci a jít za volám své duše. Poslouchat svou intuici a důvěřovat sama sobě a sama v sebe. Být propojená s přírodou a jejími živly, ale i s lunou a sluncem, uctívat jejich dary a vnímat jejich každodenní podporu ve svém životě. Vnímat matku zemi a Bohyni a mluvit s nimi, uctívat je a děkovat za jejich dary. Být kněžkou pro mne znamená být ženou v plné své síle, přijímat své dary a dávat je světu. Nebát se vykročit na cestu do neznáma. Uctívat svou rodovou linii a léčit její zranění, nepředávat toto dál a nechat jít svou dceru životem bez těchto zátěží, s vědomím, že být ženou je nádherný dar. A k tomu všemu patří i sesterství, sdílení zkušeností, podpora, láska a obejmutí v tu pravou chvíli. Tvořit láskyplné vztahy v přátelství i partnerství a cítit i dávat bezpodmínečnou lásku. Být kněžkou pro mne znamená pomáhat a podporovat zvířata a přírodu jako takovou. Podporovat lidi na jejich životní cestě, ve chvílích temnoty jim posvítit a podpořit je, aby mohli jít dál. Pomáhat jim nacházet nové cíle, vlastní vize a odhazovat vzorce, které je tíží. Být jejich oporou v náročných a těžkých chvílích. Motivovat je vlastním příběhem a předávat jim vlastní zkušenosti.
