Půjčila jsem si v knihovně sbírku básní Ireny Gálové: Milenky
Začetla jsem se do první básně
Meteorologova milenka
…
Existuje žena, které si moc vážím…
Jsou to jen takové záchvěvy duše…
Už několik měsíců …
Samozřejmě, že po ní toužím…
Mám ji rád..
Podle autorčina názoru potřebuje milenku nejen muž, který vykonává společensky významnou činnost, ale i ten, kdo se pohybuje v mnohem nižších společenských patrech a úděly těchto žen jsou si často velice podobné. Po formální stránce se autorka snaží využívat žánrovou pestrost – můžeme objevit nejen lyrickou anekdotu či humornou minipovídku, ale v některém případě i básnický aforismus.
Jaký na to mám názor já žena, jejíž muž odešel od manželky s dětmi k milence. Asi budu v tuto chvíli mlčet. Já mám jedno heslo: Jen jeden muž, jen jedna žena.
A co nám o milenkách říká moudrá wikipedie:
Milenec či milenka je nejčastěji označení pro sexuálního partnera v obecném smyslu a nebo současně pro označení osoby, která vystupuje jako třetí postava ve vztahu dvou lidí s citovými sexuálními vazbami na jednu ze stran vztahu. Výraz milenec se využívá převážně pro označení osoby pro nemanželský poměr. V některých dobách bylo módní mít milence či milenku, v jiných dobách se jednalo o vážný prohřešek proti společenské etiketě.
Milenec nebo milenka může být příčinou rozvodu manželství.
Jako rozvedená a podvedená bych milenky nikdy neopěvovala.
