Blogeři a youtubeři – to jsou současné celebrity, které zkrátka frčí.
Jednu úspěšnou blogerku znám, jmenuje se Lucie Van Koten (je to její pravé jméno) a svůj blog Život podle Lucie už píše pár let. Hlavním tématem je její soužití s manželem – Holanďanem a příběhy, které píše sám život. Holanďanova nedokonalá čeština je také neutuchajícím zdrojem vtipných historek. Lucky blog už stihl posbírat spoustu ocenění, například 1. místo v soutěži Blogerka roku 2013 v kategorii LIFE a 2. místo v kategorii o nejoriginálnější post na českých blozích Blog Talent 2014. Kromě svého blogu píše i na blogu Sushi Time a zajímá se o zdravý životní styl.
Lucko, mohla bys přiblížit, čím se teď nejvíc zabýváš?
Upřímně? Sama sebou. Až doteď jsem byla taková „vypnutá“, až teď se začínám probouzet. A pokud se ptáš na pracovní život, tak pracuju na tom, aby se vědělo o věcech, které jsou krásné a zároveň smysluplné.
Co ty a komunikace? Jak jsi na tom?
Komunikuji většinou na všech frontách a nenadávám tak na sociální sítě. Díky nim člověk objeví úplně nový svět a lidi, které by na ulici jen tak neoslovil. Obtěžují mě snad jen telefonáty, takže málokomu na sebe dám číslo.
Je podle tebe jednodušší psát než mluvit?
Není. V běžné mluvě se spousta jemných niancí ztrácí, ale zároveň můžeme gestikulovat a různě měnit intonaci hlasu tak, abychom co nejlépe vyjádřili například napětí, ironii či nadsázku. A tohle text neumí, takže vypointovat příběh dá mnohem více práce.
Když musíš sama mluvit nebo přednášet, jsi nervózní a máš trému?
Pamatuji si na den, kdy jsem maturovala. Nastoupená jsem měla být ve škole v osm ráno, ale zaspala jsem a ještě ve třičtvrtě na osm vyspávala na intru. Většinou tak nervózní nebývám nebo jen lehce, což je správné. Člověka ten adrenalin trošku popohání.
Kde čerpáš inspiraci pro svůj blog?
Můj blog je hromada příběhů z dětství, z cest, z každodenního života s Holanďanem. Poslední dobou už mě ale zajeté koleje přestávají bavit. Neříkám, že už nevyprávím příběhy. Vyprávím a ještě je dlouho vyprávět budu, protože určité komediantství mám v krvi. Ale už taky beru blog jako svůj vlastní prostor, kde nemusím za každou cenu lidi bavit a naopak tam můžu dávat věci, které budou bavit mě.
Začíná mi vadit líbivost a dokonalost, na kterou jsou lidé ze všech krásných fashion blogů zvyklí. Vadí mi módní vlny, podbízivost, průměrnost a omílání stejných témat stále dokola. Netoužím lidi inspirovat, ale už by se mi líbilo donutit je nad některými věcmi trošku přemýšlet.
Bloguju mnohem méně než v minulosti, už nechci vytvářet nic neříkající svět.
Co bys poradila těm, kteří chtějí začít psát blog?
Nesnažit se zalíbit za každou cenu, nepsat „motivační a inspirující“ články, nesnažit se blogem uživit. Tyhle tři věci vážně ničí duši každého blogu. Jsem ráda, že už jsem na to taky přišla.
V čem si myslíš, že tkví tajemství tvého úspěšného blogu Život podle Lucie?
V příbězích. Držím se toho, že se lidé chtějí zasmát, tak je ráda bavím na svůj účet. Nevadí mi to. Pořád trvám na tom, že ač jsou všechny historky pravda, jsou vlastně hodně odosobněné.
Jaké máš plány do budoucna?
Tohle je asi první rok v mém životě, kdy jsem si nedala žádná předsevzetí a nemám ani plány. Chci jen, aby do sebe zapadalo všechno, co dělám.
Více článků na webu – http://www.alenaratajova.cz/
Zdroj: Alena Ratajová
