Dnešní počasí vyzývalo k procházce. Mé kroky zlákalo místo ze všech mít v našem městě nejkrásnější. Každé město má svoje tajné místo, kde tolik lidí nepotkáte. A hned první, co mě zarazilo, bylo zcela zelené pole. A to je únor. Já mám moc ráda kovový most přes Labe. Když tam nejdu o víkendu, tak tam nepotkám ani živáčka.
Velice ráda vše, co se mi líbí fotím. A tak jsem dokumentovala stav teď. Na gymnáziu jsem se účastnila biologické olympiády. Dnešní žáci nepochopí, že bez digitálního aparátu se dalo pouze rostlinky lysovat, popisovat. Vše zapisovat. Pak se papíry poztrácely.
A dnes nafotíte. Program fotografie upraví, ořízne.
Samozřejmě mi v hlavě vzniká myšlenka, že stejné místo budu navštěvovat zas a zas. Budu pozorovat každou rostlinku, každého živočicha, kterého uvidím.
