Zkušenosti s léčbou v jeskyních: Příběh osobního úspěchu
Speleoterapie
Speleoterapie je léčebná metoda, která vychází z toho, že při déletrvajícím pobytu v jeskynním prostředí se projevují příznivé reakce organismu. Speleoterapie tyto poznatky využívá k léčbě některých chorob, jedná se především o astma bronchiale, alergické rýmy celoroční i sezónní, alergie na pyly, plísně, roztoče, infekce horních cest dýchacích i dolních cest dýchacích, záněty vedlejších dutin nosních a celkově sníženou obranyschopnost organismu.
To, že jeskynní prostředí má pozitivní účinky na lidské zdraví, bylo známo již v antickém Řecku a Římě. První písemné zmínky o speleoterapii se datují do doby 15. století z Polska. Základy moderní speleologii položil v 50.letech 20.století doktor Hermann Spannagel, který léčil astmatiky v lázeňském městě Ennepatel.
V bývalém Československu probíhala od počátku 60.let speleoterapie ve Vysokých Tatrách v jeskyni Gambasek. V současné době speleoterapie probíhá na třech místech v České republice – v Ostrově u Macochy, ve Vojtěchově a Zlatých Horách.
Zlaté Hory zná moje starší dcera, která tam absolvovala pobyt dvakrát za sebou. Protože je holka, tak jezdila sama a nezdálo se, že by jí to vadilo. Po každém návratu chtěla jet zase a tak během svého dětství absolvovala mnoho léčebných pobytů. Jisté ale je, že nyní má astma pod kontrolou a nebere žádné léky, což je důležité.
Ne tak mladší syn. Ten se od svojí maminky ani nehne. Dokonce i v deseti letech vyžadoval mojí přítomnost a vzhledem ke svojí další diagnóze srdečního onemocnění jsem ho všude provázela. Dokonce i do jeskyň a to do Ostrova u Macochy, kde jsme strávili loňský podzim. A tak se nám ty jeskyně líbili.
Ale jak účinkuje speleoterapie?
Jeskynní mikroklima má velmi pozitivní vliv na postižené dýchací cesty. Vysoká relativní vlhkost vzduchu v jeskyních a nízké teploty hydratují a regenerují hlenovou vrstvu sliznice.
Stálá teplota v jeskyních působí protizánětlivě a také některé prvky se zde nacházející – třeba vápník a hořčík – mají protizánětlivé účinky.
V jeskyních bývá lehce zvýšen obsah CO², což vede k prohloubení dýchání. Jeskynní vzduch (na rozdíl třeba od horského vzduchu) neobsahuje ozón, který způsobuje stahování průdušek. Celkově je ovzduší v jeskyních s nízkým pH, bezalergenové a mělo by být i bezprašné.
Nejlepší výsledky speleoterapie se zaznamenávají u dětí do věku 15 let. Do té doby nejsou dýchací cesty ještě nezvratně poškozeny a vývoj k astmatu a alergii se dá zvrátit.
Moje zkušenosti se speleoterapií jsou jenom ty nejlepší. A což teprve průdušky mých dětí, ty si libovaly. Ostatně i ty moje.
Není nad čistý jeskynní vzduch. Takže – zpátky do jeskyň.
Zdroj foto: Pixabay.com
