Již měsíc, tedy od 1. července platí nová pravidla pro dárcovství krve a plazmy. Metodika vytvořená ve spolupráci se Společností pro transfuzní lékařství ČLS JEP vychází z mezinárodně akceptovaných doporučení a k nejvýraznějším změnám patří zrovnoprávnění gayů, kteří byli dosud z dárcovství vyloučeni. Sexuální chování se však posuzuje, a to u homosexuálů i heterosexuálů. Mezi další změny patří zkrácení lhůt, kdy lze darovat po novém tetování či permanentním make-upu.
Opatření, které zakazovalo homosexuálům darovat krev či krevní plazmu, sahá až do 80. let minulého století, kdy vypukla epidemie AIDS. „Ukázalo se, že je způsobena virem HIV. Tento virus se přenáší krví či pohlavním stykem, a právě skupina homosexuálních mužů byla touto epidemií velice zasažena,“ vysvětluje MUDr. Miroslav Šuta, lékař z plazmaferetického centra Amber Plasma.
Od té doby se ale mnohé změnilo, zejména se zlepšila diagnostika, díky níž je možné dnes případné onemocnění zavčasu odhalit. „Už nemusíme čekat, až se v těle nemocného člověka vytvoří protilátky, umíme stanovit přímo virus HIV v lidském těle. Dokážeme dobře testovat, zda je dárce nakažen nebo není. Navíc velké studie ukázaly, že problém s HIV se týká jen malé části homosexuální komunity a velká část nese stejné nebo dokonce menší riziko než u většinové společnosti. Proto postupně řada států zrovnoprávňuje gaye a v současné době se k těmto zemím přidala i Česká republika,“ dodává Miroslav Šuta.
Posuzuje se rizikové sexuální chování bez ohledu na orientaci
Nově se tedy již neposuzuje, zda je dárce homosexuální nebo heterosexuální, ale důležité je jeho sexuální chování. Za rizikové chování se považuje například anální pohlavní styk s novým sexuálním partnerem nebo s více partnery, pohlavní styk s prostitutkou nebo prostitutem, skupinový sex nebo střídání náhodných sexuálních partnerů. Minimálně 4 měsíce po rizikovém chování není možné darovat, a to bez ohledu na sexuální orientaci.
Po tetování nebo permanentním make-upu už nemusíte čekat půl roku
I nadále platí, že dárce krve či plazmy před odběrem musí vyplnit dotazník, kde uvádí omezení, kvůli nimž by neměl darovat krev. „V některých případech může být člověk vyloučen z dárcovství nastálo. Je to například u lidí, kteří prodělali rakovinu, mozkovou mrtvici, srdeční infarkt, nebo u diabetiků, kteří užívají inzulin. V některých případech je vyřazení dočasné, může trvat několik týdnů až měsíců. Dochází k tomu třeba po některých typech očkování, nebo pokud pojedete kupříkladu do tropické oblasti,“ vysvětluje MUDr. Šuta. Krátkodobé omezení platí i po některých prodělaných onemocněních, užívání antibiotik či jiných léčiv nebo po přisátém klíštěti. Dočasně nelze darovat ani po některých operacích, jako je operace žlučníku či karpálních tunelů, novém tetování či permanentním make-upu – ve všech těchto případech se však nově lhůta zkrátila ze 6 měsíců na 4. „To je důležité zejména pro mladé lidi, u nichž je tetování v oblibě a čím déle trvala pauza v darování, tím spíše se k němu už znovu nevrátili,“ objasňuje Šuta, proč změnu vnímá jako pozitivní. U malých chirurgických zákroků, jako je například odstranění znaménka, je nutné s darováním počkat týden po zahojení rány či vyndání stehů.
Za lhaní hrozí trvalé vyřazení z darování
Kromě vyplnění dotazníku absolvuje každý dárce také pohovor s lékařem. „Může se stát, že dárce neuvede v dotazníku pravdivé údaje, ale ne každý je schopný lékaři lhát do očí. Dárce zároveň podepisuje prohlášení, že informace, které poskytl, jsou pravdivé. Pokud by se ukázalo, že lhal, je trvale vyřazen z darování. Navíc se nespoléháme na údaje od dárců, ale u každého dárce při každém odběru testujeme vzorek krve,“ vysvětluje MUDr. Šuta, jak je zajištěna nezávadnost darované plazmy i bezpečí dárce. Přímo v transfúzní stanici nebo plazmaferetickém centru se testuje krevní obraz, kdy se zjišťuje počet krvinek a jejich velikost, a následně se testují takzvané infekční markery. Tím se zjišťuje možná infekce, jako je HIV, syfilis, žloutenka B a C, ale také parvovirus B19.
Než se lék z plazmy dostane k pacientovi, může to trvat rok
Po odběru je plazma zmražena a uložena. „V mrazáku, který máme v každém centru, leží plazma průměrně měsíc a čekáme ještě na další výsledky vyšetření dárce, aby se vyloučilo, zda netrpí nějakou z nemocí, které mohou mít delší inkubační dobu. Když je vše v pořádku, můžeme plazmu takzvaně propustit. Pak může být transportována do výrobního závodu, protože splnila veškeré stanovené podmínky,“ popisuje proces MUDr. Richard Král, ředitel plazmaferetických center Amber Plasma. Celý proces trvá 3-6 měsíců od nabrání plazmy, než se může odebraná plazma zpracovat. Od náběru až po chvíli, kdy se výsledný lék vyrobený z plazmy dostane k příjemci, může uběhnout až rok. Navíc například pacient z hemofilií potřebuje na roční léčbu plazmu z 1200 odběrů. Aby tedy měli pacienti zajištěn stálý přísun léků bez výpadku, je velmi důležité pravidelné dárcovství. Nová pravidla pro darování krve a plazmy umožňují rozšíření dárcovské základny a tím dávají nemocným vyšší šanci na kvalitnější život nebo dokonce jeho záchranu.
Zdroj: Amber Plasma
Foto: se souhlasem Amber Plasma
