Oslava života jinak: Narozeniny, dárkování a podpora zdravotních klaunů
Dneska nevařím, ani nepeču, dávám dárky a dělám mrtvého brouka.
“Dárkovat” jsem začala už v pondělí, setkala jsem se totiž se zdravotními klauny v nemocnici Motol a těm jsem nesla dárků plnou krabici od bot. Teda přesněji řečeno, ne dárky pro klauny, ale pro děti, které klauni navštíví a vytvoří jim i pár úsměvných chvilek během pobytu v nemocnici.
Sedli jsme celá rodina a lepili dřevěné hračky z dílků české firmy Detoa a podařilo se nám vyrobit i nějaké ty klauny. Žádné velké umění, jen domácí kutilství, ale s láskou tvořené, tak snad malé pacienty potěší. A já jsem od klaunky dostala také dárek, papouška, prý jako náhradu za čápa 🙂 a posadila mi jej rovnou na rameno, klauni jsou prostě vtipálci každým coulem 🙂
No a aby mohli tito báječní rozesmívači svou práci dělat dál, podpořili jsme je na začátku dubna a za každou ekuchařku Svačíme s dětmi šlo 30 Kč do “klaunské kasičky”. Já jsem pak částku zaokrouhlila a předala jsem klaunům 1300 Kč, i když úsměv má samozřejmě nevyčíslitelnou hodnotu.
Děkuji všem maminkám, které s námi sbírku pro klauna podpořily *heart*!
A proč dělám mrtvého brouka?
Mám totiž narozeniny, ale letos se mi fakt slavit nechce, takže budu dělat jakože nic, třeba si toho “tam nahoře” nevšimnou a ten další rok mi nepřičtou. Nebude tedy žádné šampáňo, abych se neprozradila a raději zcela potichu rozdám pár dárečků tam, kde přijdou vhod.
A pro dnešek to stylově odstřelíme na pár hodin za 185…, protože pro každé dítě to má smysl.
Já si beru hollywoodské černé brýle a jdu předstírat, že je mi čerstvých 19.
Zdroj: Štěpánka Čápová
