Pátek 13. je v mnoha zemích považován za nešťastný den.
Zcela reálný základ má tato pověra v pátku 13. října 1307. Právě tento den začal francouzský král Filip IV. Sličný s pronásledováním a zatýkáním templářů, po kterém následovala mučení a smrt mnoha z těchto rytířů po celé Evropě a následný zánik řádu.
Ani pátek 13. 3. 2020 se nedá považovat pro mnoho lidí příliš šťastný. Zprávy z tohoto dne uvádí, že je vyhlášen nouzový stav kvůli pandemii koronaviru.
A co na to naše ELLIS?
Mnoha lidem po přečtení aktuálních zpráv začne být úzko a cítí se ve stavu ohrožení. Tento sklon eskalovat situaci až k nejhoršímu možnému konci nazývá kognitivní psycholog Dr. Albert Ellis „vyšilování“ (awluzing) a může se stát klíčovým rozhodování, zda se jazýček vah nakloní směrem k nemoci, nebo ke zdraví. Je půlnoc a vaše dítě se ještě nevrátilo domů.Doktor vám sdělí, že chce opakovat test a do toho si současně pustíte televizní zprávy.
Jakmile jednou začnete vyšilovat, zapojuje se do reakce „bojuj, nebo uteč “ a máte sklon ztrácet rozumný pohled na věc. Místo toho, aby člověk myslel na úspěšné reprezentace, jeho mysl se zaobírá katastrofou. Ztrácí kontrolu. Tentokrát ho odhalí. Jakmile se jednou úzkostná mysl spustí, chová se jako pitbul utržený ze řetězu, je těžké ji něčím rozptýlit.
Jednosměrné myšlení je adaptivní v případech, kdy se opravdu ocitnete v nebezpečné situaci a potřebujete se plně soustředit na útěk. Ale situace, kdy nebezpečí hrozí jenom v duchu, může tato zapojení zajišťující přežití změnit v past. Ustaraná mysl se stane součástí okruhu „bojuj, nebo uteč“. Svaly se zatínají a ještě dále zvyšují úzkost.
Nadměrné vzrušení sympatického nervového systmému vede ke
- zvýšení hladiny cholesterolu
- zvýšení krevního tlaku
Akutní stresové situace vytvářejí dočasné fyziologické reakce, z nichž se tělo vzpamatuje.
Skutečným problémem je chronický stres.
Ten je často zapříčiněný naučenými negativními postoji a pocity bezmoci.
Neustálý pocit bezmoci může :
- narušit rovnováhu endokrinního systému
- zvýšit hladinu imunosupresivního hormonu kortizolu a zničit jeho přirozený denní rytmus .
Chronická bezmocnost také obírá mozek o důležitý neurotransmiter norepinefrin, jednu z chemických látek nezbytných pro pocit štěstí a spokojenosti. Imunologické studie odhalují, že nejškodlivější pro imunitu není stresová situace sama o sobě, ale spíše neschopnost cítit, že máme stres pod kontrolou.
A jak navodit pocit štěstí a spokojenosti?
Podle Americké kardiologické společnosti může péče o jakéhokoli domácího mazlíčka, zejména však psa, snižovat riziko srdeční choroby. Máte -li psa, jste chtě-nechtě aktivnější – bez procházek se pes neobejde a máte z toho prospěch i vy. Klesne vám hladina cholesterolu i krevní tlak a možná i trochu zhubnete.
Navíc se počítá i pozitivní dopad na psychiku. Pes je vám bezmezně oddaný a snadno vám zvedne náladu.
Snížená hladina stresu pak znamená i nižší riziko srdečního infarktu a dalších kardiovaskulárních chorob.
Pes tedy není jen nejlepší přítel člověka – lze ho považovat i za nejlepšího přítele pro vaše srdce!
