Opožděný vývoj řeči a další řečové vady jsou stále častějším problémem dnešních dětí. Podle dostupných dat trpí jednou z vad řeči 40 % všech předškoláků a v péči logopeda je téměř 150 000 osob. Mezi nejčastější vady řeči patří breptavost, dyslalie nebo dysfázie. Co tyto pojmy znamenají a jak si s nimi poradit?
Čísla mluví jasně, počet dětí, které trpí některou z vad řeči, neustále roste. Odborníci se shodují na tom, že jednou z příčin je nedostatečná komunikace mezi dětmi a rodiči. Běžnou součástí života dětí se stal mobilní telefon, televize nebo tablet, dítě přitom ke správnému vývoji potřebuje aktivní mluvení a plnou koncentraci rodičů. Pokud k tomu nedochází, mohou být následkem právě některé z vad řeči.
První místo patří patlavosti
Pomyslné první místo mezi nejčastějšími vadami řeči „vyhrává“ tzv. patlavost. S patlavostí, také známou pod názvem dyslalie, nastupuje do první třídy až polovina prvňáčků. Jedná se o nesprávnou výslovnost hlásek, jejíž příčinou nejčastěji bývá zkrácená podjazyková uzdička nebo snížená pohyblivost mluvidel, konkrétně jazyka. „Chybná výslovnost hlásek je přirozený jev ve vývoji řeči dítěte, pokud se však dlouhodobě nelepší, je potřeba zjistit příčinu, a to nejlépe vyšetřením u odborníka,“ popisuje logopedka Jitka Kaulfuss. Pomoci může správná a zřetelná výslovnost ze strany rodičů, žádné šišlání a také denní procvičování mluvení. Obecně platí, že čím dříve začnou rodiče s dětmi výslovnost procvičovat, tím lepší budou výsledky.
Když roli hraje genetika
Častou vadou řeči je také dysfázie, neboli opožděný vývoj řeči. „O opožděném vývoji řeči hovoříme tehdy, když dítě nemluví mezi 2-3 rokem života, ale až mezi 3-4 rokem, nebo dokonce lehce po 4 věku života,“ vysvětluje Jitka Kaulfuss. Lze poznat také podle toho, že dítě sice mluví, ale o poznání méně, než jeho vrstevníci. Příčinou může být nezralost nebo poškození centrální nervové soustavy, v některých případech je na vině také dědičnost. Děti trpící dysfázií mají velmi malou slovní zásobu, často zaměňují slova nebo dělají chyby ve skloňování. Řešením je návštěva odborníka, který stanoví plán terapie. Důležitá je také úloha rodiče, ten by měl s dítětem aktivně komunikovat, vyprávět si s ním, společně číst apod. Nápomocný může být také projekt Hláskování s Lipánkem, na jehož webu mohou rodiče najít názorná, a hlavně zábavná videa, která hravou formou ukazují, jak s dětmi správně procvičovat výslovnost.
Na logopedii také s breptou
„Ty jsi takový náš malý brepta“. Breptání, tedy porucha, kdy dítě mluví příliš rychle, se nejčastěji vyznačuje polykáním slabik nebo také celých slov a to zejména proto, že dítě chce vše říct co nejrychleji. Dle odborníků je právě breptavost jedním z projevů lehké mozkové dysfunkce a stejně jako v případě dysfázie, tak i tady hraje svou roli dědičnost. Breptavost se výrazněji začne projevovat s nástupem do školy a v některých případech je doprovázena koktavostí. Stejně tak jako u ostatních vad řeči, je i v tomto případě důležitá komunikace dítka s rodičem. Zásadní je klást důraz na správné dýchání, zřetelné vyslovování a výstižné vyjadřování. Podstatná je samozřejmě také návštěva logopeda, který zvolí tu správnou péči a vysvětlí rodičům, jak se dětem s takovouto poruchou řeči věnovat.
Pomůže jemná motorika i pochvala
Kromě komunikace s dětmi je pro rozvoj jejich řeči důležitá také podpora hrubé a jemné motoriky. „Rozvíjíme tělesné aktivity jako je hra s míčem, prolézání průlezek, jízda na koloběžce, kole nebo plavání. Všímáme si a podporujeme rozvoj jemné motoriky především rozvoj obratnosti rukou. Např. navlékání korálků, stříhání, skládání z kostek,“ dodává Jitka Kaulfuss. Stejně jako pro nás dospělé je i pro děti důležitá pochvala. Nezapomínejte je proto chválit za každý malý pokrok a zároveň buďte tolerantní k chybám, které dítě dělá.
