Ani nevím kolik let jsem se styděla jít na koupaliště. Asi od nějaké předpuberty. Zpočátku to bylo kvůli mírné nadváze. Nebyla jsem ani schopná uvěřit partnerovi, když řekl: „Tohle schovávat nemusíš, sluší ti to.“
Většinou máme svoji utkvělou představu o dokonalosti. V dospělosti se logicky přidaly další problémy.
Ale dnes jsem se na koupališti před všemi těmi pohledy cítila mnohem lépe než obvykle.

Jak jsem to dokázala?
V těchto dnech je zase vedro, a tak jsem se domluvila s kamarádkou, že půjdeme na koupák. Je to štíhlá kamarádka, a navíc nedávno utrousila něco, čím naznačila, že bych mohla zhubnout. Najednou jsem se přistihla, že se zase bojím na to koupaliště jít.
Svých pár kilo navíc i metličkové žilky už mám díky změně myšlení celkem ráda, ale co strie, celulitida, akné apod.? Hm, to nepovažujeme za moc hezké věci.

Momentík
Zarazilo mě, že jsou to většinou záležitosti kůže. Kůže je tím, co je z nás nejblíže druhým, co je vidět. Je o kontaktu* i o poznávání, je také o ochraně.
Proč si nechceme dopřát svobodu být sami sebou? Co nás vnitřně sžírá? Neodmítáme sami sobě dávat lásku? Za co se zbytečně trestáme?

* Co ti napoví nemoc – Kurt Tepperwein

Síla k rozhodnutí
Opět přede mnou byla známá volba. Buď se budeš schovávat a necháš život utíkat mezi prsty, nebo si vybereš svobodu.
Já chci svobodu!
Rozhodla jsem se, že půjdu, ale potřebuji nějakou podporu, potřebuji na to získat sílu. Pustila jsem si tedy transformační meditaci Přijímám sebe a své tělo, a vyrazila.
Dobře jsem udělala. Zaplavat si a poležet na zelené trávě je bezva pocit. Nemluvě o tom, že tělo příjemný pohyb potřebuje.

Procitnutí
Něco vám prozradím. Prakticky jsem tam neviděla ženu nebo dívku, která by neměla celulitidu, strie, metličkové žilky, křečové žíly, nebo alespoň povolený zadek. Ty krásně štíhlé nevyjímaje.
Takže proč se vlastně stále tolik bojíme, že nejsme dokonalé? Dokonalý není nikdo a zároveň je dokonalý každý. Je to trochu složitější na pochopení, ale je to tak.
Minimálně třetina žen na koupališti měla nadváhu a šly si užít sluníčka a vody, protože na to mají jednoznačné právo. Proto si nejsem jistá, jestli tenhle článek vůbec někdo potřebuje číst, ale já ano. Já jsem se celé roky opravdu bála jít svoje „nedokonalosti“ někam ukázat. Nebo někomu ukázat.

Ven z pasti
Pozor ještě na tuhle past. Jako předpubertální dítě jsem si říkala: „Ta dospělá paní může mít pár kilo navíc, u nich už to všichni berou v pohodě. Ale u mě je to hrůza.“
Jako mladá slečna jsem si říkala: „U té starší paní už pár kilo navíc nevadí, u mě ano“.
Ať už nás trápí cokoli, u kolegyně to nevadí, u chlapů to nevadí. Všichni jsou ok, jenom já ne.
A hádejte, jak bych se asi cítila za pár let, kdybych nezměnila svoje vnitřní přesvědčení?
Takže ženy, jestli jste na tom podobně, kašlete na to a běžte si svůj život pořádně vychutnat!
 

*heart* Pokud chcete, aby se stal zázrak, musíte mu jít naproti. *heart*
 

Jste dostatečně krásná, jak to vím, se můžete dočíst v dalším článku >>.
PS: Kdyby to četl nějaký muž, který se také stydí, tak malé info. Ženy mají dost starostí se svojí dokonalostí, takže jestli jste na koupališti hubený, tlustý nebo makový, je to jedno.
Všichni šup, šup, vychutnávat nejen zbytky léta. ☀
Dani

0 Komentářů

Napište komentář

©2024 Ženy s.r.o.

nebo

Přihlášení

nebo    

Zapomenuté heslo

nebo

Create Account