Vše je v nás, vše umíme, vše máme, i tu extázi, každý den a každou minutu, dovolíme li si to cítit. A i když příspěvek níže popisuje extázi ve spojení s mužem, můžeme ji cítit uvnitř těla… kdykoliv. Kdykoliv, když jsme propojení se sebou a s plností života, protože život samotný může být extází v každém okamžiku. Jen jsme na to zapomněly a možná už jsme i zapomněly, že jsme na to zapomněly. Naše životy jsou tak pestré a plné všeho co je třeba stihnout, zvládnout, naučit se a to všechno nám otevírá nové obzory a tím jak víc a víc chceme a možná víc a víc nestíháme to vše, dostáváme se do stavu, který nás uvnitř stahuje, aniž by jsme si toho všimly.
Mysl nás vede od nás nikoli k nám
Mysl nás vede od nás nikoli k nám. Jsme zamyšlené a pořád přemýšlíme, co ještě, co ještě mám udělat, co jsme ještě nestihla, co ještě není hotové….až někdy téměř zapomeneme dýchat. Ale stačí se pořádně nadechnout a jsme zpátky, zpátky u sebe, tam, kde je všechno v pořádku, kde sebe přijímáme takové, jaké jsme. Teď a tady, kdy je jedno, jestli stihnu, nestihnu, jestli jsme takové či jinaké a vše je najednou jasné a krásné.
Chceme li, aby to krásné, to na co čekáme přišlo, je třeba se tomu OTEVŘÍT…
S radostí sdílím příběh jedné z žen po semináři Posvátná sexualita.
Milá Mitro, ještě jednou děkuji za těch pár dní, ve kterých se můj svět zvětšil. Už jen včerejší půlden po semináři přinesl takových nových radostí, že se těším na další objevování a budu ráda, pokud budeš ty opět mým průvodcem.
Zastavuji dle rady mého drahého v půlce cesty, abych zkontrolovala pneumatiky. Chci se zeptat pána za pultem benzinky, co s tím. A než to dopovím, vyskočil, dofoukl mi všechny čtyři, pustil mě zadarmo na záchod a než jsem přišla, měla jsem kávu na stole. Zapomněl, kolik mi má vrátit drobných, rozbil omylem talířek. Šarmantne: Prý, že mám hezké povolání a tak… v tom zavolal opět můj drahý, jak dopadly pneumatiky a jestli půjdeme na večeři. Asi jako že se nemám bavit s nějakým pumpařem. ????Po večeři jsme šli všichni tři bruslit. Nápad syna 
😀. Takové společné radosti jsme už dlouho nezažili. No a pak večer v posteli ???? Už vím, co je to extáze. A muž…věřím taky. Posílám poděkovaní od srdce. Mám radost. Gábina
Další příběhy na www.cestyzeme.cz v sekci reference.Ráda budu průvodkyní i Vám…”dveře jsou otevřeny”…stačí vejít…těším se na setkání…Mitra
