Otázku existence spřízněných duší řeší lidstvo odjakživa. A i já si poslední dobou kladu otázku, jestli vůbec nějaké spřízněné duše jsou, nebo je to jen výplod osamělých lidí, kteří se báchorkou o spřízněných duší chlácholí.
Já věřím, že ano. Existují! Nemám na to důkaz, ale tak nějak jejich existenci tuším a proto jí i věřím.
Setkání partnerů duše
A jak se vlastně pozná? Zeptala jsem se na to kamarádky, která ji našla a poznala. Poprosila jsem ji, aby mi o tom detailně vyprávěla. A na základě toho, co mi řekla, si spřízněnouduši představuji takhle:
Partneři duše vyznačují tím, že:
Bez obav dávají svému partnerovi dostatek svobody a zároveň si zachovávají vlastní svobodu a identitu.
Nezraňují se, neútočí na slabiny, i když je znají.
Druhého respektují.
Netouží druhého manipulovat, ovládat, ponižovat.
Podporují a inspirují partnera v osobním růstu.
Přijímají druhého i přes veškeré rozdíly.
Jsou shovívaví k nedostatkům druhého.
Stojí při svém partnerovi v dobrém i zlém.
Nechce po partnerovi, aby se změnil k jeho obrazu, naopak ho podporuje v tom, aby byl sám sebou.
Upřímně přeje svému partnerovi úspěch a podporuje ho, aby ho dosáhl. A pokud se partnerovi nedaří, je stále s ním a je mu oporou.
První setkání
Rozdíl oproti seznámením s předchozími partnery prý okamžitě poznala. Viděli se poprvé a přes to měla pocit, jako by se znali odjakživa. V první vteřině se jí při pohledu na něj zastavil dech a srdce se jí sevřelo. Začala tušilt, že je to ten pravý. A později, když se lépe poznali, začala nabývat jistoty, že ji její intuice neklame.
Když jedna spřízněná duše čeká na druhou
Zatímco ona věděla své, on na vztah se svou spřízněnou duší nebyl ještě připraven. Toužil sice po vážném vztahu a hledal svou spřízněnou duši. Přes to ale dál zabředával do povrchních známostí s krásnými dívkami, jejichž duše byly opakem toho, po čem hluboce toužil.
Hledal tak usilovně, že svou spřízněnou duši, kterou měl po celou dobu téměř na dosah, přehlížel. Nevšiml si, že zatímco ztráci drahocenný čas hledáním svého ideálu, ona na něho trpělivě čeká, až pro ni dozraje.
Nastavení spřízněných duší
Než se tak stalo, svěřoval se jí s milostnými peripetiemi. Bylo to pro ni velmi těžké. Přes to mu naslouchala a byla mu vždy oporou. Chtěla, aby byl šťastný a dělala pro to maximum, aniž by to on tušil. Nic za to nechtěla a neřešila, jestli bude šťastný s ní, nebo s někým jiným. Zkrátka si přála jeho štěstí za každou cenu.
Někdy je potřeba počkat, až přijde ta správná chvíle
Bezmezně ho milovala a doufala, že i on brzy pozná osudové pouto. Čekala na něho dva roky. Po této dlouhé době se jejich cesty definitivně spojily.
“Jak jsi to mohla dva roky vydržet a trápit se?”, zeptala jsem se jí. Odpověď mě zaskočila. “V hloubi srdce jsem věděla, že ve správný čas budeme spolu. Proto jsem byla klidná.”
A i já jsem dnes klidná, protože vím, že pokud je člověk vnímavý a trpělivý, dokáže svou spřízněnou duši poznat.
Každý má od spřízněné duše jiná očekávání
Podmínkou pro to je, že víme, co od svého partnera a vztahu očekáváme. Jaký chceme, aby náš partner byl, nebo naopak nebyl. Jen tak ho můžeme s jistotou poznat a odlišit od ostatních.
Důležité také je, abycho šli do vztahu očištění od minulosti a zbaveni balastu na duši, který mění naše vnímání světa, lidí kolem nás i nás samotných.
Obecné znaky, podle kterých poznáme partnera duše
Už při prvním setkání máte pocit, jako byste se znali dávno.
Klíčový je při prvním setkání především úsměv a pohled do očí.
Partnera duše chceme pořád víc poznávat. Na začátku netoužíme po tělesném splynutí tolik jako po splynutí duševním, spřízněné duše jsou proto často dřív přátelé, než partneři.
Pravá láska netouží po tom druhého vlastnit, naopak touží po tom, aby byl partner duše bezpodmínečně šťastný. S námi, nebo bez nás, na tom nezáleží.
Nevyužívá drobné lsti, neklame Vás a nejedná účelově
Za svou lásku a podporu od Vás nechce nic na oplátku
Máte chuť s ním okamžitě sdílet všechny své radosti i trápení.
Nic před ním neskrýváte, nebojíte se, že vás odsoudí.
Nemáte obavy před ním obnažit svou duši, protože cítíte jistotu, že vás nikdy nezradí a vědomě nezraní.
S partnerem duše je snadné mluvit, ale i mlčet
Inspiruje vás.
V jeho blízkosti je snadné být sám/sama sebou.
Partnerem duše se může stát každý z nás, pokud projde dlouhou cestou osobního rozvoje a nastaví si zdravý žebříček hodnot. Třeba když pochopí, že když lásku rozdáváme, nechudneme, že když druhého nesvážeme, neuteče nám apod.
Záměna je možná, pokud…
Ještě jedno varování: Přestože příznaky “zamilování se na první pohled” a poznání partnera duše má podobné projevy (tlukot srdce, zrychlený dech apod), rozdíl se dá poznat, pokud budeme vnímaví a budeme vědomě sledovat, co se kolem nás děje.
Zamilovat se na první pohled můžeme i do manipulátora, proto je potřeba mít od počátku oči otevřeně a druhého nevnímat jen očima a sluchem, které lze snadno ošálit a můžeme tak snadno sklouznout k tomu, že si o druhém vytvoříme falešnou iluzi.
Naopak je od počátku potřeba sledovat vlastní pocity, které nám nejlépe napoví, zda jde o partnera duše, nebo ne.
Soustřeďme se na sebe
A pokud se na své pocity nedokážeme koncentrovat, pomoct nám může meditace, jóga, běh, chůze, tanec, malování, zkrátka činnosti, při kterých see naše mysl zklidní a my se tak můžeme plně soustředit jen na sebe a své nitro.
Pevně věřím, že lidé, kteří se mají potkat, se potkají. Někdy čekají dlouho, ale na každého z nás ta pravá láska čeká. A tím, jak se ve svém životě rozhodujeme, můžeme tento proces buď zpomalit (jako třeba partner mé kamarádky), nebo mu jít naproti.
Hodně štěstí při hledání spřízněné duše!
www.ludmilabartikova.cz
