Síla úsměvu a laskavosti: Jak může naše přítomnost proměnit životy jiných
Milé ženy s.r.o.,
slibovala jsem Vám pokračování mého blogu a tak tady je a je na téma, že někteří lidé nevědí:
Věta první: Někteří lidé nevědí, jak je důležité, že tu jsou – určitě všichni znáte lidi kolem sebe, kteří jsou pro Vás těmi nejdůležitějšími a jsou Vaše zlatíčka. Jste rádi, že je znáte a že s nimi můžete trávit čas. Myslím, že těmi nejdůležitějšími v našem životě jsou naši rodiče, naše děti, naši přátelé, prostě ti nejbližší, A proto na ně nezapomínejte, mějte je rádi, jsou tu pro Vás a Vy jste tady pro ně.
Věta druhá: Někteří lidé nevědí, že ostatním dělá dobře, když je třeba jen vidí – no jasně, to si vybavím mladíka z autoservisu, kolem kterého chodím cestou domů, a ten se již na mě z dálky směje a svým čistým, jasným a zvučným hlasem na mě volá “Dobrý den …” a k tomu vždy přidá milý úsměv. Nedá mi, abych se nezastavila a neprohodila snad jen pár slov, ale většinou je to pár vět. A já pak doma říkám, omlouvám se a vymlouvám, večeře bude za chvíli, stavila jsem se na kus řeči s Huckleberrym Finnem 🙂 (význam věty jistě znáte z knihy Marka Twaina Dobrodružství Toma Sawyera)
Věta třetí: Někteří lidé nevědí, jakou útěchu přináší jejich laskavý úsměv – také znáte lidi kolem sebe, kteří dokážou rozdávat úsměvy, které Vás potěší na srdci a zahřejí i v tom největším mrazu? Já ano. Třeba když ráno běžím na autobus, potkám pana doktora od vedle a jen s úsměvem pronesu: Bonjour monsieur doctor, belle toute la journeé 😀 Přiznám se, že je to jedna z mála francouzských vět, které umím, ale panu doktorovi se rozzáří jeho ustarané oči a na tváři se objeví laskavý úsměv, který je opravdový a skutečný. A tehdy si řeknu, že stojí za to žít a rozdávat radost.
Věta čtvrtá: Někteří lidé nevědí, jak blahodárně působí jejich přítomnost – už jste to zažily? Jste vedle své přítelkyně či přítele a je Vám s nimi dobře. Popíjíte kávu či skleničku dobrého vína a rozumíte si i beze slov. Je Vám prostě fajn. A Vy víte, že i když Vám není zrovna nejlépe, tak Vás vezmou za ruku anebo obejmou a přidají k tomu pár láskyplných slov a Vy zapomenete na všechny svoje bolístky a trápení.
Věta pátá: Někteří lidé nevědí, oč bychom byli bez nich chudší – tak tato věta vystihuje již to co výše psáno. Na jaře odešel kolega, kamarád Jirka, odešel navždy, bez rozloučení. Už to prostě nestihnul. Konec jeho života byl protkán zákeřnou nemocí a bolestí. Je mi z toho u srdce smutno a chybí mi.
Věta poslední: Někteří lidé nevědí, že jsou darem z nebes 🙂
VĚDĚLI BY TO, KDYBYCHOM JIM TO ŘEKLI (Bruno Ferrero)
Tak končí povídání psané mým srdcem a věnované milým a laskavým lidem. Prostě jen běžte a když potkáte Vašemu srdci blízkého či milého člověka, řekněte mu to!!! Bude mít radost. Přidejte úsměv, pár milých slov a Váš den bude rázem mnohem bohatší a veselejší. Jako dítě jsem chtěla být princeznou z pohádky, která když se usměje, tak jí z úst vypadne růže a když pláče, tak se jí z očí sypou perly. Někdy mám ale pocit, že znám více lidí, kteří by místo něžné růže chtěli vidět právě ty perly. A to je špatně. Od takových lidí dál. Vám všem ženám posílám úsměv i symbolickou růži a přeji nejen samé krásné dny, ale mnoho milých a laskavých přátel. Třeba Vám nějakou růži také přinesou 🙂
Zdroj foto: Pixabay.com
