Vážené a milé ženy, jsem moc ráda, že se vám líbil můj poslední sen o celebritě.:) Dnes trochu zvážním se vzpomínkou na konec 80. let, kdy hledání vlastní identity, se všemi strachy, úzkostmi a příležitostnými depresemi, okořeněnými zmatky tehdejší nejisté doby co se týče kariéry, byly pro mě coby mladou dívku/novinářku velmi vyčerpávající. Jsem ráda, že je to za mnou. Potřeba lásky, přátelství a pevného objetí v mém životě tehdy převažovala, byť často nebyla naplněna… Zde je malá ukázka jedné osamělé noci.

Opatrujte se mi a užívejte si červnových dnů. Vaše Holubička Zuzka

 

Strach
 

Mám, co jsem chtěla

teď právě

ticho a samota mě obstoupily

a už jen dusí

ve vlastní šťávě

Pavouci krysy a hadi

všechna ta havěť

jež se mi hnusí

leze mi po nohou

až k srdci

které mi spolyká

místo tebe

Strachy se budím

rukama tápu kolem sebe

a do tmy křičím tvoje jméno: PŘIJĎ

Přijď už

je odemčeno

                               (1988)

0 Komentářů

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

©2024 Ženy s.r.o.

nebo

Přihlášení

nebo    

Zapomenuté heslo

nebo

Create Account