Vážené a milé ženy, dočkaly jsme se jara, a snad už tedy konečně přijdou i krásné slunečné dny a s nimi i nějaké to rozvolnění naší složité covidové situace. Dnes pro vás mám báseň starou necelé dva roky – znovu o lásce, sdílení, scházení se a doprovázení. Jak už jsem tu jednou psala, láska je to, co nám nikdy nikdo nemůže vzít nebo zakázat, bez ohledu na to, kdo právě vládne naší zemi nebo jaká je ve světě pandemie… Láska je naše naděje to všechno přežít.
Užívejte si jaro a lásku a dávejte na sebe pozor. A napište mi o sobě, moc mě to potěší. Jsem tu stále s vámi.
