Žďár (Saar)

Dnes již zcela zaniklá obec Žďár, německy Saar, ležela v nadmořské výšce

480 m v Doupovských horách, 4 km severovýchodně od Doupova ve Vojenském

újezdu Hradiště. Žďár býval po Doupovu nejvýznamnější obcí bývalého soudního

okresu Doupov a centrem Žďárského panství. Katastr obce měřil 10,88 km².

Obcí protékal Žďárský potok, vlévající se za Žebletínem do Liboce.

 První písemná zmínka o vsi Žďár pochází z roku 1295, kdy patřil majitelům

panství Žďárským ze Žďáru. Prvním doloženým držitelem Žďáru byl „Stanislaus de

Zar“, uvedený 7. dubna 1295 na jedné listině jako svědek.

Stanislav Žďárský ze Žďáru zde žil v 90. letech 13. století a podle pověsti založil

místní farní kostel. Snad to byl také skutečný zakladatel starobylého českého

rytířského rodu Žďárských ze Žďáru, povýšených v 17. století do hraběcího stavu.

Snad již ve 2. polovině 13. století vznikla také zdejší gotická tvrz.

Roku 1357 se např. připomínají bratři Ota, Žibřid, Mikuláš, Sezema a Svatobor

Žďárští ze Žďáru. Někteří z nich se později opakují. Například Žibřid byl roku

1396 rychtářem v Chebu. Roku 1409 jsou uváděni Bedřich a Jetřich,

v letech 1412-1428 Žibřid a Jiřík, v letech 1468-1506 Mikuláš a Žibřid.

Hudlenka