Dovolím si pokračovat ve vyprávění další etapy mého nepovedeného života a to majetkové vyrovnání. To byl taky opravdu zážitel. Můj v té době exmanžel si vyčíslil požadavek na 320 tisíc, které do mě za 21 let investoval. Bylo to směšné, protože tyto peníze neinvestoval do mně jako osoby, ale do rodiny a především do našich děčtí. Takže nastal čas dokazování příjmů. Kde jsem v časové linii, dokládala kolik jsem vydělávala já a kolik on. Bohužel pro něj jsem mimo doby, kterou jsem byla na mateřské vydělávala vždy víc něž on. Jeho podnikání zkončilo s dlouhem, moje se ziskem. V době společného manželství jsem prodala zahradu, kterou jsem dostala od své babičky za více než půl milionu. On dostal od rodičů za celou dobu 20 tisíc. Peníze se použili na úhradu dluhů a zvelebení rodinného domu. Na to jsme si ještě vzali úvěr ze stavebního spoření, který jsem na sebe celý převzala a on nedal ani korunu. Mimochodem to splácím do dneška a to jsem 8 let rozvedená. Vím, že celou dobu našeho manželství težce nesl, že já vydělávám víc, přestože on je inženýr. jeho chlapské ego tím velice trpělo. Jak jsem už psala dříve, i tuto etapu jsem zvládla a začala pomalu myslet na nový začátek. jediné co jsem věděla, bylo že nechci zůstat sama a i tak jsem se to snažilavysvětlit svým dětem. Když jsem si po čase domů přivedla přítele, vůbec ho nechtěli přijmnout. Hlavně syn byl hodně proti. Nenutila jsem ho, jen jsem je oba prosila, aby mu dali šanci a poznali ho. Chtěla jsem mít ještě právo na lásku a štěstí.
Co to ale je to štěstí? Myslela jsem si, že tentokrát se na mě usmálo a poslalo mi toho pravého. Jak asi už tušíte opět to není pravda.
Musím říct, že jsem prožila krásných 7 let. opravdu jsem byla zamilovaná a prožívala období štěstí. Toto období jsem si okořenila přítelovou insolvencí, několika zaplacenýma exekucema ještě před insolvencí. A po mém rozvodu jsem toužila po novém snatku už jen proto, že jsem byla těhotná a chtěla jsem se vyhnout soudu o popření otcoství s exmanželem. Velké překvapení pro mně bylo, když mi přítel sdělil, že je vlastně stále ženatý, jen si myslel, že když spolu nežijou tak je to jedno. Dítě jsme chtěli oba a bylo plánvané. Moc mě to tenkrát ranilo, ale byla jsem již v5 měsíci těhotenství a tak jsem se stím smířuíla. Do dnes ve mně je pocit toho, že mi lhal zakořeněný. Na jeho rozvod jsem si počkala 5 let, který jsem mu také zaplatila. Již při mateřské jsem začala pracovat na ŽL, protože peněz moc nebylo a při insolvenci se na mně zřetek nebral, protože jsme nebyly sesdaní. Toto náročné období skončilo loni v květnu. Já už mezi tím nastopila do zaměstnání a dál podnikala. Jmu začala chodit normální výplata a já se těšila, žee konečně nebudu muset každou korunu otočit, než ji utratím. Jaké bylo moje překvapení , když jsem se dověděla, že chvíli po skončení insolvence si našel milenku. To byl hrozný šok, ale ze začátku jsem si z toho dělala ještě srandu, abych nebyla svým známým na posměch. Loni v červenci jsme byly společně na dovolené a už tam se ke mně choval chladně. Tvrdil, že je unavený z práce. Naše intimita byla stále chladnější a mně to mo mrzelo, začala jsem se obvyňovat z toho, že mu asi nejsem dost dobrá, že ho nepřitahuju.
Vše vygradovalo loni o vánočních svátcích, kdy na Štědrý večer jsme si všichni přáli hodně štěstí a abychom se za rok zase takhle sešli. Druhý den byl celé odpoledne sní a na druhý svátek vánoční tam jel již ráno v 8 hodin a vrátil se ve 3 odpoledne. Voněl dámskou voňavkou a vůbec se se mnou nechtěl bavit. Jako dárek od ní dostal řetízel na ruku. Mě však tvrdil, že ho našel ve sněhu u nás před domem, nikdo jiný u toho nebyl a nikdo jiný to neviděl, ještě si ho nechal ode mně zapnout na ruku. Poslední pokus o intimnosti byl 30.12, ale bohužel šlo jen o pokus. Pak mi řekl, že nemůže a tím vše skončilo. Přestal se mě jakkoli dotýkat, přestal mě oslovovat zlatíčko. To bylo jediné moje oslovení, jinak mi nikdy neříkal. Dnes mě už neoslovuje a vše mi vzkazuje přes naši krásnou 6,5 roku starou dceru. Sundal řetízky co jsem mu dala, tvrdí, že jsou v pravě, ale má je v batohu co nosí do práce společně s dalším silným řetízkěm a na něm vysí stříbrný velký kříž. Ten odemne nemá. Minulý týden měl narozeniny a tak jsem čekala, že ho začne nosit a bude mi tvrdit, že ho dostal od dcery, ale to mu nevyšlo, protože ona mu přála společně s míni dětmi. Když jsem si spálila záda od sluníčka a prosila ho, zda by mi to mohl namazat, tak mě poslal za mím synem. Měla jsemfakt slzy na krajíčku. Pokud je naše dcera doma, tak je doma také a věnuje se jí i když mi malá pyk vypráví jak si s jednou paní pořád telefonuje a dokonce několikrát nutil malou s ní mluvit. Pokud by jsme náhodou měli zůstat sami, tak mi řekne že jde do práce a odjede. Pokud třeba v neděli odjíždím do práce já, tak asi po hodině odjede za ní, a jsou spolu zhruba do té doby než se mám vrátit. Tuto neděli mu to nevyšlo a potkali jsme se autama proti sobě. Vůbec se k tomu nevyjádřil a já se bojím začít. První týden v srpnu nás čeká společná dovolená a já vůbec netuším jak to bude vypadat. Bojím se, že nezvládnu hru na šťastnou rodinu.
Poraďte prosím jak z toho začaovaného kruhu ven.
