Vesnice Lidice se nacházela nedaleko Kladna ve středních Čechách. Po úspěšném atentátu na R. Heydricha se objevilo falešné podezření, že ve vsi měli údajně žít příbuzní atentátníků. Bylo proto rozhodnuto, že Lidice budou exemplárně zlikvidovány jako výstraha pro celý český národ. Dle rozkazu SS Gruppenführera K. H. Franka byla ves v nočních hodinách z 9. na 10. června 1942 obklíčena a v ranních hodinách začala být vyklízena. Všichni dospělí muži od 15 let věku byli ještě téhož dne zastřeleni (173 mužů), ženy byly deportovány do koncentračního tábora Ravensbrück a do Terezína, děti byly shromážděny, několik jich bylo odesláno na poněmčení, většina do Lodže. Ze 105 lidických dětí přežilo 17. Ves byla vypálena a srovnána se zemí a veškeré zmínky a náznaky upomínající na její existenci měly být zlikvidovány, včetně návesního rybníku a potoka protékajícího vsí. Podobný osud stihl o čtrnáct dní později (24. června 1942) i východočeské Ležáky. Zničení Lidic vyvolalo ve světě mimořádnou odezvu a stalo se jedním ze symbolů nacistického barbarství.
„Likvidace Lidic měla vystrašit ty, které nebylo možné ponížit na základě barvy vlasů, očí nebo víry. Měla vystrašit ty, kdo se odvažovali vzdorovat a bojovat proti nacismu a nesvobodě.“
