Poslední dny jsou náročné, náročné a hodně náročné. Vypadá to, že se vrátím ke svým kořenům mateřské školky. Alespoň bych měla. Budu kreslit a malovat si. Metoda pro zvládání stresu a špatných pocitů. Jmenuje se to kreativní cvičení pro rychlou vizualizaci emocí. Neboli … dlouho nebudu vědět:
– jak nakreslit pocit za 15 vteřin,
– jak vůbec vyjádřit pocit nejdříve slovně,
– no a jak nakonec zjistím, že jsem kreativní cvičení zvládla správně.
Mám trochu obavy. Metoda slibuje očistný moment a krátké nahlédnutí do svého nitra. Taky se obávám, aby to nebyly jen negativní obrázky. Protože emoce. Emocí moc není. Určitě je přece brzo vyčerpám. Co budu kreslit pak? 😊 Dobře. Z dlouhodobého hlediska toto zřejmě nepůjde aplikovat.
Co tu máme dále? Nástěnka vizí. No tak to nepůjde už vůbec. Moc složité a vysilující. Popravdě i demotivující. Raego ve své knize sice říká: Věř, běž a dokážeš. Ale mě asi tento motivační citát opustil hned po studiu. Honem se podívám na poslední tip … uchopení věci (chápejme problému) a jeho asociace? Ještě jednou si to přečtu 😀 Přečetla. V pořádku.
Nejlepší bude zajít si do papírnictví. Opravdu. Zajdu si do papírnictví a koupím si omalovánky. To by se taky mělo počítat ne? Některé v sobě mají emoce. Anebo jim ty emoce dám já. Použiji takové barvy, jakými se budu se cítit sama. Když vesele, tak veselé. Když smutně, tak smutné. Za mě větší smysluplnost. Poslední věc. Pastelky. Málem bych zapomněla. Ale to vlastně nebude problém. Toho jediného, jsem se totiž při nedávné čistce skříně nedokázala vzdát. 😊 Pastelky kupovat nemusím. Ušetřím. Což je bezva.
„Pokud chceš, aby byl tvůj život barevný, sněz pastelky.“ Kim Taehyung. Taky možnost 😀
Obrázek: unsplash.com
Krásný den! Přesně, často se s rostoucím věkem vzdáváme činností, které nám kdysi dělaly radost jen proto, aby si o nás někdo nemyslel, že jsme moc dětinští. Ale když vnitřně víme, že ta činnost pro nás znamená hodně i teď, například kreslení/malování, tak proč se jí vzdávat?