Je to již třetí kniha od Petry Soukupové, ale první,
která se mi četla sama a dobře.
Nejspíš jsem si již zvykla na styl P.S.
Kniha se jmenuje Pod sněhem
Tři sestry nasedají jednoho zimního dne do auta
a vyrážejí k rodičům na oslavu otcových narozenin.
Blanka se dvěma dcerami, miminem a psem,
Olina se synem a ipadem, Kristýna s kocovinou 
V plném autě se však spolu s nimi ocitají i jejich životní příběhy,
vzpomínky na dětství, nenaplněné sny a frustrace,
a atmosféra tak už po několika kilometrech jízdy houstne.
A to ještě žádná ze sester netuší, že další nepříjemnosti je čekají v domě rodičů.
V rodinných vztazích a na první pohled obyčejných událostech
dokáže Soukupová zachytit otisky spletitých osudů s takovou bravurou,
že před čtenářem vyvstávají jako jedinečná životní dramata.
Autorčin typický způsob vyprávění s přirozenou lehkostí podtrhuje
autenticitu příběhu a vtahuje do něj čtenáře natolik,
že se sám stávám jedním z pasažérů auta jedoucího zimní krajinou.
Hudlenka
