Recenze knihy – Doupě

Do naší knihovny přišla pro mě zcela nová autorka,

která si říká Jakuba Katalpa a s ní k kniha Doupě.

Román o míjení a mimoběžných cestách.

Po mimořádně úspěšném románu Němci přichází Jakuba Katalpa s propracovaným

mnohovrstevnatým románem ze současnosti.

Květa je po manželově smrti sužována pocitem samoty a neužitečnosti.

Ve sklepě svého domu proto vybuduje malou místnost

— doupě —

a čeká na návštěvníka, kterého by do ní mohla zavřít a vyprávět mu

svůj životní příběh.

Zatímco Květa opečovává svého vězně, v Americe umírá na rakovinu Akiko Ikedaová.

Dochází sice na chemoterapii, ta však nezabírá a její manžel postupně ztrácí

víru v manželčino uzdravení.

Anh Thi Hoang opouští rodný Vietnam a vydává se na dalekou cestu do Prahy,

aby pomohl dceři s vedením domácnosti a malého obchodu.

Naráží však na odcizení, nejen kulturní, ale také rodinné a generační.

 Cesty protagonistů, jakkoliv jsou mimoběžné, se v jednom okamžiku protínají

v Praze, aby pak nadále pokračovaly po své vlastní dráze.

Všechny tři příběhy tak představují určitý druh míjení, nedorozumění

a paralelnosti lidských osudů.

Hudlenka