Když počítačová katastrofa přinese smích: Můj boj s Windows 10
Je to skoro měsíc, co jsem přidala první článek na tento webový portál. A byl jeden z nejčtenějších za celý měsíc. Cože? Jako vůbec jsem to nechápala a musím uznat, že mě to docela vyděsilo. V jednu chvíli mě u srdce hřálo, že se ke mně dostalo tolik pozitivních reakcí od různých lidí a na druhou stranu se mi těžko přijímal úspěch. Divný co? Máte to někdo také tak?
Celý měsíc jsem přemýšlela, o čem napsat, když jsem si nasadila tak vysokou laťku. Tak jsem rozepsala rovnou dva články, ale víte co, většího umělce na počítač než jsem já, určitě neznáte. Článek jsem si neuložila ani jeden a prostě zmizely – z ničeho nic, i když jsem si je dala na “lištu”.
Pohodlně se usaďte, ať se na to soustředíte. Jelikož jsem si hrdinsky asi před měsícem chtěla stáhnout Windows 10 SAMA, udělala jsem tenkrát hroznou chybu dámy a pánové. Né, že by můj supr Hápéčkovej počítač předtím fungoval o moc líp, ale tak doufala jsem v to, že si svůj noťas zvládnu opravit sama. (Haha – dobrej JOKE Zuzano).
A ten kdo mě zná a ví, jak bojuju, určitě se teď hrozně tlemí. No nic, mám takovou náladu, že Vás chci pobavit při nedělním večeru, tak Vám to sem naservíruju. Stejně máte relax, já ho mám taky – v altánku na zahrádce, tak si ho pojďte užít se mnou.
Je to asi dva roky zpět, co mi naši věnovali ke kulatinám vlastní NOTEBOOK, abych při tom studování měla kam psát semestrální práce a pilně si zapisovat přednášky a cvičení. Samozřejmě na přednášky už skoro nechodím, ale né, že by se mi nechtělo, ale já jsem si všechno chtěla psát ručně a ono se to těžko stíhá, že jo.
A jakmile si člověk nestíhá psát a poslouchat zároveň, čumí radši z okna a přestane vnímat. Čučela jsem si tak po aule a sledovala, jak ostatní píšou, co mají na sobě a nebo jak prokrastinují. Občas velmi zábavné. A když mé oko vidělo, že každý třetí snad má počítač, usoudila jsem, že to teda asi vyzkoušim taky, že je to asi lepší.
Pohoda, vydrželo mi to asi dvě přednášky 😀 a pak už jsem nechodila vůbec. Počítač těžkej jak kráva, člověk se v metru, v buse vlastně kdekoliv bál, aby mu ten noťas někdo neukradl, takže moje éra psaní přednášek rychle skončila. 😎
A když tedy na konci semestru vyškemrám od spolužáků zápisky, tak se stejně rozčiluji, protože tomu vůbec nerozumím. 😀 “Kdybych já koza na přednášky chodila a psala si je sama”. Takže nasbíráte asi pět různých souborů přednášek a pomalu se hroutíte. Pak přijde stav, že to hecnete a buď uděláte výcuc nebo nějaká dobrá duše pošle luxusní zápisky a pak už jen stačí, si je přečíst na tom notebooku. Teď přichází další supr věc, že upřímně já se fakt nedokážu učit na počítači. Protože Facebook a seznam, novinky, youtube atd. – Spousta z nás ví. Miluji malování, zvýrazňování, dopisování a pro lepší pocit odkládání a počítání těch již přečtených stránek. (To v notesu nejde, tak moc dobře). 😀
Tak tedy musím udělat smutný oči na taťku, mamku, přítele nebo macešku, aby mi ty přednášky vytiskli. V tu chvíli je počítač out a vypnut.
Zatím s touto praktikou mám vše, tak je to dobrý.
Vlastně ten můj počítač opravdu ve finále slouží jen na semetrálky, k pouštění hudby, videí, k prohlížení a úpravě fotek a k internetu! (Znáte to, sociální síťě, meily apod). Teď už i články, jupí… Si hrozně fandim, jsem zatim napsala 1 článek haha. 😀
Naši čtou moje články, se asi hodně pobavěj :D. Tak tedy zpět k mým radovánkám s noťasem. Nyní Vám napíšu skvělý příklad toho, kdy stačilo asi být sama a deset vteřin k tomu, abych ten krám vyhodila z kolejních oken.
Poštěstilo se mi pracovat pro jednu firmu jako homeoffice asistentka, kde jsem dělala všechno možný, přes úpravy textů po tabulky v Excelu apod. Musela jsem strašně zestárnout za tu dobu, co jsem to dělala. Snažila jsem se to fakt udělat dobře, ale jako pan WORD a EXCEL ze mě měli s prominutím prdel.
Já to všechno naformátovala, ukládala a kontrolovala to asi pětkrát a neviim, vždycky se to mojí šéfové poslalo celkem dost rozházený. Trapas no. Řešili jsme to s přítelem a on mi to nevěřil, ale když jsem mu to ukazovala, taky to nechápal. Asi znamení, že mám raději fakt něco organizovat a komunikovat s lidma než sedět u počítače a rozčilovat se s Excelem. Děkuji moji šéfové, že byla fakt trpělivá a i když mi to třeba třikrát vrátila, byla vždy milá. Někdy jsem tu práci dělala na přítelově notebooku a tam v pohodě.
Jsem si říkala, že si ten počítač ze mě dělá “šoufky”. Nehledě na to, že když jsem tiskla semestrální práce, tak to bylo tak rozházený, že jsem čekala, kdy mi to profesoři omlátí o kebuli. Noční můrou bylo ale to, když mi přítel dal na korekci jeho Bakalářskou práci. Strávila jsem na tom věčnost, abych to pečlivě prošla, předělala apod. No a pak stačil “ňákej” klik a mýho kluka skoro ranila mrtvice. 😀 Jsem radši odešla z místnosti, tak na 1h, 2h – no nakonec jsem to protáhla na tři hoďky.
Když jsem se vrátila, naštěstí se mu povedlo naformátovat to zpátky, ale bez korektury, nazdár. A když Vás ten počítač takhle zlobí, otravujete snad každýho, aby Vás z toho vysvobodil. Poté Vám to je nepříjemný, tak Vás napadne taková blbost, jako Zuzanu, že si stáhnete Windows 10 a že se to určitě samo opraví. Klik, nějaký text, klik a zase klik, člověk to pořádně nečte, když tomu stejně prd rozumí. Tak tu “tranformaci” necháte běžet a pak hrdinsky přijdete za taťkou, že jste samy zvládly stáhnout Windows 10, tak Vás teda pochválí a je rád, jak jsem šikovná, do té doby, než zjistí, že jsem to tak skvěle nezvládla.
No jenže, po pár dnech jsem ho zapla a to byla noční můra číslo dvě. Všechno všude a nikde nic. Všechno špatně. Ježiš marja, kdybyste mě viděli.. 😀 Já na mrtvici, taťka spocenej a přítel vysmátej. Už je to skoro měsíc a je to ještě horší než předtím. Už ani ty fotky z telefonu tam nejdou stáhnout. 🙁
Ale! Nedalo mi to a nenápadně jsem se zeptala nervózního taťky (den před odjezdem na dovolenou, když balil), zda by neměl chvíli mi tam něco vykouzlit. No, asi víte, jak to dopadlo… 😀 Ale nevzdávám to, dneska jsem poprosila svého IT mága kamaráda, jestli by mi to nepředělal. Nemá čas, ale POZOR, vysvětlil mi, co mám udělat, tak (teď se fakt tlemim), nevim, jak to dopadne, ale asi Vám dám vědět.
Toť vše z mého dobrodrůža.
No já nevím, jestli je to pro Vás vtipný a jestli Vás to bavilo, ale měla jsem potřebu Vám to sdělit. Věřim, že se někdo zasmál nebo se mi vysmál, to je jedno. Je potřeba mít také nějaké jiné články než všichni ostatní.
Počítačům ZDAR!
PS: Vybírání fotky zabralo mnohem dýl než samotný článek!
Vaše Zuz
Zdroj foto:Pixabay.com
