Staré italské přísloví praví: “Páv má peří andělské, hlas ďábelský a krok zákeřníka.”
Páv – Pavo cristatus – symbol krásy, vznešenosti a nesmrtelnosti, oči na jeho chvostu symbolizují dobré konce a oko našeho srdce, paví pohled dokáže ze zlého člověka vyhnat zlou povahu, páv má šat anděla a je to nejkrásnější pták na světě.
Jako příroda mění svou podobu, rozvinuje a stahuje páv ocas. Jako sluneční symbol ztělesňuje nesmrtelnost a věčnou blaženost. Moralisté, kteří záviděli vše pěkné, stále ukazovali na paví pýchu, nadutost a marnivou sebelásku. A také na to jak si velice zakládá na vlastním vzhledu.
Ale na druhou stranu je spojován s neřestí – domýšlivostí.
Páv je symbolem krásy, sebevědomí, slávy, vznešenosti, ale také integrity, nezkorumpovatelnosti či nesmrtelnosti. Páv též symbolizuje víru v dobré konce, v to, že věci se vyvrbí pozitivně v ten správný čas. Ve starověkém Řecku a později Římě byl páv spojován s bohyní Herou, respektive Juno, která jej stvořila. Oka na jeho peří měly symbolizovat hvězdnou oblohu, která na nás shlíží.
V křesťanské nauce (především u katolické větve), která je našemu civilizačnímu okruhu nejbližší, symbolizuje páv vševidoucí církev, svatost, zmrtvýchvstání a nesmrtelnost. Páv symbolizuje zmrtvýchvstání proto, že každoročně shazuje svá krásná péra (“umírá”), avšak brzy mu narostou nová, krásnější.
