Další zvířecí matkou, která pro svá mláďata doslova trpí je samice Medvěda ledního. Ta se musí v mrazivém prostředí, kde žije, na těhotenství a následné kojení patřičně připravit.
Samotná gravidita trvá 8–9 měsíců, ale zároveň medvědice prodělává tzv. utajenou březost, kdy se vývoj oplozeného vajíčka pozastaví a obnoví až ve vhodnou chvíli.
Během této doby se proto musí pořádně nasytit, aby přibrala více než dvojnásobek své váhy. Pokud by se jí to nepovedlo, mohlo by se stát, že by její tělo plod samo absorbovalo.
Medvědice si pak vyhrabou ve sněhu doupě, kde porodí, často v polospánku, dvě mláďata. Ty pak přidržuje tlapami ve svém kožichu, jelikož se rodí holá, slepá a hluchá a velikostí se podobají kryse. S matkou zůstávají až tři roky.
Tento druh medvěda obývá hlavně severní polární oblasti. Oproti ostatním druhů se výborně adaptoval na nízké teploty, pohyb na sněhu, po ledu a v neposlední řadě na plavání v chladné vodě. Jeho hlavní kořistí jsou tuleni, zdržující se při okrajích mořského ledu. Medvědi jsou schopni vyšplhat na téměř kolmé kry a dovedou přeskočit až čtyřmetrové díry v ledu.
Svou tělesnou teplotu si udržují díky tukové tkáni, která dosahuje tloušťky 10 centimetrů a dobře jej chrání proti mrazivým teplotám. Není-li potravy dostatek, žije ze své tukové rezervy a je schopen hladovět po dobu několika měsíců.