Saša Rašilov starší

Tak už víme, po kom jsou Saša mladší i jeho bratr Václav tak sympatičtí?
Přece po dědečkovi, který nás před 66. lety opustil.
Saša Rašilov, vlastním jménem Václav Jan Rasch
(6. září 1891 Praha – 3. května 1955 Praha) byl český herec –
komik, klaun a kabaretiér, otec kameramana Alexandra Rašilova (1936–2000),
dědeček herce Saši Rašilova mladšího a jeho bratra Václava Rašilova,
dlouholetý člen činohry Národního divadla v Praze.
V Praze začal vystupovat v různých pražských kabaretech (Varieté
v Karlíně, Rokoko, Longenův kabaret Bum, Revoluční scéna a Červená sedma).
V Rokoku jej v roce 1920 viděl v titulní roli Molièrovy hry, upravené Eduardem
Bassem jako revue a režírované Jiřím Drémanem, s názvem Pán
z Prasátkova K. H. Hilar tehdy ještě umělecký šéf Divadla na Vinohradech.
Z Rokoka přestoupil Rašilov ještě krátce do kabaretu Bum, kde však bylo již několik
dalších významných komiků (Vlasta Burian, Ferenc Futurista, Eman Fiala, Josef
Rovenský a Karel Noll) a kabaret po půl roce fungování zanikl kvůli sporům
v souboru. V roce 1921 z popudu tehdejšího nového šéfa činohry Karla Hugo
Hilara přišel Rašilov na zkoušky a od 1. září 1921 se stal řádným členem činohry
souboru Národního divadla v Praze, kde působil prakticky až do své smrti
v roce 1955.
Sympaťák.
Hudlenka
Saša Rašilov, vlastním jménem Václav Jan Rasch
(6. září 1891 Praha – 3. května 1955 Praha) byl český herec –
komik, klaun a kabaretiér, otec kameramana Alexandra Rašilova (1936–2000),
dědeček herce Saši Rašilova mladšího a jeho bratra Václava Rašilova,
dlouholetý člen činohry Národního divadla v Praze.
V Praze začal vystupovat v různých pražských kabaretech (Varieté
v Karlíně, Rokoko, Longenův kabaret Bum, Revoluční scéna a Červená sedma).
V Rokoku jej v roce 1920 viděl v titulní roli Molièrovy hry, upravené Eduardem
Bassem jako revue a režírované Jiřím Drémanem, s názvem Pán
z Prasátkova K. H. Hilar tehdy ještě umělecký šéf Divadla na Vinohradech.
Z Rokoka přestoupil Rašilov ještě krátce do kabaretu Bum, kde však bylo již několik
dalších významných komiků (Vlasta Burian, Ferenc Futurista, Eman Fiala, Josef
Rovenský a Karel Noll) a kabaret po půl roce fungování zanikl kvůli sporům
v souboru. V roce 1921 z popudu tehdejšího nového šéfa činohry Karla Hugo
Hilara přišel Rašilov na zkoušky a od 1. září 1921 se stal řádným členem činohry
souboru Národního divadla v Praze, kde působil prakticky až do své smrti
v roce 1955.
Sympaťák.
Hudlenka
komik, klaun a kabaretiér, otec kameramana Alexandra Rašilova (1936–2000),
dědeček herce Saši Rašilova mladšího a jeho bratra Václava Rašilova,
dlouholetý člen činohry Národního divadla v Praze.
V Praze začal vystupovat v různých pražských kabaretech (Varieté
v Karlíně, Rokoko, Longenův kabaret Bum, Revoluční scéna a Červená sedma).
V Rokoku jej v roce 1920 viděl v titulní roli Molièrovy hry, upravené Eduardem
Bassem jako revue a režírované Jiřím Drémanem, s názvem Pán
z Prasátkova K. H. Hilar tehdy ještě umělecký šéf Divadla na Vinohradech.
Z Rokoka přestoupil Rašilov ještě krátce do kabaretu Bum, kde však bylo již několik
dalších významných komiků (Vlasta Burian, Ferenc Futurista, Eman Fiala, Josef
Rovenský a Karel Noll) a kabaret po půl roce fungování zanikl kvůli sporům
v souboru. V roce 1921 z popudu tehdejšího nového šéfa činohry Karla Hugo
Hilara přišel Rašilov na zkoušky a od 1. září 1921 se stal řádným členem činohry
souboru Národního divadla v Praze, kde působil prakticky až do své smrti
v roce 1955.
Sympaťák.
Hudlenka
dlouholetý člen činohry Národního divadla v Praze.
V Praze začal vystupovat v různých pražských kabaretech (Varieté
v Karlíně, Rokoko, Longenův kabaret Bum, Revoluční scéna a Červená sedma).
V Rokoku jej v roce 1920 viděl v titulní roli Molièrovy hry, upravené Eduardem
Bassem jako revue a režírované Jiřím Drémanem, s názvem Pán
z Prasátkova K. H. Hilar tehdy ještě umělecký šéf Divadla na Vinohradech.
Z Rokoka přestoupil Rašilov ještě krátce do kabaretu Bum, kde však bylo již několik
dalších významných komiků (Vlasta Burian, Ferenc Futurista, Eman Fiala, Josef
Rovenský a Karel Noll) a kabaret po půl roce fungování zanikl kvůli sporům
v souboru. V roce 1921 z popudu tehdejšího nového šéfa činohry Karla Hugo
Hilara přišel Rašilov na zkoušky a od 1. září 1921 se stal řádným členem činohry
souboru Národního divadla v Praze, kde působil prakticky až do své smrti
v roce 1955.
Sympaťák.
Hudlenka
v Karlíně, Rokoko, Longenův kabaret Bum, Revoluční scéna a Červená sedma).
V Rokoku jej v roce 1920 viděl v titulní roli Molièrovy hry, upravené Eduardem
Bassem jako revue a režírované Jiřím Drémanem, s názvem Pán
z Prasátkova K. H. Hilar tehdy ještě umělecký šéf Divadla na Vinohradech.
Z Rokoka přestoupil Rašilov ještě krátce do kabaretu Bum, kde však bylo již několik
dalších významných komiků (Vlasta Burian, Ferenc Futurista, Eman Fiala, Josef
Rovenský a Karel Noll) a kabaret po půl roce fungování zanikl kvůli sporům
v souboru. V roce 1921 z popudu tehdejšího nového šéfa činohry Karla Hugo
Hilara přišel Rašilov na zkoušky a od 1. září 1921 se stal řádným členem činohry
souboru Národního divadla v Praze, kde působil prakticky až do své smrti
v roce 1955.
Sympaťák.
Hudlenka











