Jaro nám jaksi někam zmizelo. Kedlubny ve skleníku pomrzly. Na Moravě už to na meruňky taky nevypadá. Velikonoce budou bez vlezlých dětí co si místo vajíčka vždycky z ošatky vyberou čokoladu. A v obchodě není droždí.
Typický březen, že? A zítra máme Apríla. Tak že by ráno někdo vyskočil z televize, novin, rádia a oznámil nám, že to všechno co se děje má být jen trapný prvoaprílový žertík?
Zítra zapisuju svou dceru po internetu do školky. DO ŠKOLKY! Nenarodila se náhodou teprve před půl rokem? Ne! milá zlatá. Bylo to už před dvěma a půl lety. Za tu dobu jsme stihli v naší chaloupce komplet vyměnit elektriku, začít vyřizovat stavební povolení na novou střechu (a pokroví kde budu mít tu nejútulnější a nejkrásnější ložnici na světě), vymyslet si na letošek další rekonstrukci o které jistě něco povím (budou to stropy a já jdu do mdlob), oslavit pár narozenin, troje Vánoce (kdy až ty letošní nestály s dítětem za velký prd), zvelebit zahradu, porodit štěňata a nerozvést se. Určitě je toho víc ale já nejsem ukecaná.
