Úryvek z ” Nedělního rána” Ivana Vyskočila.
Kvůli mně se na fotbale nekleká…
A co je to ten „podkást“?
„Už minule jsem psal, jak se cítím se svým jediným pohlavím vyřazen z této
nové společnosti. Ještě k tomu nejsem ani v žádné menšině, a navíc jsem
bílý! Takže kvůli mně se na fotbale nekleká.
Nejsem ani LGBT, ani členem žádné ‚pokrokové‘ neziskovky.
A ještě s hrůzou zjišťuji, že ani některým slovům svého mateřského jazyka
nerozumím. Nebo už to není mateřský jazyk?“ žasne herec.
„Ve snaze to napravit a trochu se vzdělat, zavolal jsem jedné známé,
pracovnici Českého rozhlasu, abych se zeptal, co to vlastně je, to stále
skloňované slovo ‚podkást‘? (Možná ‚podcást‘?, asi to bude z angličtiny).
Musím říci, že jsem se nic nedozvěděl.
Odpověď byla ve známém školním stylu…
To je když… Prý, když je to na internetu, kam lidé dávají různé podkásty,
anebo to, co každé dopoledne dělá Terezka Kostková a Adélka Gondíková
s různými lidmi, tedy ‚rozhovor‘, je také podkást Českého rozhlasu,“
kroutí hlavou Ivan Vyskočil.
Zaraženi hluboko v americké prd*li
„Tak jsem z toho úplně pitomej, a vůbec nevím, proč se to teď jmenuje
jakýmsi slovem, které ve mne evokuje pouze obrat, že si děvče podkasalo
sukni a přešlo potok. Proč se vytratilo české rozhovor, možná reportáž,
a musíme to nazývat nějak jinak?“ ptá se herec a podotýká: „Patrně proto,
abychom byli dostatečně IN. Ano, jsme IN, jsme COOL a FREE, dokonce jsem
slyšel, že jdou odpoledne ‚šopovat‘. Se svojí základní angličtinou vím, že
jdou nakupovat, od anglického shopping. Ale tento výraz mě už zcela uzemnil.
Něco je šit (shit) a něco je fejk a já jsem z toho stupid, a nejsem vůbeca
ani trochu clever a in! Jak krásně se mi poslouchal rozhovor (…asi podkást)
s nějakým panem profesorem, českým jazykovědcem.
V tomto rozhovoru vedeném v duchu …ó ano, a ó nikoliv…
řekl pan vědec hezky jadrně: ‚V češtině máme tři zápory. NE, NIKOLIV a HOV*O‘!
I přes mikrofon jsem slyšel, jak moderátorce spadla čelist,
ale mé srdce zaplesalo nad čistou a jadrnou češtinou,“ směje se
Ivan Vyskočil a vzkazuje:
„S těmi výrazy, kterým často nerozumějí ani ti, kteří je užívají, jděte
někam, a vraťte se k rodnému jazyku. Ale asi to už nepůjde. Jsme zaraženi
tak hluboko v té americké prde*i, že nám z ní nekoukají ani nožičky.
Ani my jsme dříve, v té sovětské, tak hluboko zalezlí nebyli!“
A já s Ivanem souhlasím.
Hudlenka
Kvůli mně se na fotbale nekleká…
A co je to ten „podkást“?
„Už minule jsem psal, jak se cítím se svým jediným pohlavím vyřazen z této
nové společnosti. Ještě k tomu nejsem ani v žádné menšině, a navíc jsem
bílý! Takže kvůli mně se na fotbale nekleká.
Nejsem ani LGBT, ani členem žádné ‚pokrokové‘ neziskovky.
A ještě s hrůzou zjišťuji, že ani některým slovům svého mateřského jazyka
nerozumím. Nebo už to není mateřský jazyk?“ žasne herec.
„Ve snaze to napravit a trochu se vzdělat, zavolal jsem jedné známé,
pracovnici Českého rozhlasu, abych se zeptal, co to vlastně je, to stále
skloňované slovo ‚podkást‘? (Možná ‚podcást‘?, asi to bude z angličtiny).
Musím říci, že jsem se nic nedozvěděl.
Odpověď byla ve známém školním stylu…
To je když… Prý, když je to na internetu, kam lidé dávají různé podkásty,
anebo to, co každé dopoledne dělá Terezka Kostková a Adélka Gondíková
s různými lidmi, tedy ‚rozhovor‘, je také podkást Českého rozhlasu,“
kroutí hlavou Ivan Vyskočil.
Zaraženi hluboko v americké prd*li
„Tak jsem z toho úplně pitomej, a vůbec nevím, proč se to teď jmenuje
jakýmsi slovem, které ve mne evokuje pouze obrat, že si děvče podkasalo
sukni a přešlo potok. Proč se vytratilo české rozhovor, možná reportáž,
a musíme to nazývat nějak jinak?“ ptá se herec a podotýká: „Patrně proto,
abychom byli dostatečně IN. Ano, jsme IN, jsme COOL a FREE, dokonce jsem
slyšel, že jdou odpoledne ‚šopovat‘. Se svojí základní angličtinou vím, že
jdou nakupovat, od anglického shopping. Ale tento výraz mě už zcela uzemnil.
Něco je šit (shit) a něco je fejk a já jsem z toho stupid, a nejsem vůbeca
ani trochu clever a in! Jak krásně se mi poslouchal rozhovor (…asi podkást)
s nějakým panem profesorem, českým jazykovědcem.
V tomto rozhovoru vedeném v duchu …ó ano, a ó nikoliv…
řekl pan vědec hezky jadrně: ‚V češtině máme tři zápory. NE, NIKOLIV a HOV*O‘!
I přes mikrofon jsem slyšel, jak moderátorce spadla čelist,
ale mé srdce zaplesalo nad čistou a jadrnou češtinou,“ směje se
Ivan Vyskočil a vzkazuje:
„S těmi výrazy, kterým často nerozumějí ani ti, kteří je užívají, jděte
někam, a vraťte se k rodnému jazyku. Ale asi to už nepůjde. Jsme zaraženi
tak hluboko v té americké prde*i, že nám z ní nekoukají ani nožičky.
Ani my jsme dříve, v té sovětské, tak hluboko zalezlí nebyli!“
A já s Ivanem souhlasím.
Hudlenka
„Už minule jsem psal, jak se cítím se svým jediným pohlavím vyřazen z této
nové společnosti. Ještě k tomu nejsem ani v žádné menšině, a navíc jsem
bílý! Takže kvůli mně se na fotbale nekleká.
Nejsem ani LGBT, ani členem žádné ‚pokrokové‘ neziskovky.
A ještě s hrůzou zjišťuji, že ani některým slovům svého mateřského jazyka
nerozumím. Nebo už to není mateřský jazyk?“ žasne herec.
„Ve snaze to napravit a trochu se vzdělat, zavolal jsem jedné známé,
pracovnici Českého rozhlasu, abych se zeptal, co to vlastně je, to stále
skloňované slovo ‚podkást‘? (Možná ‚podcást‘?, asi to bude z angličtiny).
Musím říci, že jsem se nic nedozvěděl.
Odpověď byla ve známém školním stylu…
To je když… Prý, když je to na internetu, kam lidé dávají různé podkásty,
anebo to, co každé dopoledne dělá Terezka Kostková a Adélka Gondíková
s různými lidmi, tedy ‚rozhovor‘, je také podkást Českého rozhlasu,“
kroutí hlavou Ivan Vyskočil.
Zaraženi hluboko v americké prd*li
„Tak jsem z toho úplně pitomej, a vůbec nevím, proč se to teď jmenuje
jakýmsi slovem, které ve mne evokuje pouze obrat, že si děvče podkasalo
sukni a přešlo potok. Proč se vytratilo české rozhovor, možná reportáž,
a musíme to nazývat nějak jinak?“ ptá se herec a podotýká: „Patrně proto,
abychom byli dostatečně IN. Ano, jsme IN, jsme COOL a FREE, dokonce jsem
slyšel, že jdou odpoledne ‚šopovat‘. Se svojí základní angličtinou vím, že
jdou nakupovat, od anglického shopping. Ale tento výraz mě už zcela uzemnil.
Něco je šit (shit) a něco je fejk a já jsem z toho stupid, a nejsem vůbeca
ani trochu clever a in! Jak krásně se mi poslouchal rozhovor (…asi podkást)
s nějakým panem profesorem, českým jazykovědcem.
V tomto rozhovoru vedeném v duchu …ó ano, a ó nikoliv…
řekl pan vědec hezky jadrně: ‚V češtině máme tři zápory. NE, NIKOLIV a HOV*O‘!
I přes mikrofon jsem slyšel, jak moderátorce spadla čelist,
ale mé srdce zaplesalo nad čistou a jadrnou češtinou,“ směje se
Ivan Vyskočil a vzkazuje:
„S těmi výrazy, kterým často nerozumějí ani ti, kteří je užívají, jděte
někam, a vraťte se k rodnému jazyku. Ale asi to už nepůjde. Jsme zaraženi
tak hluboko v té americké prde*i, že nám z ní nekoukají ani nožičky.
Ani my jsme dříve, v té sovětské, tak hluboko zalezlí nebyli!“
A já s Ivanem souhlasím.
Hudlenka
bílý! Takže kvůli mně se na fotbale nekleká.
Nejsem ani LGBT, ani členem žádné ‚pokrokové‘ neziskovky.
A ještě s hrůzou zjišťuji, že ani některým slovům svého mateřského jazyka
nerozumím. Nebo už to není mateřský jazyk?“ žasne herec.
„Ve snaze to napravit a trochu se vzdělat, zavolal jsem jedné známé,
pracovnici Českého rozhlasu, abych se zeptal, co to vlastně je, to stále
skloňované slovo ‚podkást‘? (Možná ‚podcást‘?, asi to bude z angličtiny).
Musím říci, že jsem se nic nedozvěděl.
Odpověď byla ve známém školním stylu…
To je když… Prý, když je to na internetu, kam lidé dávají různé podkásty,
anebo to, co každé dopoledne dělá Terezka Kostková a Adélka Gondíková
s různými lidmi, tedy ‚rozhovor‘, je také podkást Českého rozhlasu,“
kroutí hlavou Ivan Vyskočil.
Zaraženi hluboko v americké prd*li
„Tak jsem z toho úplně pitomej, a vůbec nevím, proč se to teď jmenuje
jakýmsi slovem, které ve mne evokuje pouze obrat, že si děvče podkasalo
sukni a přešlo potok. Proč se vytratilo české rozhovor, možná reportáž,
a musíme to nazývat nějak jinak?“ ptá se herec a podotýká: „Patrně proto,
abychom byli dostatečně IN. Ano, jsme IN, jsme COOL a FREE, dokonce jsem
slyšel, že jdou odpoledne ‚šopovat‘. Se svojí základní angličtinou vím, že
jdou nakupovat, od anglického shopping. Ale tento výraz mě už zcela uzemnil.
Něco je šit (shit) a něco je fejk a já jsem z toho stupid, a nejsem vůbeca
ani trochu clever a in! Jak krásně se mi poslouchal rozhovor (…asi podkást)
s nějakým panem profesorem, českým jazykovědcem.
V tomto rozhovoru vedeném v duchu …ó ano, a ó nikoliv…
řekl pan vědec hezky jadrně: ‚V češtině máme tři zápory. NE, NIKOLIV a HOV*O‘!
I přes mikrofon jsem slyšel, jak moderátorce spadla čelist,
ale mé srdce zaplesalo nad čistou a jadrnou češtinou,“ směje se
Ivan Vyskočil a vzkazuje:
„S těmi výrazy, kterým často nerozumějí ani ti, kteří je užívají, jděte
někam, a vraťte se k rodnému jazyku. Ale asi to už nepůjde. Jsme zaraženi
tak hluboko v té americké prde*i, že nám z ní nekoukají ani nožičky.
Ani my jsme dříve, v té sovětské, tak hluboko zalezlí nebyli!“
A já s Ivanem souhlasím.
Hudlenka
A ještě s hrůzou zjišťuji, že ani některým slovům svého mateřského jazyka
nerozumím. Nebo už to není mateřský jazyk?“ žasne herec.
„Ve snaze to napravit a trochu se vzdělat, zavolal jsem jedné známé,
pracovnici Českého rozhlasu, abych se zeptal, co to vlastně je, to stále
skloňované slovo ‚podkást‘? (Možná ‚podcást‘?, asi to bude z angličtiny).
Musím říci, že jsem se nic nedozvěděl.
Odpověď byla ve známém školním stylu…
To je když… Prý, když je to na internetu, kam lidé dávají různé podkásty,
anebo to, co každé dopoledne dělá Terezka Kostková a Adélka Gondíková
s různými lidmi, tedy ‚rozhovor‘, je také podkást Českého rozhlasu,“
kroutí hlavou Ivan Vyskočil.
Zaraženi hluboko v americké prd*li
„Tak jsem z toho úplně pitomej, a vůbec nevím, proč se to teď jmenuje
jakýmsi slovem, které ve mne evokuje pouze obrat, že si děvče podkasalo
sukni a přešlo potok. Proč se vytratilo české rozhovor, možná reportáž,
a musíme to nazývat nějak jinak?“ ptá se herec a podotýká: „Patrně proto,
abychom byli dostatečně IN. Ano, jsme IN, jsme COOL a FREE, dokonce jsem
slyšel, že jdou odpoledne ‚šopovat‘. Se svojí základní angličtinou vím, že
jdou nakupovat, od anglického shopping. Ale tento výraz mě už zcela uzemnil.
Něco je šit (shit) a něco je fejk a já jsem z toho stupid, a nejsem vůbeca
ani trochu clever a in! Jak krásně se mi poslouchal rozhovor (…asi podkást)
s nějakým panem profesorem, českým jazykovědcem.
V tomto rozhovoru vedeném v duchu …ó ano, a ó nikoliv…
řekl pan vědec hezky jadrně: ‚V češtině máme tři zápory. NE, NIKOLIV a HOV*O‘!
I přes mikrofon jsem slyšel, jak moderátorce spadla čelist,
ale mé srdce zaplesalo nad čistou a jadrnou češtinou,“ směje se
Ivan Vyskočil a vzkazuje:
„S těmi výrazy, kterým často nerozumějí ani ti, kteří je užívají, jděte
někam, a vraťte se k rodnému jazyku. Ale asi to už nepůjde. Jsme zaraženi
tak hluboko v té americké prde*i, že nám z ní nekoukají ani nožičky.
Ani my jsme dříve, v té sovětské, tak hluboko zalezlí nebyli!“
A já s Ivanem souhlasím.
Hudlenka
„Ve snaze to napravit a trochu se vzdělat, zavolal jsem jedné známé,
pracovnici Českého rozhlasu, abych se zeptal, co to vlastně je, to stále
skloňované slovo ‚podkást‘? (Možná ‚podcást‘?, asi to bude z angličtiny).
Musím říci, že jsem se nic nedozvěděl.
Odpověď byla ve známém školním stylu…
To je když… Prý, když je to na internetu, kam lidé dávají různé podkásty,
anebo to, co každé dopoledne dělá Terezka Kostková a Adélka Gondíková
s různými lidmi, tedy ‚rozhovor‘, je také podkást Českého rozhlasu,“
kroutí hlavou Ivan Vyskočil.
Zaraženi hluboko v americké prd*li
„Tak jsem z toho úplně pitomej, a vůbec nevím, proč se to teď jmenuje
jakýmsi slovem, které ve mne evokuje pouze obrat, že si děvče podkasalo
sukni a přešlo potok. Proč se vytratilo české rozhovor, možná reportáž,
a musíme to nazývat nějak jinak?“ ptá se herec a podotýká: „Patrně proto,
abychom byli dostatečně IN. Ano, jsme IN, jsme COOL a FREE, dokonce jsem
slyšel, že jdou odpoledne ‚šopovat‘. Se svojí základní angličtinou vím, že
jdou nakupovat, od anglického shopping. Ale tento výraz mě už zcela uzemnil.
Něco je šit (shit) a něco je fejk a já jsem z toho stupid, a nejsem vůbeca
ani trochu clever a in! Jak krásně se mi poslouchal rozhovor (…asi podkást)
s nějakým panem profesorem, českým jazykovědcem.
V tomto rozhovoru vedeném v duchu …ó ano, a ó nikoliv…
řekl pan vědec hezky jadrně: ‚V češtině máme tři zápory. NE, NIKOLIV a HOV*O‘!
I přes mikrofon jsem slyšel, jak moderátorce spadla čelist,
ale mé srdce zaplesalo nad čistou a jadrnou češtinou,“ směje se
Ivan Vyskočil a vzkazuje:
„S těmi výrazy, kterým často nerozumějí ani ti, kteří je užívají, jděte
někam, a vraťte se k rodnému jazyku. Ale asi to už nepůjde. Jsme zaraženi
tak hluboko v té americké prde*i, že nám z ní nekoukají ani nožičky.
Ani my jsme dříve, v té sovětské, tak hluboko zalezlí nebyli!“
A já s Ivanem souhlasím.
Hudlenka
skloňované slovo ‚podkást‘? (Možná ‚podcást‘?, asi to bude z angličtiny).
Musím říci, že jsem se nic nedozvěděl.
Odpověď byla ve známém školním stylu…
To je když… Prý, když je to na internetu, kam lidé dávají různé podkásty,
anebo to, co každé dopoledne dělá Terezka Kostková a Adélka Gondíková
s různými lidmi, tedy ‚rozhovor‘, je také podkást Českého rozhlasu,“
kroutí hlavou Ivan Vyskočil.
Zaraženi hluboko v americké prd*li
„Tak jsem z toho úplně pitomej, a vůbec nevím, proč se to teď jmenuje
jakýmsi slovem, které ve mne evokuje pouze obrat, že si děvče podkasalo
sukni a přešlo potok. Proč se vytratilo české rozhovor, možná reportáž,
a musíme to nazývat nějak jinak?“ ptá se herec a podotýká: „Patrně proto,
abychom byli dostatečně IN. Ano, jsme IN, jsme COOL a FREE, dokonce jsem
slyšel, že jdou odpoledne ‚šopovat‘. Se svojí základní angličtinou vím, že
jdou nakupovat, od anglického shopping. Ale tento výraz mě už zcela uzemnil.
Něco je šit (shit) a něco je fejk a já jsem z toho stupid, a nejsem vůbeca
ani trochu clever a in! Jak krásně se mi poslouchal rozhovor (…asi podkást)
s nějakým panem profesorem, českým jazykovědcem.
V tomto rozhovoru vedeném v duchu …ó ano, a ó nikoliv…
řekl pan vědec hezky jadrně: ‚V češtině máme tři zápory. NE, NIKOLIV a HOV*O‘!
I přes mikrofon jsem slyšel, jak moderátorce spadla čelist,
ale mé srdce zaplesalo nad čistou a jadrnou češtinou,“ směje se
Ivan Vyskočil a vzkazuje:
„S těmi výrazy, kterým často nerozumějí ani ti, kteří je užívají, jděte
někam, a vraťte se k rodnému jazyku. Ale asi to už nepůjde. Jsme zaraženi
tak hluboko v té americké prde*i, že nám z ní nekoukají ani nožičky.
Ani my jsme dříve, v té sovětské, tak hluboko zalezlí nebyli!“
A já s Ivanem souhlasím.
Hudlenka
Odpověď byla ve známém školním stylu…
To je když… Prý, když je to na internetu, kam lidé dávají různé podkásty,
anebo to, co každé dopoledne dělá Terezka Kostková a Adélka Gondíková
s různými lidmi, tedy ‚rozhovor‘, je také podkást Českého rozhlasu,“
kroutí hlavou Ivan Vyskočil.
Zaraženi hluboko v americké prd*li
„Tak jsem z toho úplně pitomej, a vůbec nevím, proč se to teď jmenuje
jakýmsi slovem, které ve mne evokuje pouze obrat, že si děvče podkasalo
sukni a přešlo potok. Proč se vytratilo české rozhovor, možná reportáž,
a musíme to nazývat nějak jinak?“ ptá se herec a podotýká: „Patrně proto,
abychom byli dostatečně IN. Ano, jsme IN, jsme COOL a FREE, dokonce jsem
slyšel, že jdou odpoledne ‚šopovat‘. Se svojí základní angličtinou vím, že
jdou nakupovat, od anglického shopping. Ale tento výraz mě už zcela uzemnil.
Něco je šit (shit) a něco je fejk a já jsem z toho stupid, a nejsem vůbeca
ani trochu clever a in! Jak krásně se mi poslouchal rozhovor (…asi podkást)
s nějakým panem profesorem, českým jazykovědcem.
V tomto rozhovoru vedeném v duchu …ó ano, a ó nikoliv…
řekl pan vědec hezky jadrně: ‚V češtině máme tři zápory. NE, NIKOLIV a HOV*O‘!
I přes mikrofon jsem slyšel, jak moderátorce spadla čelist,
ale mé srdce zaplesalo nad čistou a jadrnou češtinou,“ směje se
Ivan Vyskočil a vzkazuje:
„S těmi výrazy, kterým často nerozumějí ani ti, kteří je užívají, jděte
někam, a vraťte se k rodnému jazyku. Ale asi to už nepůjde. Jsme zaraženi
tak hluboko v té americké prde*i, že nám z ní nekoukají ani nožičky.
Ani my jsme dříve, v té sovětské, tak hluboko zalezlí nebyli!“
A já s Ivanem souhlasím.
Hudlenka
anebo to, co každé dopoledne dělá Terezka Kostková a Adélka Gondíková
s různými lidmi, tedy ‚rozhovor‘, je také podkást Českého rozhlasu,“
kroutí hlavou Ivan Vyskočil.
Zaraženi hluboko v americké prd*li
„Tak jsem z toho úplně pitomej, a vůbec nevím, proč se to teď jmenuje
jakýmsi slovem, které ve mne evokuje pouze obrat, že si děvče podkasalo
sukni a přešlo potok. Proč se vytratilo české rozhovor, možná reportáž,
a musíme to nazývat nějak jinak?“ ptá se herec a podotýká: „Patrně proto,
abychom byli dostatečně IN. Ano, jsme IN, jsme COOL a FREE, dokonce jsem
slyšel, že jdou odpoledne ‚šopovat‘. Se svojí základní angličtinou vím, že
jdou nakupovat, od anglického shopping. Ale tento výraz mě už zcela uzemnil.
Něco je šit (shit) a něco je fejk a já jsem z toho stupid, a nejsem vůbeca
ani trochu clever a in! Jak krásně se mi poslouchal rozhovor (…asi podkást)
s nějakým panem profesorem, českým jazykovědcem.
V tomto rozhovoru vedeném v duchu …ó ano, a ó nikoliv…
řekl pan vědec hezky jadrně: ‚V češtině máme tři zápory. NE, NIKOLIV a HOV*O‘!
I přes mikrofon jsem slyšel, jak moderátorce spadla čelist,
ale mé srdce zaplesalo nad čistou a jadrnou češtinou,“ směje se
Ivan Vyskočil a vzkazuje:
„S těmi výrazy, kterým často nerozumějí ani ti, kteří je užívají, jděte
někam, a vraťte se k rodnému jazyku. Ale asi to už nepůjde. Jsme zaraženi
tak hluboko v té americké prde*i, že nám z ní nekoukají ani nožičky.
Ani my jsme dříve, v té sovětské, tak hluboko zalezlí nebyli!“
A já s Ivanem souhlasím.
Hudlenka
kroutí hlavou Ivan Vyskočil.
Zaraženi hluboko v americké prd*li
„Tak jsem z toho úplně pitomej, a vůbec nevím, proč se to teď jmenuje
jakýmsi slovem, které ve mne evokuje pouze obrat, že si děvče podkasalo
sukni a přešlo potok. Proč se vytratilo české rozhovor, možná reportáž,
a musíme to nazývat nějak jinak?“ ptá se herec a podotýká: „Patrně proto,
abychom byli dostatečně IN. Ano, jsme IN, jsme COOL a FREE, dokonce jsem
slyšel, že jdou odpoledne ‚šopovat‘. Se svojí základní angličtinou vím, že
jdou nakupovat, od anglického shopping. Ale tento výraz mě už zcela uzemnil.
Něco je šit (shit) a něco je fejk a já jsem z toho stupid, a nejsem vůbeca
ani trochu clever a in! Jak krásně se mi poslouchal rozhovor (…asi podkást)
s nějakým panem profesorem, českým jazykovědcem.
V tomto rozhovoru vedeném v duchu …ó ano, a ó nikoliv…
řekl pan vědec hezky jadrně: ‚V češtině máme tři zápory. NE, NIKOLIV a HOV*O‘!
I přes mikrofon jsem slyšel, jak moderátorce spadla čelist,
ale mé srdce zaplesalo nad čistou a jadrnou češtinou,“ směje se
Ivan Vyskočil a vzkazuje:
„S těmi výrazy, kterým často nerozumějí ani ti, kteří je užívají, jděte
někam, a vraťte se k rodnému jazyku. Ale asi to už nepůjde. Jsme zaraženi
tak hluboko v té americké prde*i, že nám z ní nekoukají ani nožičky.
Ani my jsme dříve, v té sovětské, tak hluboko zalezlí nebyli!“
A já s Ivanem souhlasím.
Hudlenka
