Je jedním z nejvýznamnějších souborů z období počátků českého raně středověkého mincovnictví a mimořádným dokladem ekonomického potenciálu tehdejší elity. Denárový poklad tvoří uzavřený a svou početností mimořádný celek, z kterého lze dokumentovat činnost mincoven v Praze a na Vyšehradě na sklonku vlády knížete Boleslava II., který vládl v letech 972 až 999. Nález významně doplňuje i naše znalosti o stavu české společnosti a o charakteru ekonomických procesů probíhajících na konci 10. století, tedy v období předcházejícímu hluboké krizi českého státu. Nález obsahuje běžné i zcela raritní ražby, u kterých je znám třeba jen jediný exemplář na světě, a také celou řadu dosud neznámých denárových variant, které budou muset být v budoucnu dále vědecky zkoumány. Rozbor motivů a ikonografie už teď naznačuje velice úzké a intenzivní mezievropské vztahy elit z hlediska tehdejší ekonomiky, politiky a ideologických vazeb především na Římskou říši.
Poklad byl uložen v blízkosti významné obchodní stezky z 10. století. Kdo byl vlastníkem pokladu, kdo ho do země ukryl a proč, zůstává tajemstvím. Stříbrné denáry velké přibližně jako současná česká korunová mince se nepoužívaly jako běžné platidlo. Za jednu takovou minci by člověk v 10. století mohl vyžít až dva měsíce. Hodnota mincí byla obrovská i ve své době, bylo za ni možné vyzbrojit třeba i armádu.
Nález odevzdaný do sbírek Východočeského muzea čítal 780 položek. Při dohledávkách v létě 2016 našli archeologové další stovky mincí, jejich zlomků či shluků celých mincí. Poctivý nálezce za odevzdanou část pokladu, jejíž hodnota je podle znaleckého posudku 23,5 milionu korun, dostal od Pardubického kraje odměnu v mimořádné výši dva miliony korun.
