Cyprián a bezhlavý prapradědeček

Mladý rytíř Cyprián z Višně už má dávno čas na ženění, a přesto o svatbě nechce ani

slyšet. Kuchařce Kunhutě však jeho budoucnost leží na srdci, a tak zve na hrad jednu

nevěstu za druhou. Jenže Cyprián se přátelí s hradními strašidly – bezhlavým rytířem,

zlobivou Cecilkou a Bílou paní – a ta mu ochotně pomáhají zbavit se všech

vdavekchtivek. Jednoho dne svým strašením vyděsí k smrti i Veroniku, Kunhutinu

neteř, ale Cyprián se náhle hněvá.

Jednou kuchařka Kunhuta pozve na hrad svoji neteř Veroniku. Cypriánovi se líbí,

proto vidí velmi nerad, když jí strašidla děsí. Při úklidu se Veronika lekne Cypriánova

bezhlavého prapradědečka a vypadne jí z ruky prapradědečkův portrét.

Ten spadne na prapradědečka. Prapradědeček si vzpomene na to, že “až se

hlava s tělem spojí, bude konec kletby mojí”. Je vysvobozen.

Když později Cecilka zlobí Veroniku, Cyprián se rozzlobí a naplácá jí.

Tím jsou vysvobozeny Cecilka a její maminka, protože se staly strašidly díky

tomu, že se maminka Cecilce moc nevěnovala.

Hudlenka