Bitva Tří císařů u Slavkova
– největší a nejkrvavější bitva v Českých zemích
_5f3423f526794.jpg)
K nejkrvavější bitvě na našem území (asi 60 000 mrtvých) došlo 2. prosince 1805
u Slavkova, kde Napoleon porazil rusko-rakouskou armádu.
Protože se bitvy v čele svých vojsk osobně zúčastnili francouzský císař Napoleon I.,
ruský car Alexandr I. a rakouský císař František, hovoří se o bitvě Tří císařů.
Události bitvy připomíná památník Mohyla míru i naučná stezka.
Protože se bitvy v čele svých vojsk osobně zúčastnili francouzský císař Napoleon I.,
ruský car Alexandr I. a rakouský císař František, hovoří se o bitvě Tří císařů.
Události bitvy připomíná památník Mohyla míru i naučná stezka.
Události bitvy připomíná památník Mohyla míru i naučná stezka.
Počátkem prosince roku 1805 stanula v prostoru mezi Šlapanicemi
a Slavkovem spojená rakousko-ruská vojska proti armádě francouzského
císaře Napoleona I.
Nejslavnějšímu Napoleonovu vítězství předcházelo skvělé tažení, v němž
během dvou měsíců přinutil ke kapitulaci rakouskou armádu v Bavorsku
a její zbytky, spojené s ruskými oddíly, zatlačil přes celé
Dolní Rakousko až na Moravu k Olomouci.
U Olomouce spojence posílila další ruská vojska a jejich početní síla přivedla
ruského cara Alexandra I. a rakouského císaře Františka I.,
přítomné u armády, k myšlence ofenzivního postupu proti Napoleonovi,
a to bez ohledu na skutečnost, že se ze severní Itálie blížila na pomoc
silná armáda arcivévody Karla. Spojenci vyrazili od Olomoucek Brnu
a 2. prosince, ve výroční den Napoleonovy korunovace,
se obě nepřátelské armády střetly.
Spojenci obsadili linii táhnoucí se od prostoru severně od olomoucké
silnice přes Staré Vinohrady, dominantní Pracký kopec až na jih k Telnici.
Jejich záměrem bylo úderem levého křídla rozbít pravé křídlo Napoleonovo,
odříznout jej od jeho spojovacích linií s Vídní a zničit jej či zatlačit do Čech.
K tomuto cíli disponovali oba spojenečtí monarchové asi 90 000 muži.
Jejich protivník byl asi o 15 000 mužů slabší, ovšem vojensky mnohem zkušenější.
Nejslavnějšímu Napoleonovu vítězství předcházelo skvělé tažení, v němž
během dvou měsíců přinutil ke kapitulaci rakouskou armádu v Bavorsku
a její zbytky, spojené s ruskými oddíly, zatlačil přes celé
Dolní Rakousko až na Moravu k Olomouci.
U Olomouce spojence posílila další ruská vojska a jejich početní síla přivedla
ruského cara Alexandra I. a rakouského císaře Františka I.,
přítomné u armády, k myšlence ofenzivního postupu proti Napoleonovi,
a to bez ohledu na skutečnost, že se ze severní Itálie blížila na pomoc
silná armáda arcivévody Karla. Spojenci vyrazili od Olomoucek Brnu
a 2. prosince, ve výroční den Napoleonovy korunovace,
se obě nepřátelské armády střetly.
Spojenci obsadili linii táhnoucí se od prostoru severně od olomoucké
silnice přes Staré Vinohrady, dominantní Pracký kopec až na jih k Telnici.
Jejich záměrem bylo úderem levého křídla rozbít pravé křídlo Napoleonovo,
odříznout jej od jeho spojovacích linií s Vídní a zničit jej či zatlačit do Čech.
K tomuto cíli disponovali oba spojenečtí monarchové asi 90 000 muži.
Jejich protivník byl asi o 15 000 mužů slabší, ovšem vojensky mnohem zkušenější.
a její zbytky, spojené s ruskými oddíly, zatlačil přes celé
Dolní Rakousko až na Moravu k Olomouci.
U Olomouce spojence posílila další ruská vojska a jejich početní síla přivedla
ruského cara Alexandra I. a rakouského císaře Františka I.,
přítomné u armády, k myšlence ofenzivního postupu proti Napoleonovi,
a to bez ohledu na skutečnost, že se ze severní Itálie blížila na pomoc
silná armáda arcivévody Karla. Spojenci vyrazili od Olomoucek Brnu
a 2. prosince, ve výroční den Napoleonovy korunovace,
se obě nepřátelské armády střetly.
Spojenci obsadili linii táhnoucí se od prostoru severně od olomoucké
silnice přes Staré Vinohrady, dominantní Pracký kopec až na jih k Telnici.
Jejich záměrem bylo úderem levého křídla rozbít pravé křídlo Napoleonovo,
odříznout jej od jeho spojovacích linií s Vídní a zničit jej či zatlačit do Čech.
K tomuto cíli disponovali oba spojenečtí monarchové asi 90 000 muži.
Jejich protivník byl asi o 15 000 mužů slabší, ovšem vojensky mnohem zkušenější.
U Olomouce spojence posílila další ruská vojska a jejich početní síla přivedla
ruského cara Alexandra I. a rakouského císaře Františka I.,
přítomné u armády, k myšlence ofenzivního postupu proti Napoleonovi,
a to bez ohledu na skutečnost, že se ze severní Itálie blížila na pomoc
silná armáda arcivévody Karla. Spojenci vyrazili od Olomoucek Brnu
a 2. prosince, ve výroční den Napoleonovy korunovace,
se obě nepřátelské armády střetly.
Spojenci obsadili linii táhnoucí se od prostoru severně od olomoucké
silnice přes Staré Vinohrady, dominantní Pracký kopec až na jih k Telnici.
Jejich záměrem bylo úderem levého křídla rozbít pravé křídlo Napoleonovo,
odříznout jej od jeho spojovacích linií s Vídní a zničit jej či zatlačit do Čech.
K tomuto cíli disponovali oba spojenečtí monarchové asi 90 000 muži.
Jejich protivník byl asi o 15 000 mužů slabší, ovšem vojensky mnohem zkušenější.
přítomné u armády, k myšlence ofenzivního postupu proti Napoleonovi,
a to bez ohledu na skutečnost, že se ze severní Itálie blížila na pomoc
silná armáda arcivévody Karla. Spojenci vyrazili od Olomoucek Brnu
a 2. prosince, ve výroční den Napoleonovy korunovace,
se obě nepřátelské armády střetly.
Spojenci obsadili linii táhnoucí se od prostoru severně od olomoucké
silnice přes Staré Vinohrady, dominantní Pracký kopec až na jih k Telnici.
Jejich záměrem bylo úderem levého křídla rozbít pravé křídlo Napoleonovo,
odříznout jej od jeho spojovacích linií s Vídní a zničit jej či zatlačit do Čech.
K tomuto cíli disponovali oba spojenečtí monarchové asi 90 000 muži.
Jejich protivník byl asi o 15 000 mužů slabší, ovšem vojensky mnohem zkušenější.
silná armáda arcivévody Karla. Spojenci vyrazili od Olomoucek Brnu
a 2. prosince, ve výroční den Napoleonovy korunovace,
se obě nepřátelské armády střetly.
Spojenci obsadili linii táhnoucí se od prostoru severně od olomoucké
silnice přes Staré Vinohrady, dominantní Pracký kopec až na jih k Telnici.
Jejich záměrem bylo úderem levého křídla rozbít pravé křídlo Napoleonovo,
odříznout jej od jeho spojovacích linií s Vídní a zničit jej či zatlačit do Čech.
K tomuto cíli disponovali oba spojenečtí monarchové asi 90 000 muži.
Jejich protivník byl asi o 15 000 mužů slabší, ovšem vojensky mnohem zkušenější.
se obě nepřátelské armády střetly.
Spojenci obsadili linii táhnoucí se od prostoru severně od olomoucké
silnice přes Staré Vinohrady, dominantní Pracký kopec až na jih k Telnici.
Jejich záměrem bylo úderem levého křídla rozbít pravé křídlo Napoleonovo,
odříznout jej od jeho spojovacích linií s Vídní a zničit jej či zatlačit do Čech.
K tomuto cíli disponovali oba spojenečtí monarchové asi 90 000 muži.
Jejich protivník byl asi o 15 000 mužů slabší, ovšem vojensky mnohem zkušenější.
silnice přes Staré Vinohrady, dominantní Pracký kopec až na jih k Telnici.
Jejich záměrem bylo úderem levého křídla rozbít pravé křídlo Napoleonovo,
odříznout jej od jeho spojovacích linií s Vídní a zničit jej či zatlačit do Čech.
K tomuto cíli disponovali oba spojenečtí monarchové asi 90 000 muži.
Jejich protivník byl asi o 15 000 mužů slabší, ovšem vojensky mnohem zkušenější.
odříznout jej od jeho spojovacích linií s Vídní a zničit jej či zatlačit do Čech.
K tomuto cíli disponovali oba spojenečtí monarchové asi 90 000 muži.
Jejich protivník byl asi o 15 000 mužů slabší, ovšem vojensky mnohem zkušenější.
Jejich protivník byl asi o 15 000 mužů slabší, ovšem vojensky mnohem zkušenější.
Hudlenka
(zdroj: https://www.kudyznudy.cz/ceska-nej/historicke/bitva-tri-cisaru-u-slavkova)
