Dne 6. července se slaví Světový den Tibetu (World Tibet Day), který v roce 1997 poprvé vyhlásil Dalajláma, Tendzin Choegyal a Richard Rosenkranz v Chicagu. Za připomenutí stojí povstání Tibetského lidu proti čínským okupantům a potlačování lidských práv v Zemi sněhu – Tibetu. Světový den chce tak upozornit na porušování lidských práv v Tibetu.
V roce 1959 potlačily čínské ozbrojené síly násilně tibetské povstání a od té doby je nádherná země vězením. Je složité dostat se do něj a ještě více z něj. Čínská vláda systematicky pracuje na “naprostém utajení tibetské ideologie a kultury” – kontroluje například používání telefonu a internetu, bez soudu zatýká ty, kteří vycestovali do Indie či Nepálu. Tibeťané byli zbaveni svého jazyka i stylu života. Při tomto povstání zemřelo více než 80 000 Tibeťanů.
Více než milion Tibeťanů zemřelo v následujících letech ve vězeních, pracovních táborech, v důsledku hladomoru apod. Po sérii masových demonstrací v letech 1987-89 bylo v Tibetu na 13 měsíců vyhlášeno stanné právo. Dalajlama se stal ve stejné době laureátem Nobelovy ceny míru, v roce 1990 přijal pozvání prezidenta Václava Havla a poprvé navštívil tehdejší Československo. V roce 2008 proběhly v Tibetu masivní protesty proti porušování lidských práv, při nichž zemřelo několik desítek Tibeťanů, více než tisíc lidí bylo zatčeno čínskou policií.
Tibet je od té doby kvůli obavám z demonstrací spojených s výročím březnového povstání v období od února do května každoročně zcela uzavírán nejen pro turisty, ale i pro zahraniční pozorovatele a média. Od roku 2009 si sebeupálení, jako nejkrajnější formu protestu proti politickému, kulturnímu a náboženskému útlaku ze strany Číny zvolilo 156 Tibeťanů.
