Karel Matěj Čapek-Chod, vlastním jménem Karel Matěj Čapek, byl povídkář, novelista a romanopisec realistického a naturalistického směru, novinář. Narodil se v Domažlicích 21. února roku 1860.
K. M. Čapek-Chod pocházel z rodiny středoškolského profesora. Na domažlickém gymnáziu maturoval v roce 1879, studia práv nedokončil a věnoval se žurnalistice a beletrické tvorbě. Působil nejprve v Olomouci, od roku 1888 do konce života pak v Praze. Pracoval postupně v redakcích Našince, Hlasu národa, Národní politiky a od roku 1900 v redakci Národních listů. Po příchodu Karla Čapka do této redakce začal Karel Matěj Čapek pro rozlišení užívat přídomku „Chod“.
Vedle novinářské a vlastní slovesné tvorby se věnoval Čapek-Chod také výtvarné a divadelní kritice, v níž proslul jako ostrý polemik. Autorsky přispíval také do časopisů Světozor, Zvon aj.
Jak vyplývá z korespondence K. M. Čapka-Choda uložené v Památníku národního písemnictví, stýkal se a přátelil s mnoha významnými osobnostmi své doby. Rozsah jeho kontaktů přesahoval literární okruh a korespondenci vedl krom literátů například s malířem Vojtěchem Hynaisem, zpěvačkou Emou Destinnovou, herečkou Marií Hübnerovou.
Zemřel krátce po operaci střev v sanatoriu v Praze-Podolí. Karel Čapek věnoval Čapku-Chodovi obdivný nekrolog v Lidových novinách a obdobně zaznamenal jeho úmrtí veškerý český tisk. Je pochován na pražském Vinohradském hřbitově.
